Několik údajů o Labském bobru

Bobr evropský (Castor fiber) je podle Červené knihy (SPN 1990) druh na našem území zcela vymizelý. Přesto se ale v posledním desetiletí tento velký hlodavec vyskytuje na dolním toku Labe, kde jeho populace pomalu vzrůstá. Celkem stabilní je jeho výskyt v oblasti kaňonu Labe a v NPR Nebočadský luh. Letos byl bobr zaznamenán také v okolí Litoměřic pracovníky správy CHKO České Středohoří.

Nominátní druh bobra evropského se vyznačuje životem v koloniích a stavbou hrází, díky nimž vznikají velká, často i několikahektarová jezera s velkou rozlohou břehů, na kterých roste množství vrb a jiných pobřežních dřevin, kterými se bobr živí. Naproti tomu Labský poddruh žádné hráze nestaví, protože zde není nutné rozlohu břehů zvětšovat a potravy v podobě břehových porostů je dostatek. Labský bobr se vyznačuje ještě jednou zvláštností, a to tím, že není tolik společenský. Možná, že je to způsobeno nižší hustotou populace, ale u nás je výskyt datován hlavně na jednotlivcích popř. párech.

Dosti často lze na vybraných lokalitách najít ohlodané stromy, či odkousnuté větve, které pak odnáší proud a vyvrhuje je v nižších polohách toku, kde pak zakořeňují. Tímto způsobem bobr přispívá k šíření břehových porostů a tedy k revitalizaci člověkem zničených břehů.

Velikým ohrožením pro výskyt tohoto vzácného tvora jsou plánované vodní stupně na Labi v úseku Hřensko - Děčín, díky nimž by byla zlikvidována právě zmiňovaná zóna pobřežních rostlin, a tedy jeho potravní základna. Proto je třeba v příbřežních zónách každé úpravy pečlivě zvážit a nepřipustit redukci vzácných litorálních lokalit.

Sčítání populace Labského bobra nebylo zatím příliš úspěšné (množství se odhaduje na 10 -12 kusů). Protože tento druh žije velice skrytě, zůstává pouze na přírodě a na člověku, jaké podmínky mu k životu vytvoří.