Obří nádrž způsobí častější mlhy

Více mlh, ale čistší ovzduší a stabilnější teploty. Na takové klima by se měli připravit lidé, kteří žijí v okolí jezera Chabařovice. Klima v této oblasti změní právě jezero, které se v současné době napouští.

Bude jen o málo menší než Máchovo jezero a už nyní je největší umělou vodní plochou, která vznikla v těžební jámě.

„Když takové jezero nahradí například louku, nemělo by se tam vyskytovat víc mlh než před tím. Ale pokud se jedná o bývalý povrchový lom bez vegetace, tak mlh může být nakonec o něco víc,“ vysvětluje klimatolog Luboš Němec.

Více než dvousethektarové Chabařovické jezero, které vytvoří obdélník zhruba o rozměrech 1 x 3 kilometry, se podle zkušeností klimatologů stane v podstatě velkou přírodní akumulační nádrží, která bude do určité míry ve svém blízkém okolí vyrovnávat mikroklima.

Druhé Máchovo jezero

„Lze předpokládat, že se mírně zvednou minimální a naopak mírně sníží maximální teploty v tomto prostoru,“ míní Němec. Tyto změny se podle něj týkají oblasti zhruba dvou set metrů kolem jezera.

Vodní plocha, která nedaleko Chabařovic vzniká, má v současné době plochu kolem 206 hektarů. V konečném stádiu bude velká 247,6 hektaru. Máchovo jezero má jen o necelých 40 hektarů více. Klimaticky pak zřejmě poskytne ideální podmínky surfařům a jachtařům, protože tak velká vodní plocha podle klimatologa podporuje rychlost větru.

Na to, zda je velký rybník pro mikroklima přínosem, nebo naopak zátěží, jsou různé názory. Převažují pozitivní hodnocení.

„Třeba prašnost se tím může jedině snížit. Vodní hladina je v tomto případě jistě lepší než jen holá zem,“ říká Němec.

Podobnou výhodu spatřuje ve vzniku velkého jezera Jindřich Petrlík z ekolgického sdružení Arnika.

„Každá větší plocha způsobí zvlhčení klimatu, což přispěje k vyčištění vzduchu od prachu. Je to vlastně stejný princip, jako když kropíte v suchu ulici,“ vysvětluje Petrlík.

Zároveň ale také upozornil, že podobné stavby mohou mít problémy se stabilitou břehů.

Zatopení menších těžebních jam pro rekreační účely vyhovuje také Jiřímu Rothovi ze Strany zelených v Chomutově.

„Pokud jde o relativně malá množství vody, tak je to dobré. Například důl Vrbenský v Mostě je malá plocha, která se rychle zaplnila,“ říká, ale zároveň upozorňuje na rizika spojená s dlouhodobým napouštěním.

„V Podkrušnohoří není dostatek kvalitní vody k rychlému napouštění. Malým přítokem vzniká kyslíkový deficit, který pak moří živočichy, a množí se nepřátelské organismy, jako sinice nebo bakterie,“ doplňuje Roth.

Další zatopené lomy?

Lepší je jiné využití V případě gigantických děr současných lomů na Mostecku a Chomutovsku stojí podle Rotha naopak za zvážení jiná alternativa jejich využití. „Po skončení těžby by měly být nějakýmzpůsobem zpřístupněny, mohou do nich být umístěna například logistická centra, překladiště a podobně. Zatopení není jediným řešením. Přímo pod horami bych jezero kvůli nebezpečí podemletí nedělal,“ říká Roth.

Další lokality vhodné k budoucímu zatopení jsou podle Rotha v okolí Bíliny. Spíš než pod Krušnými horami by se nové vodní plochy měly vytvářet východně od Mostu.

Petr Soukal, Lucie Suchá