Oteplení a emise zatím přinesly planetě mohutnější růst zeleně

Rozpaky samotného autorského vědeckého týmu vyvolá zjištění, že téměř desetiprocentní zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře se promítlo do bujného růstu globální zeleně. "Největší zisky v množství zelené biomasy má Indie, Brazílie a Kanada," uvedl Ramakrishna Nemani, šéf týmu Univerzity Missoula v americkém státě Montana. "Ztratily naopak Mexiko a severní část Sibiře kvůli suchu, resp. ochlazení," dodal. Od 80. let minulého století se množství skleníkového oxidu uhličitého v atmosféře zvýšilo o 9,3 procenta. "Růst rostlin se sice za uplynulých 18 let zvýšil o šest procent, ale lidstvo se za stejnou dobu rozrostlo o třetinu," upozorňuje jeho kolega Ranga Myneni z univerzity v Bostonu. "Tyto změny vůbec neznamenají, že by se obyvatelnost planety nějak zlepšila." Největším překvapením jsou údaje o Amazonském pralese - přestože se tyto "plíce planety" kácením lesů neustále zmenšují, vyšší intenzitou růstu na zbývající rozloze se celková biomasa pralesa (součet hmoty listů, kmenů a kořenů) zvýšila. V celosvětovém měřítku šlo o 40 procent přírůstku. "Je to zřejmě důsledek zvýšení množství oxidu uhlíku, který brání tvorbě mraků, a umožňuje tedy intenzívnější a delší sluneční svit," přiklonil se Nemani k pozitivní interpretaci vlivu hlavního tzv. skleníkového plynu. Studie připomíná, že poslední dvě desetiletí patřila k nejteplejším obdobím v dosavadní historii měřených teplot. Oteplení, zpochybňované především oficiálními místy v USA, se tedy podle studie, zadané americkým Úřadem pro vesmír a kosmonautiku a ministerstvem energetiky, zatím projevuje pozitivně. Změny v záporném smyslu zasáhly jen 7 procent sledovaných ploch. Podle dalšího člena týmu, Charlese Keelinga ze Scrippsova oceánografického ústavu v kalifornském La Jolla však stále není jasné, zda jde o krátkodobý výkyv, nebo globální klimatickou změnu.