Nový zákon má zdražit pitnou vodu

Voda by se měla stát vlastnictvím až po svém odčerpání z přírodního prostředí

Lepší ochrana povrchových a podzemních zdrojů si podle vlády v budoucích letech vyžádá desetimiliardové částky.

Západoevropským poměrům odpovídající vodní zákon předložený sociálně demokratickou vládou Parlamentu povede ke zvýšení vodného a stočného v průměru asi o deset procent - přibližně o 1,60 koruny za metr krychlový fakturované pitné vody. V závislosti na struktuře zdrojů se v jednotlivých regionech bude konkrétní zdražení pohybovat od pěti do třiceti procent, výraznější bude tam, kde k výrobě pitné vody používají výhradně podzemní zdroje. Bude totiž nutné platit poplatky za povolení k odběru povrchových i podzemních vod a za vypouštění odpadních vod do vod podzemních. To vše výdaje právnických a fyzických osob zvýší v rozmezí odhadovaném od 0,5 do 1,5 miliardy korun za rok, většinu vybraných peněz si rovným dílem rozdělí rozpočet a Státní fond životního prostředí.

Současně nový zákon zvýší nároky na státní rozpočet. Například implementace směrnic EU není možná bez zavedení zcela nových institucí a jejich zajišťování státní správou a odbornými pracovišti si z rozpočtu vyžádá ročně kolem 170 miliónů korun. Personálně by měly vzrůst zejména Česká inspekce životního prostředí a orgány regionální správy. Zákon má zdokonalit ochranu povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. Měl by také vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a pro zajištění bezpečnosti vodních staveb. Plnění požadavků zákona v oblasti vypouštění odpadních vod a s tím související inovace dosavadních průmyslových zařízení a zemědělské praxe, které zajistí plné uplatňování evropských pravidel, si v přechodném období vyžádá - tvrdí vláda - investiční a provozní náklady 80 - 100 miliard korun.

Nový zákon nahradí normu z poloviny sedmdesátých let - mj. zohlední novou úlohu státu, tržní vztahy a nové trendy péče o vodní zdroje. Na rozdíl od předchozí úpravy vychází ze specifické povahy vod v přírodním prostředí. Pro jejich neustálý "oběh, neovladatelnost a neuchopitelnost" nebudou v přírodním stavu předmětem vlastnického práva (ve smyslu římskoprávního principu jde o věc bez pána) a do vlastnictví přejdou až po povoleném a možná i nepovoleném odebrání. Vodní tok už nebude považován za vlastnictví státu, ale "přírodní jev v podobě toku vody ohraničeném korytem na pozemku". Předpokládá se, že stát podobně jako dosud ponese náklady související s údržbou a provozem vodních cest a náklady na provoz specializované protipovodňové ochrany.

Vláda v zákoně, který by měl platit od počátku příštího roku, spojuje dvě normy - vedle zákona o vodách i zákon o vypouštění odpadních vod. Na rozdíl od dnešního stavu v něm neupravuje zásobování vodou a odkanalizování. K tomu Ministerstvo zemědělství připravuje samostatnou předlohu.

Pramen: Vládní návrh zákona o vodách