Opravdu zelení vyhráli?

Strana zelených hovoří o volebním úspěchu. Ale tak jednoznačné to zase není.V historii novodobého českého parlamentarismu žádná jiná strana nezískala menší počet mandátů. Předseda strany Martin Bursík doufal ve dvouciferný výsledek, ten ale zůstal hluboko za očekáváním.Dnes ještě nemáme k dispozici příslušná data, takže nevíme, kdo Zelené podporoval. Otázka je to ovšem velmi důležitá, zejména pro další vývoj strany.

Nelze odhadnout, zda Zelení získali někdejší voliče malých liberálních stran, nebo spíše levicově orientované ekologicky smýšlející voliče. Jisté je jen jedno: nejvíce občanů oslovila Strana zelených ve velkých městech.

Předvolební situace zelených nebyla snadná - omezené výdaje na kampaň, mediální tlak, nezkušenost kandidátů, slabé stranické zázemí atd. Z této perspektivy se může šest mandátů zdát jako zázrak, a tak k němu mnozí přistupují.

Výsledek však mohl být lepší.

K odklonu od zelených mohlo dojít i z ideologických důvodů. Ačkoliv mají zelení programem mnohem blíž k sociální demokracii, před volbami se důsledně vyhýbali jednoznačné orientaci na ČSSD či ODS. Martin Bursík neustále prosazoval taktiku, kdy týden co týden prohlašoval, že v jednom aspektu je program blíže sociálním demokratům, ve druhém demokratům občanským. Právě toto mlžení a znejistění voličů mohly zeleným ubrat hlasy a znamenaly příklon k velkým stranám.

Zajímavé je, že v povolebních Otázkách Václava Moravce moderátor neustále hovořil o patu, kdy pravice a levice získaly po stu mandátech. Předseda Strany zelených se ani jednou neohradil proti tomu, že zelení jsou považováni za pravici, přičemž dle logiky jeho předvolebních vyhlášení volby skončily poměrem 94:100 pro levici a mimo je šest poslanců Strany zelených.

Přitom před rokem Martin Bursík prohlásil, že "je naší politickou zodpovědností (rozuměj Strany zelených - pozn. aut.) zabránit vládě ODS a lidovců". Jeho současný postoj je tak v naprostém rozporu s tím, co tvrdil dříve.

Nerozhodnost v politice je vždy věcí negativní. Martin Bursík se bude muset rozhodnout, kam stranu bude směrovat, zda bude levicově liberálním uskupením, nebo novou liberální pravicí.

To nejsou žádné nesmyslné nálepky, ale zhodnocení programu a postoje řady kandidátů Strany zelených. Pokud zelení v tomto směru voličům nedají jasnou odpověď, jestli je jim sympatičtější moderní sociální stát nebo jeho liberální protipól, v dalších volbách pětiprocentní uzavírací klauzuli už překročit nemusí. Voliči, kteří nebudou chtít vládu ODS, podpoří raději rovnou ČSSD a naopak.

Zisk šesti mandátů je pro zelené historickou výzvou: Buď strana zanikne jako liberální přívěsek pravice, nebo se etabluje jako autentická ekologická strana. Žádná jiná třetí cesta není.

Autor (1969) je politolog a publicista. Působí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.