Někteří šumavští starostové se nemíní mazlit s kůrovcem
12.02.2004 | Právo
Zatímco nový ředitel šumavského národního parku Alois Pavličko hodlá radikálně změnit postup správy v péči o park a uvažuje o scelení prvních zón, někteří starostové obcí sídlících na území parku mají zájem o zachování režimu nastoleného bývalým ředitelem Ivanem Žlábkem. "Nechceme v parku nadvládu ekologů, kteří u nás nežijí, ale vládu zdravého rozumu. Park je pro lidi a nikoli lidi pro park. Očekávám, že nový ředitel bude pokračovat ve Žlábkově duchu a s námi spolupracovat," řekl starosta Srní Václav Veselý (nez. za KSČM).
Podobně hovoří starosta Hartmanic Jiří Jukl (KDU-ČSL) a bývalý šumavský lesník, který doufá, že nový ředitel bude ctít zákony jako Žlábek: "V přírodě to nejde bez zásahů a my si nenecháme ohrožovat obecní lesy kůrovcem."
Brouk nezná hranice
Z brouka rozlézajícího se nadále v prvních zónách mají vážné obavy majitelé lesů, které s nimi bezprostředně sousedí. Kašperské Hory vlastní například přes pět tisíc hektarů vzrostlého lesa v druhé zóně. "Kůrovec nezná hranic a zasahovat se musí. Předpokládám, že se s vedením správy na řešení dohodneme," míní zdejší starostka Alena Balounová (nez.) a pracovníci zdejších městských lesů si nedovedou představit, jak izolovat lýkožrouta smrkového v prvních zónách tak, aby nesežral zbytek Šumavy.
Stejného mínění je starostka Borových Lad Stanislava Barantálová (nez.), která se domnívá, že bez zásahů to zřejmě nepůjde. "Nechceme, aby tady zůstal suchý les," konstatovala ve shodě se starostou Prášil Mojmírem Kabátem (nez.), který má za to, že je třeba lesy ochraňovat a rozumně v nich hospodařit.
Zásah včas a tvrdě
"Mělo by se včas a tvrdě proti brouku zasáhnout. Chránit les je nezbytné, příroda si sice v něčem pomůže, ale bez pomoci člověka na to nestačí," prohlásil Kabát s tím, že by mělo i nové vedení parku s obcemi úzce spolupracovat. V lednu ustavený šéf Pavličko si chce udržet se starosty partnerské vztahy a zasadit se o lepší informovanost, těsnější spolupráci a hlubší vzájemnou důvěru. Na obranu proti kůrovci zastává jasný názor: "Pokud je bezzásahové pásmo deklarováno jako bezzásahové, tak jím bude. Výjimky však vyloučit zcela nelze. Ale to budou okrajové případy. Kůrovec je součástí přírodních procesů v parku a nelze jej proto vnímat jako nepřítele," říká Pavličko.
Další články v kategorii Ekologie
- Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy deset tun odpadků (13.04.2026)
- Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory (13.04.2026)
- Krkonošští hospodáři mohou opět žádat o příspěvek na péči o horské louky (13.04.2026)
- Zemědělský ústav povolil užití jedů na hraboše, ochránci to kritizují (13.04.2026)
- Tučňák císařský se nově stal ohroženým druhem - kvůli tání mořského ledu (10.04.2026)
- Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy (09.04.2026)
- Evropská komise na první čtvrtletí stanovila cenu uhlíkového cla na 75,36 eura za tunu CO2 (09.04.2026)
- Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě (09.04.2026)
- Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi (08.04.2026)
- Odborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS (07.04.2026)

Tweet



