Nezávislá energetická komise potvrdila, že se musíme zaměřit především na úspory a efektivitu

Ministerstvo životního prostředí přijalo zprávu, kterou předložila Nezávislá energetická komise (NEK), vedená profesorem Václavem Pačesem k oponentuře, jako dobrý materiál k diskusi o energetické budoucnosti České republiky. „Energetická náročnost české ekonomiky – energetického i průmyslového sektoru, ale také dopravy a budov – je bohužel vysoce nad průměrem Evropské unie i OECD. Je proto logické, že i Pačesova komise dospěla k závěru, že zásadní je zaměřit se především na úspory a efektivitu výroby i využívání energie,“ konstatuje ministr životního prostředí Martin Bursík.

„Mediální diskuse se u nás doposud omezovala na otázky typu ‘je lepší jádro nebo uhlí?’. Otázka energetické budoucnosti ale takto nestojí. Je dobře, že Pačesova komise zdůrazňuje pro další debatu téma energetických úspor. V první řadě se podívejme na stranu spotřeby a pak se zabývejme složením zdrojů, z nichž tuto spotřebu budeme pokrývat. Nejlevnější a nejekologičtější je energie, která se uspoří. Modernizace, inovace, efektivita, úspory a obnovitelné zdroje energie. To by měla být klíčová slova, charakterizující budoucnost naší ekonomiky,“ říká ministr Bursík.

NEK ve své zprávě navrhuje řadu konkrétních kroků, jejichž cílem je energetická bezpečnost České republiky, která bude v souladu s udržitelností a kvalitou života v zemi. Komise doporučuje například zvýšit podporu projektům, vedoucím k energetickým úsporám, připravit a přijmout zákon o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů, či zásadní a závaznou vládní koncepci snižování skleníkových emisí. „Takovou koncepci – Politiku ochrany klimatu ČR, MŽP právě připravuje a do konce října ji předložíme veřejné debatě,“ upozorňuje Martin Bursík.

Komise také vládě doporučuje podpořit návrh revize systému obchodování s emisními povolenkami, který navrhla Evropská komise a to včetně aukčního systému rozdělování těchto povolenek. Komise ve zprávě výslovně říká, že by vláda měla „podpořit aukční přidělování povolenek emisí skleníkových plynů, které zamezuje vzniku neoprávněných zisků a motivuje k investicím a inovacím“.

NEK doporučila také připravit legislativu, která by jako povinný u nových domů stanovovala od roku 2010 nízkoenergetický standard. To znamená spotřebu energie na vytápění do 50 kWh/m2 ročně. Současná výstavba se přitom pohybuje až na trojnásobku energetické spotřeby, tedy 150 kWh/m2 za rok.

Komise zároveň počítá se nutností zachovat v platnosti územní ekologické limity těžby hnědého uhlí.

Pokud jde o jadernou energetiku, NEK konstatuje, že jádro je nedílnou součástí energetického mixu ČR (obě české jaderné elektrárny vyrábějí zhruba třetinu české výroby elektřiny), ale také zcela správně vyjmenovává rizika s jadernou energetikou spojená – tedy nevyjasněný konec palivového cyklu či zcela nedostatečnou odpovědnost provozovatele jaderných elektráren za případné způsobené škody, apod. „Přesně to jsou důvody, proč nesouhlasíme s dalšími jadernými bloky a proč má tento nesouhlas i vláda ve svém programu,“ říká Martin Bursík.