Pětileté funkční období Českomoravské myslivecké jednoty končí

V letošním roce se završuje pětileté funkční období Českomoravské myslivecké jednoty, 21. října se uskuteční v Praze jednání II. sjezdu Českomoravské myslivecké jednoty. Jelikož je časopis prostředníkem mezi řadovými členy a vedením ČMMJ, požádal jsem jednatele Vladimíra Broukala o krátký rozhovor.

Co očekává Českomoravská myslivecká jednota od svého II. sjezdu?

II. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty zhodnotí funkční období od roku 1995, zvolí nové orgány, tj. nové členy Myslivecké rady a Dozorčí rady Českomoravské myslivecké jednoty a zaujme zásadní stanovisko k hlavním směrům činnosti na funkční období do roku 2005.

Předpokládám též, že sjezd nepatrně upraví i stanovy ČMMJ, a to v oblasti vztahu ke klubům ČMMJ a rovněž tak přijme usnesení k novému návrhu Mysliveckého řádu. Předmětem diskuse bude rozhodně i soubor otázek, které souvisí s mnoha návrhy na novelizovaný nebo nový Zákon o myslivosti, ale rozhodně se diskuse dotkne velmi důležitého a diskutovaného období - roku 2002 - 2003 a s tím spojeného problému pronájmu honiteb.

Před konáním II. sjezdu ČMMJ se uskutečnily okresní volební sněmy organizačních jednotek Českomoravské myslivecké jednoty - okresních mysliveckých spolků, odkud by také měly přijít připomínky a návrhy k práci vrcholných mysliveckých orgánů. Co tedy přinesly výsledky těchto sněmů?

Okresní sněmy se uskutečnily ve všech okresech, ne vždy však to byly sněmy volební a bude proto nutné, aby návrhová komise pro přípravu usnesení II. sjezdu ČMMJ připravila návrh takového usnesení, které by sjednotilo volby v rámci Českomoravské myslivecké jednoty vždy v pětiletém cyklu, tak jak to určují Stanovy ČMMJ.

Ze zpráv a z usnesení okresních sněmů, které jsme obdrželi, vyplynuly některé připomínky, které budou řešeny v hlavních směrech. Byla hlavně diskutována obava našich členů zastupujících jednotlivá myslivecká sdružení ze situace, která nastane na přelomu roku 2002 a 2003, týkající se pronájmu honiteb a vývoje myslivosti v České republice po tomto období.

Českomoravská myslivecká jednota ale již přece přijala určité zásady k tomu, aby myslivecká veřejnost tyto obavy nesdílela…

Ano, Myslivecká rada ČMMJ v "desateru", které bylo zveřejňováno v časopise Myslivost zaujala zásadní názor k problémům, které se týkají věcného řešení názorů na novelizaci Zákona o myslivosti nebo nového Zákona o myslivosti. Zopakuji jenom ty nejdůležitější. Honitby třeba tvořit se zájmem na chov zvěře, zvýšit výměry honiteb s chovem spárkaté zvěře, zavést opční právo pronájmu honiteb, koncipovat práva a povinnosti mysliveckého hospodáře. Rovněž tak zaujmout stanovisko nejen ke škodám působeným zvěří, ale též škodám na zvěři. V neposlední řadě také zařadit zpět do zákona myslivecké organizace jako nezpochybnitelného účastníka případných jednání o myslivosti.

Pokud mne ale paměť neklame, některé body z již dříve uvedeného "desatera" jste nyní ve svém výčtu vypustil. Ztratily na významu, změnily se podmínky a nebo je důvod jiný?

Záměrně jsem vypustil záležitost týkající se úpravy Trestního zákona, kde došlo k novele § 178 a) zpřísňujícího postihy nově kodifikovaného trestního činu - pytláctví. Druhá záležitost se týká rovněž Trestního zákona, ale také Zákona o myslivosti, který nově upravuje pohled na osobu myslivecká stráže, která je považována při výkonu oprávnění a pravomoci - podle zvláštních právních předpisů - za veřejného činitele. Domnívám se, že o těchto dvou výše uvedených problémech jsme již na stránkách jak časopisu Myslivost, tak ve veřejných sdělovacích prostředcích mysliveckou veřejnost dostatečně informovali.

Několikráte jste se tady zmínil o novém novelizovaném Zákoně o myslivosti. Ptám se za sto tisíc řadových myslivců - tak tedy bude nebo nebude nový zákon?

Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty se domnívá, že současný Zákon o myslivosti, zásadně novelizovaný v roce 1992 - s případnými změnami pozdějších úprav, je dostačující. Vrcholní představitelé ČMMJ jsou toho názoru, že vhodnou novelizací ustanovení příslušného zákona by ani nový zákon vzniknout nemusel. Ale ve výhledu legislativních prací vlády na léta 2001-2002 předložilo podle mých informací Ministerstvo zemědělství ČR návrh legislativního úkolu vlády, a to projednání věcného záměru nového Zákona o myslivosti v prvním čtvrtletí roku 2001 a ve II. čtvrtletí roku 2002 předpokládá již projednání paragrafovaného znění návrhu nového Zákona o myslivosti. Takže nejen z těchto důvodů se domnívám, že je třeba se na okruhy námi zpracovaných témat zaměřit, připravit faktické a rozumné argumenty, případně vysvětlovat poslancům Poslanecké sněmovny a senátorům některé nejasnosti, které v případných návrzích budou.

Znamená to, že s Českomoravskou mysliveckou jednotou nebo s jinou mysliveckou organizací zatím o této záležitosti nikdo nejednal?

Zda jednal někdo s jinou mysliveckou organizací nevím. Českomoravskou mysliveckou jednotu však ve věci návrhu Zákona o myslivosti a jeho záměrech dosud nikdo neoslovil a pod dojmem toho, jak se v současné době někteří představitelé Ministerstva zemědělství k myslivosti vyjadřují, zřejmě ovlivněni i názorem Lesů České republiky na myslivost, a také třeba tím, jaký vztah k myslivosti projevili například svojí neúčastí při mezinárodní myslivecké výstavě NATURA VIVA 2000 v Lysé nad Labem, se domnívám, že se bude jednat o takový návrh, který bude daleko vzdálen našim představám.

V takové situaci se tedy asi bude Českomoravská myslivecká jednota muset sama snažit prosadit své názory či dokonce bude sama připravovat podklady pro nový zákon. Je toto oficiální stanovisko ČMMJ?

Zde musím odpovědět pouze za svoji osobu, byť jednatele Českomoravské myslivecké jednoty. Nemohu zatím předjímat, jak se k celé záležitosti postaví či jaké stanovisko zaujme II. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty, jeho názor musím respektovat. Vím, že se bude jednat o záležitost, která se nebude odehrávat jen v jakémsi odborném názoru na danou problematiku, ale mnohdy též v politickém vyjádření názoru. Ze zkušenosti, kterou mám z let 1990 až 1992, kdy tehdejší Český myslivecký svaz inicioval novelu Zákona o myslivosti a nakonec se vše obrátilo proti Českému mysliveckému svazu včetně zneužití informací, které jsme tehdy poskytli, bych nyní spíše očekával z naší strany zdrženlivější a pragmatické přístupy. Období před deseti lety je pro nás poučením i zkušeností.

Vím, jak je těžké proniknout s informacemi o myslivosti, myslím s těmi kladnými, do sdělovacích prostředků. Přesto byl nedávno v deníku Právo uveřejněn Váš názor na pronajímání honiteb cizincům po případném vstupu České republiky do Evropské unie. Jelikož to je podle mého názoru také jedna z velice diskutovaných myšlenek mezi myslivci, zkuste prosím v krátkosti vyjádřit pro naše čtenáře o co v podstatě šlo a jaká je na tuto skutečnost reakce?

Zase je to spojeno se Zákonem o myslivosti, kdy jsme byli upozorněni na to, že bude třeba přijmout novelu Zákona o myslivosti v tom směru, který by umožnil zájemcům, fyzickým i právnickým osobám - členům Evropské unie - pronajmout k výkonu práva myslivosti honitbu v České republice. Jak jistě víte, v současné době si honitbu může pronajmout česká fyzická nebo právnická osoba nebo jejich sdružení. V článku jsem uvedl několik příkladů z členských zemí Evropské unie, které bych zde rád zopakoval. V německém mysliveckém zákoně musí mít případný nájemce minimálně po dobu předcházejících tří let platný německý lovecký lístek. Avšak jednotlivé země Německa, například Bavorsko, toto opatření ještě zpřísňují, a to tak, že případný pronájemce honitby v Bavorsku musí mít minimálně tři roky bavorský lovecký lístek, nebo již pět let platný lovecký lístek v jiné spolkové zemi Německa. Rakouský myslivecký zákon řeší tuto záležitost obdobně. To znamená, že kdo vlastní rakouský lovecký lístek méně jak tři roky, nemůže si honitbu v Rakousku pronajmout. Švýcarsko, které není zemí EU, zase omezuje vydání loveckého lístku osobám, které neplní daňové a jiné povinnosti vůči státu a podnikatelům do pěti let po konkurzu a vyrovnání. Lovecké lístky jsou tam vydávány na dobu určitou, což - jak se domnívám - bylo by důležité zavést i v České republice. Rovněž se domnívám, že i po vstupu do Evropské unie - tak jako ostatní země - bychom si měli chránit své přírodní bohatství a tím přímo nebo nepřímo vztah k myslivosti, vztah k přírodě a k hospodaření se zvěří. Myslím, že ale tento problém by si zasloužil podrobnějšího komentáře, proto jistě v některém z budoucích čísel Myslivosti budeme informovat čtenáře podrobněji a obšírněji.

Chtěl bych ale zdůraznit, že v deníku Právo jsem uveřejnil článek proto, že mi tam bylo umožněno jeho zveřejnění. Českomoravská myslivecká jednota ani já sám si bohužel nemůžeme vybírat publikaci svých názorů v médiích podle sympatií k tomu či onomu deníku. Musíme být vděční, že vůbec nějaký prostor dostaneme. Aby bylo jasno, nejsem proti vstupu České republiky do EU, ale přinese to zajisté určité klady i zápory, toho jsem si vědom, a bude to mít dozajista vliv i na myslivost jako takovou.

Domníváte se, že i ve třetím tisíciletí bude mít myslivost a její činnosti své opodstatnění?

Třetí tisíciletí je velice široký pojem, z historicky doložených fakt vím, že myslivost, chov zvěře, vztah k přírodě vyjádřený péčí o zvěř, péčí o honitby, ochranu zvěře - ale také jejím lovem - je nedílnou součástí dlouhodobého vývoje lidské společnosti. Proto jsem přesvědčen, že myslivost - nejen ve třetím tisíciletí, ale i nadále - bude mít mezi lidskými činnostmi své místo, přizpůsobené daným podmínkám a vývoji lidské společnosti.

Děkuji za všechny čtenáře Myslivosti za sdělení názorů a věřím, že nejen se závěry II. sjezdu ČMMJ budete pravidelně seznamovat na stránkách našeho společného časopisu

Ing. Jiří KASINA