Okolí může Brnu vodu závidět
09.03.2006 | Lidové noviny
Z kohoutků v Brně teče pravděpodobně nejkvalitnější voda za dlouhé roky. Kvůli poruše na vodovodním přivaděči z Víru dostává navíc nyní město a okolí pouze podzemní vodu z Březové. Výpadek nastal v době, kdy ve vodě z Víru kvůli tajícímu sněhu krátkodobě stoupává podíl dusičnanů. To, co teče z vodovodu, tak je kvalitnější než „jarní verze“ tradiční míchané vody z Víru a Březové. Kvalita brněnské vody se přitom podle odborníků běžně vyrovná mnoha baleným stolním vodám.
„Hladina dusičnanů je ve vodě z Březové zhruba kolem třiceti miligramů na litr, což je pouze přibližně dvojnásobek přísného limitu vhodného pro kojence,“ říká ředitel vodárenské sekce Brněnských vodáren a kanalizací Jaroslav Jandl. Zdaleka tak dusičnany nedosahují hranic stanovených v ministerské vyhlášce pro pitnou vodu.
Ekologové: Vody z Březové bychom si měli vážit
Pozitivní vývoj potvrzují i hygienici. „Podzemní zdroj je tradičně kvalitní. Hladina dusičnanů je u něj stabilní, u povrchové vody kolísá podle sezony - větší je například právě v době tání sněhu. Brněnská voda ale jako celek patří k těm, které jsou dlouhodobě nejlepší,“ řekl Miroslav Staněk z krajské hygienické stanice. Její představitelé dokládají, že dobré hodnoty se netýkají jen dusičnanů, ale i dalších látek. „Brněnské vodárny jsou v situaci, kdy je jakékoli další zlepšení kvality dodávané vody už velice náročné,“ potvrdil krajský hygienik Jan Mareček. Jediným problémem životadárné tekutiny z Březové je vysoký podíl minerálů, který může způsobit tvorbu vodního kamene.
Zvyšování kvality vody vnímají i ekologové. „Podzemní voda, kterou Brno dostává z Březové, je velká vzácnost. I proto je podle nás škoda, když se za normálních podmínek míchá s upravenou vodou z Víru,“ míní ekoložka Yvonna Gaillyová. Hned vzápětí však dodává, že v ekoporadně ČSOP Veronica nabízejí hostům už jen vodu z vodovodu: „Přes všechno je kvalitnější a ekologičtější než mnohá balená voda.“
Kvalitní voda z Březové sice Brnu v současné době stačí, ale město se už bez vírského přivaděče neobejde. „Po dobu jeho oprav musíme mít v pohotovosti pisáreckou úpravnu, aby metropole měla další nezávislý zdroj vody,“ dodal Jandl.
Opravy štoly poškozené kvůli nekvalitní betonáži by měly být hotové do poloviny roku. Bez připojení na Vír nepřipadá v úvahu rozšíření vodovodů do okolí Brna. Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka přitom Židlochovicko a Ivančicko nutně potřebují toto napojení a kvalitní brněnskou vodu. „Bude stát asi patnáct milionů eur. Až tři čtvrtiny by mohla uhradit Evropská unie,“ řekl ministr.
Biologické indikátory -pstruzi přímo ve vodárně
Odpojení vody z Víru změnilo náplň práce i netradičním hlídačům kvality vody. jimiž jsou pstruzi v akváriích u zdroje vody. Ti v úpravně vírského vodovodu ve Švařci jsou nyní bez práce - naplno ale „pracují“ ryby v roli takzvaných biologických indikátorů v Březové. Přes jejich akvária protéká stejná voda, jaká jde jiným potrubím do Brna.
„Pokud by pstruzi, kteří jsou mimořádně citliví na čistotu vody, uhynuli, je to důkaz problému,“ vysvětluje ředitel Jandl. Veterináři pravidelně odebírají vzorky ryb, aby zjistili, zda jsou zdravé. „Pstruzi jsou v akváriích přibližně rok. Vysazujeme jich tam padesát, po roce je vyměníme,“ dodává. Biologické indikátory brněnské vodárny používají jako jedny z mála v republice - plánují je i v modřické čistírně odpadních vod. Chtějí s jejich pomocí dokazovat kvalitu vypouštěné vody.
MILOŠ ŠENKÝŘ, Lidové Noviny
Další články v kategorii Ekologie
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)

Tweet



