Nízké stavy masného skotu neumožní ČR realizovat politiku EU

Ačkoli současná společná zemědělská politika Evropské unie směřuje stále více k podporám horských a podhorských - čili podnikatelsky znevýhodněných oblastí, ukazuje současný stav vyjednávání ČR o pozici českého zemědělství v EU na to, že většina finančních prostředků z Bruselu bude směřovat do nížin. Vyplynulo to z dnešní tiskové konference představitelů Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS).

Škrty Evropské komise v kvótách na jednotlivé komodity oproti původnímu návrhu ČR totiž podle ředitele ČSCHMS Karla Šeby nejsou nijak dramatické například u požadované kvóty na mléko, kde EU nabízí 81 procent objemu požadovaném ČR, nebo na cukr (88 procent), v případě kvóty na počet krav bez tržní produkce mléka - masného skotu, však EU navrhuje pouze 39 procent požadované skutečnosti. Návrh ČR na 230 000 kusů masného skotu totiž Evropská komise seškrtala na 91 000 kusů.

"S tím se nechceme a nemůžeme smířit," konstatoval předseda ČSCHMS Jan Chytil. Počet kusů masného skotu podle něj na dlouhou dobu rozhodne o struktuře produkce hovězího masa a stavech skotu vůbec, a bude mít i zásadní vliv na schopnost ČR splnit některé podmínky společné zemědělské politiky EU.

V ČR je například pouze 22 procent zemědělské půdy v režimu trvalých travních porostů, průměr EU je ale 37 procent - a ČR tedy bude muset v budoucnosti intenzivně zatravňovat. Podle údajů Ministerstva životního prostředí je navíc v ČR zhruba 1,4 milionů hektarů zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, z toho 450 000 hektarů výrazně. V takových územích bude třeba uplatňovat extenzivní formu hospodaření, i v souvislosti s takzvanou nitrátovou směrnicí, k jejíž aplikaci se ČR již zavázala. "Bez potřebných stavů masného skotu nebude ale ČR schopna tyto povinnosti naplnit," zdůraznil Chytil. Údržba zatravněných porostů pastvou přežvýkavců je navíc podle jeho slov nejšetrnější a nejoptimálnější způsob, jak tyto plochy obhospodařovat.