Neobvyklý průběh letošního počasí zmátl přírodu

Odborníci hovoří o závažných změnách klimatu: Zimy se ve střední Evropě časem patrně obejdou bez sněhu a léto možná nebude vždy nejteplejším obdobím roku.

Praha, 12. září 2000: Zpívají ptáci, kvetou stromy. Co se to děje? Vždyť je skoro podzim! Příroda se však nechala oklamat neobvyklým počasím. Je všechno v nejlepším pořádku, nebo si zvláštní počasí letošního jara a léta vybere svou daň? Vyčerpají se rostliny nesmyslným kvetením? Zahynou případná ptačí mláďata, přivedená na svět v nevhodném ročním období? Podle odborníků k tomu nedojde. Drobní pěvci se sice ozývají podobně jako na jaře, nové rodiny však již nezaloží. Dobře vědí, že mladé by už neodchovali. O něco složitější je situace u rostlin, které se nechají snadněji oklamat. Ani u nich by však následky nemusely být tragické. Vyčerpají se sice trochu, zahynout by ale neměly. Kvetou totiž převážně ty dřeviny, které mají dostatek zásobních látek a mohou si určité ztráty dovolit.

"Jaro" na konci léta

Jarní období bylo mimořádně teplé a zpočátku i vlhké. Pak ovšem nastal nedostatek vody v půdě a v červenci poklesla teplota. Uprostřed vegetační sezony tak rostliny prošly jakýmsi obdobím klidu. Na slunečné dny a vysoké teploty, které opět nastaly na konci léta, proto reagovaly jako na nástup nové vegetační sezony. Z neobvyklého průběhu letošního počasí se radují vinaři, zatímco pěstitelé zeleniny nadšeni rozhodně nejsou. K odchylkám došlo i ve volné přírodě: mimořádný rok některým druhům živočichů a rostlin prospěl, jiným naopak uškodil. Může to být předzvěstí změny druhového složení českých luhů a hájů? "Jediná sezona v životě ekosystému mnoho neznamená. Klíčový bude průběh dalších let," míní ekolog RNDr. David Storch. V současné době si nikdo netroufne říci, jaké počasí můžeme čekat příští rok v létě. Některé tendence jsou však evidentní. Například o globálním oteplování už dnes pochybuje málokdo to je prostě fakt, i když není úplně jednoduché stanovit přesný podíl člověka na tomto jevu a i když se některé oblasti Země ochlazují. "Jedná se zřejmě o součet většího množství faktorů: klimatických výkyvů, kterými Země prochází zcela přirozeně, i vlivu člověka na atmosféru," říká doktor Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Odborníci předpokládají, že bude mizet klasický "sezonní" model průběhu počasí v rámci roku. Středoevropané, zvyklí na zimu se sněhem a na léto jako nejteplejší část roku, se proto budou zřejmě divit. Areály evropských ptáků se za posledních 20 let posunuly v určitých částech našeho kontinentu v průměru o 20 kilometrů na sever. Zároveň se přitom mění i doba hnízdění. Evropští zpěvní ptáci například v Laponsku zakládají nyní rodiny v průměru o týden až deset dní dříve než před čtvrt stoletím. Organismy se menším změnám svého životního prostředí přizpůsobují. Když už jsou ale změny příliš velké, živočichové a v menší míře i rostliny danou lokalitu opouštějí. A naopak, pokud se životní podmínky na určitém území mění k lepšímu, může se daný druh šířit. V souvislosti s oteplováním se na naše území stěhují teplomilné jižní druhy. Na sever od Brna se v současné době vyskytuje například kudlanka nábožná, živočich, který dříve přežíval pouze v těch nejteplejších lokalitách, jako je například Pálava. V loňském roce byl u nás dokonce pozorován ve volné přírodě šakal, tedy šelma až do 50. let vázaná na nejjižnější Balkán. "Do určité míry se může jednat o normální změnu areálu, kdy druh, na našem území nepůvodní, zase ustoupí zpátky. Druhy totiž mění hranice svého rozšíření vcelku pravidelně," říká doktor Plesník. Na druhou stranu ale na našem území skutečně přibývají "jižní" živočichové a rostliny, s nimiž se jinak můžeme setkat v Panonské pánvi. Naopak s některými chladnomilnějšími prvky naší přírody se zřejmě budeme muset rozloučit. Invaze nepůvodních druhů na nová území se stává noční můrou řady odborníků. Někteří, ve své domovině zcela nenápadní a neškodní živočichové či rostliny, mohou totiž zcela zdevastovat ekosystém, který na ně není zvyklý.

Budoucnost nepříliš vzdálená

Jaké změny klimatu nastanou a jak na ně příroda zareaguje, ukáže teprve budoucnost. Roky obdobně teplotně abnormální jako ten letošní ale zřejmě nebudou výjimkou. "Můžeme očekávat dlouhá období sucha a občas záplavy, které sice nebudou běžně dosahovat intenzity stoletých, ale třeba desetiletých," předpokládá doktor Plesník.Klima se tedy měnit bude. Rostliny a živočichové se buď přizpůsobí, nebo se budou muset stěhovat. Pro ekology a biology to znamená výzvu ke studiu. Doufejme, že to nebude studium katastrofických změn.

Jaké bylo letos v České republice počasí

Pramen: ČHMÚ