Oteplování planety bude stát miliardy dolarů

Britská vláda se stává hlavním bojovníkem proti globálnímu oteplování. Jako hlavní argument si bere sedm set stran výpočtů a katastrofálních předpovědí pro světovou ekonomiku, kterou jí na objednávku sestavil a včera zveřejnil Nicholas Stern, uznávaný ekonom a bývalý člen vedení Světové banky. Jde o konkrétní a svého druhu zatím jedinou studii ekonomických dopadů globálního oteplování.

Ze studie vyplývají zcela konkrétní scénáře: Nepodnikne-li světové společenství proti oteplování odpovídající kroky už nyní, vzrostou v příštích padesáti letech teploty o dva až tři stupně - a to podle Sternových výpočtů bude znamenat pokles globální HDP o tři procenta. Stern současně upozorňuje, že náklady na snížení emisí skleníkových plynů, které klimatické změny působí, jsou několikanásobně nižší než ekonomické škody, které by globální změny podnebí způsobily. "Je to nejdůležitější zpráva, kterou jsem ve své funkci dostal," komentoval studii britský premiér Tony Blair, jehož vláda ji nyní s pomocí zastupitelských úřadů propaguje po celém světě. Už včera pak Británie oznámila legislativní opatření, díky nimž chce snížit emise oxidu uhličitého do roku 2050 o šedesát procent.

Pomohou dražší letenky?

Jedním ze základních Sternových zjištění je, že každá tuna CO2 vypuštěného do ovzduší způsobuje škodu asi 85 dolarů - aniž by se to promítalo do cen výrobků a energií. "Tržně orientované nástroje, včetně daní, musí začít hrát podstatnou roli," komentoval studii britský ministr životního prostředí David Miliband. Jeho ministerstvo už zpracovalo návrh "zelených" opatření - včetně vyšších daní na automobily, leteckou dopravu, paliva či spotřební elektroniku. "Letecké palivo je nezdaněné, letecká doprava je zdaněná jen lehce. Nemůžeme to tak nechat," varuje britský ministr. Navrhuje například vybírat od pasažérů příplatek kolem deseti dolarů za každý let a zavést daň z přidané hodnoty na všechny lety do zemí EU. Proti už vystoupily britské firmy, kterým se Sternem propagované "zelené daně" nelíbí. "Klíčové je, aby vláda odolala pokušení regulace a zdaňování," reagoval v listu Independent ředitel Britské obchodní komory David Frost.

Je ale pravděpodobné, že podobné metody bude zkoušet i zbytek Evropy. Prezident Evropské komise Jose Manuel Barroso včera řekl, že EU na začátku příštího roku předloží strategii pro novou energetickou politiku. "Cíl je jasný: urychlit přechod Evropy na ekonomiku, která není založená na spalování ropy, plynu a uhlí," tvrdí Barroso. Unie je největším dovozcem a druhým největším spotřebitelem energie na světě. Obává se rostoucí závislosti na dovezené ropě a plynu. Ukazuje se navíc, že Kjótský protokol, který se část zemí zavázala plnit a emise skleníkových plynů snížit, není příliš účinný.

Zklamání jménem Kjóto

Včera zveřejněná zpráva OSN konstatuje, že škodlivé emise původních patnácti členů EU budou v roce 2010 jen o 0,6 procenta nižší, než byly v roce 1990. "Je to obrovské zklamání, protože těch 0,6 procenta není ani desetina původně zamýšleného cíle," uvedla ekoložka Esther Bollendorffová z organizace Friends of the Earth Europe.

Někteří signatáři protokolu, Japonsko, Itálie či Španělsko, dokonce emise od roku 1990 zvýšili. Zachovávat současný stav by podle Sternovy zprávy znamenalo další tání ledovců, vyšší teploty, výkyvy počasí, stoupající hladiny moří - a status "ekologického uprchlíka" pro 200 miliónů lidí na světě."Má studie je přitom v zásadě optimistická. Začneme-li jednat nyní, dají se rizika drasticky snížit, a za rozumnou cenu," tvrdí autor zprávy, renomovaný ekonom Nicholas Stern. "Zpoždění o deset dvacet let už ale bude znamenat mnohem vyšší náklady."