Pithart bojuje proti kůrovci

Místopředseda Senátu Petr Pithart oficiálně vyzval dopisem premiéra Jiřího Paroubka, aby pomohl zastavit údajně šílenou koncepci ochrany přírody na Šumavě. Pithartovi se nelíbí, že současné vedení šumavského národního parku nekácí kůrovcem napadené stromy v nejcennějších rezervacích a hodlá do budoucna ponechat část Šumavy bez jakéhokoliv lidského zásahu. Senátor, který jako bývalý předseda české vlády šumavský park v roce 1991 zakládal, je přesvědčen o tom, že šumavské lesy by měly stejně jako před sto lety podléhat takzvané kulturní údržbě.

"Žádám Vás naléhavě, abyste hledal a našel způsob, jak tento šílený experiment zastavit," píše Pithart Paroubkovi. Jestliže byla podle něj většina šumavských lesů po kůrovcové kalamitě v druhé polovině 19. století uměle vysázena, není najednou možné na Šumavě vytvořit přírodní pralesy.

Paroubkovi píší i zastánci opačného názoru

"Celá staletí Šumavu lidé kulturně využívali a les sloužil k hospodářským účelům," řekl včera Pithart LN. Pokud se podle něj nyní v lesích ponechá volný prostor pro rozšiřování kůrovce, může brouk způsobit zkázu nejen v prvních, nejcennějších zónách parku, ale i v mnohem širším okolí. "Les je nutné kulturně udržovat," tvrdí Pithart. Osobním dopisem tak podpořil podobný dopis starostů části šumavských obcí, kteří s vytvořením bezzásahových území na Šumavě nesouhlasí. Obávají se totiž, že suchý les odradí turisty.

Premiér Paroubek už si ale může udělat obrázek o situaci v šumavských lesích i z další korespondence. Několik desítek českých vědců, entomologů a biologů, totiž naopak premiéra písemně vyzvalo, aby nepodléhal tlaku odpůrců ryze přírodního vývoje šumavských pralesů. "Už dnes se totiž na mnoha místech na Šumavě jasně ukazuje, že pod ochranou umírajících stromů vyrůstá přírodní cestou nový porost, do budoucna určitě mnohem odolnější vůči vnějším vlivům, než kdyby ho uměle vysázel člověk," řekl LN Martin Konvička, zaměstnanec Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Už ze statutu národního parku ale podle něj jasně vyplývá, že příroda by v takových přírodních rezervacích měla dostat volnou ruku. "Pokud budeme v takovém lese nadále postupovat stejně jako v hospodářských lesích, můžeme národní park rovnou zrušit," tvrdí biolog.

Vedení šumavského parku (NPŠ) zase vyvrací obavy z toho, že kůrovec takzvaně sežere celou Šumavu. "Při vyhlášení bezzásahových zón je kůrovcem potenciálně ohroženo necelých šest procent z celkem 69 000 hektarů parku," tvrdí ředitel NPŠ Alois Pavlíčko. Situací na Šumavě se bude formou takzvaného veřejného slyšení zabývat v září i senátní výbor pro životní prostředí.