Palivo z kukuřice i třtiny "frčí". Ale vyplatí se to?

Jsou biopaliva všelékem, který nás zbaví závislosti na ropě a ještě zlepší životní prostředí? Anebo je to jen výmysl ekologistů - vždyť náklady na výrobu bionafty nebo biolihu jsou stále příliš vysoké. Mezi politiky i vědci stále panují rozpory, jednoznačnou odpověď nedává ani věda. Například minulý týden skupina vědců ve Velké Británii dostala grant na výzkum toho, jak by se zbytky z výroby piva a whisky mohly zpracovat do ekologických paliv.

Lepší je zalesňovat

Jiná skupina britských expertů zase zveřejnila studii, podle níž pěstování plodin pro biopaliva povede spíše k opaku než k požadované ochraně životního prostředí. "Politika podporující pěstování rostlin pro biopaliva je zřejmě chybná. Produkce nežádoucího kysličníku uhličitého by se totiž efektivněji snížila spíš zalesňováním," řekl stanici BBC Renton Righelato, spoluautor studie, podle níž biopaliva povedou k odlesnění zemí Evropské unie.

Na druhou stranu - už celkem jednačtyřicet vlád na světě nějakým způsobem podporuje používání rostlin k výrobě paliv. Je to celosvětový nový trend, o nějž mají kvůli rostoucím cenám ropy stále větší zájem politici.

Zemědělská inflace

I díky tomu například ve Spojených státech oproti roku 2000 trojnásobně vzrostlo množství kukuřice, používané na výrobu biolihu. Zpracovatelé nyní odebírají pětinu veškeré kukuřice, vypěstované v USA, a spotřeba dále stoupá.

Letošní rekordně vysoké ceny obilovin v USA ovšem vedly dokonce k vytvoření nového slova v angličtině - agflation - které spojuje zemědělství (agriculture) a inflaci. Institut Economist Intelligence Unit odhaduje, že v USA ceny a poptávka po obilovinách - ať už potravinářských či palivových - porostou nejméně do roku 2009. Konkrétně Iowa, nejznámější a největší obilnářský stát v USA, se svými osmadvaceti továrnami produkuje podle týdeníku Economist celou třetinu amerického biolihu. A staví se pořád další kapacity. Spojené státy se tak snaží konkurovat Brazílii, která je celosvětovým průkopníkem výroby biopaliv ve velkém měřítku.

Brazílie versus USA

Už teď v přepočtu na hektar Brazilci vyrábějí víc biopaliv než Američané s jejich kukuřicí. Konzultační firma McKinsey odhaduje, že při zdvojnásobení plochy s třtinou pěstovanou na biopaliva a za podmínky zlepšení technologií by produkce mohla vzrůst z dnešních 17 miliard litrů ročně na 170 miliard v roce 2020. Brazilská vláda navíc vede vleklý obchodní spor s USA o dovoz biopaliv, jejichž výrobu Washington americkým farmářům dotuje. Brazilci požadují dotace a celní bariéry odstranit, protože jejich země chce biolíh vyvážet. I tady už se však objevují varovné hlasy. V touze po zvýšení výroby se začínají pěstitelé cukrové třtiny, hlavního zdroje brazilského biolihu, stále větší měrou podílet na mýcení deštných pralesů.

V Evropě vede Švédsko

Na starém kontinentě mají biopaliva nejsilnější pozici ve Švédsku. Jsou nejen dotována, ale majitelé vozů na bionaftu platí i nižší silniční daň. Ve stopách Skandinávců jdou nyní i Německo, Rakousko nebo Francie.