Ozonové vrstvě škodící metylbromid zůstane v zemědělství asi i příští rok

Přestože nikdo nezpochybňuje, že je třeba postupně ze zemědělství vyloučit metylbromid, látku používanou kromě jiného jako postřik na některé rostliny, jde nyní jen o tempo snižování, uvedl v průběhu konference Montrealského protokolu v Praze náměstek generálního tajemníka OSN a výkonný ředitel pro životní prostředí Klaus Töpfer. Světová spotřeba této látky, která poškozuje ozonovou vrstvu Země rychleji než zakázané freony sice výrazně klesá, ovšem existují státy, které požadují výjimky z omezení, na němž se světové společenství dohodlo již před lety.

O výjimky z omezení žádají zejména Američané. Metybromidem chtějí dál ošetřovat rajčata, jahody, lilky a květiny i Španělé a Italové. Spojené státy požádaly o povolení 10 700 tun methylbromidu pro zemědělství, Itálie 2500 tun, Španělsko a Izrael žádají po tisíci tunách metylbromidu. Země se podle Töpfera rozdělily na první skupinu, která tvrdí, že za tuto látku neexistuje adekvátní náhrada, a druhou, která o tom pochybuje. Skutečností je, že světová spotřeba metylbromidu klesla ze 64 000 tun v roce 1991 na zhruba 26 000 tun, uvedl Töpfer.

Methylbromid se používá také jako průmyslové rozpouštědlo a jako dezinfekční činidlo. V Praze se politici dohodli, že do roka provedou světovou inventuru jeho použití jako dezinfekce, aby se vyhnuli podezření, že se zaměřují pouze na jednu oblast použití rizikové sloučeniny. Töpfer zdůraznil, že výjimky jsou součástí fungování světové úmluvy o ochraně ozonové vrstvy Země Montrealského protokolu. Příkladem jsou podle něj freony do inhalátorů pro nemocné, které lze používat, protože ještě neexistuje za ně náhrada. I přesto poklesla od roku 1986, kdy začal svět omezovat spotřebu freonů, produkce látek poškozujících ozonovou vrstvu z 1,2 milionu tun na 146 000 tun.