Obce možná lépe využijí své lesy

Rozdělení druhých zón Národního parku Šumava na další podzóny, o kterém se uvažuje, by mělo přinést zejména možnost zabezpečení samovýroby paliva pro obyvatele Šumavy.

Šanci nakládat s vlastními lesy ležícími uvnitř Národního parku Šumava, ovšem po konzultaci s jeho správou, by mělo obcím dát vytvoření takzvaných podzón v II. zónách šumavského národního parku. Metodiku k dalšímu postupu projednávala na svém posledním sezení Rada Národního parku Šumava. Základní princip tkví v rozdělení současných druhých zón šumavského národního parku na další tři podzóny A, B a C. První dvě jmenované by se přiřadily postupně k prvním, nejvíce střeženým zónám parku, zatímco podzóna C by byla natrvalo oblastí s předpokládanými lidskými zásahy. "Počítáme, že do těchto podzón zahrneme zhruba sedm tisíc hektarů lesa v soukromém vlastnictví nebo ve vlastnictví obcí," uvedl mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Správě parku a obcím by se tímto krokem uvolnily ruce pro případnou směnu lesů v majetku obcí v prvních zónách za lesy v těchto nově vzniklých podzónách. Obce by tak dostaly za dodržení podmínek pro národní park šanci šetrně hospodařit se svými lesy, zatímco cenné porosty v prvních zónách by zůstaly ve vlastnictví státu. "Nám jde především o kompenzaci ekonomické újmy, protože ve druhých zónách, ve kterých máme skoro osm set hektarů lesa, můžeme hospodařit jen tolik, kolik povoluje zákon. Takže ani neproděláváme, ale ani nevyděláváme," řekl místostarosta Volar Vilém Mikšík. Dalších 2100 hektarů mimo park přitom městu přináší ročně 8,5 milionu korun. Rozčlenění druhých zón by mělo být přínosem zejména pro obyvatele Šumavy, kterým by se otevřely například podmínky pro samovýrobu dříví na zimu. Zájemci o palivo z parku totiž dosud stále kupují dřevo od správy (ročně zhruba 1700 kubíků), jenomže samotná doprava z centrálního skladu v Nové Peci je například pro spotřebitele v severozápadní části parku (od Modravy směrem na západ) mnohdy dražší než samotné dřevo. "Znamenalo by to dostatek paliva pro náš region," připustila starostka Stožce Zdeňka Lelková. "Detailní projednávání hranic krajních podzón se bude samozřejmě ještě řadu měsíců konzultovat jak s obcemi, tak s dalšími vlastníky lesa v území národního parku," upozornil Kantořík. Výsledky jednání zhodnotí Rada Národního parku Šumava na svém nejbližším zasedání na jaře roku 2002.