Opomíjený velikán - český sochař František Rous

Ing. Zdeněk Auerswald

V letošním roce uplyne 130 let od narození významného českého sochaře Františka Rouse. Narodil se 25. 11. 1872 ve východočeském Žamberku jako syn tamního řezbáře. Zemřel 26. 7. 1936 v Praze.

Vyrůstal se třemi bratry, kteří všichni po otci zdědili umělecké sklony. Nejstarší se vyučil u stavitele Havlíčka v Žamberku, ostatní u svého otce řezbářství. Mladý František Rous odešel do Vídně, kde nejprve pracoval u sochaře Müllera. Později byl přijat na vídeňskou akademii, kde byl nejprve žákem prof. Helmmera a poté sochaře V. O. Tilgnera. Z Vídně odešel do Budapešti, kde pracoval vedle sochaře Zolla a svého přítele Fadrusze. Do Prahy se vrátil již jako vyzrálý sochař a zúčastnil se soutěže na pomník sv. Václava. Výsledkem byla třetí cena za Myslbekovou první a Schnirchovou druhou cenou. Kůň byl několikrát motivem v jeho další tvorbě.

Rous se rád zabýval také motivy zvířat. Plastiky s touto tématikou mu lila převážně pražská umělecká firma Franty Anýže, která pracovala pro naše přední sochaře. Jednu z větších plastik s loveckou tématikou nazvanou "Halali” je možné obdivovat na nádvoří zámku Slatiňany. Sochu Diany se srnčí zvěří, která stála v Praze na Letné, si již bohužel prohlédnout nemůžeme. V rodném Žamberku je na náměstí uprostřed kašny plastika "Kentaur a nymfa” a v soukromých sbírkách jsou drobná díla: jelen, srnec se srnou, srna, srnec s ležící srnou, zajíci. V žambereckém muzeu je několik modelů včetně již zmíněného pomníku sv. Václava.

František Rous je jediným našim významným sochařem, který se šířeji zabýval tvorbou blízkou myslivcům a podle mého názoru si zasluhuje větší pozornost. Je škoda, že jeho osobě a dílu nebyla věnována monografická publikace. Tento nedostatek vyplňuje jen dnes již rozebraná brožura napsaná našim předním historikem prof. J. Neumannem a vydaná Městským muzeem v Žamberku.

Svět myslivosti č. 11/2002