Pitná voda na Blízkém východě je potenciálním zdrojem konfliktů

Pozadím jednání mezi Izraelem a Palestinci je zásobování vodou, která je v oblasti klíčovým prvkem.

Stále větší váhu má v geopolitických snahách celé oblasti Blízkého východu přístup k vodním zdrojům. Region ostatně v současné době trpí obdobím sucha, které je nejhorší za několik posledních desetiletí. Situace kvůli vodním zdrojům se ovšem promítají nejen do konfliktních vztahů mezi Izraelem a Palestinci, ale má svůj význam i v dalších oblastech, především v zemích, kterými procházejí toky Eufratu a Tigridu.

Vysoké přírůstky obyvatel a zrychlující se ekonomická aktivita jsou příčinou zvyšující se poptávky po vodních zdrojích. Podle údajů OSN připadá v současné době na obyvatele arabských zemí tohoto regionu necelý tisíc kubických metrů vody ročně proti trojnásobné spotřebě před třiceti lety. Tento objem by se v příštích 25 letech měl snížit asi o třetinu.

Snahy o kontrolu strategických Golanských výšin v sobě skrývají i snahy o kontrolu vodních zdrojů, což se vedle Palestinců týká i izraelských východních sousedů Sýrie a Jordánska, kde protékají vody Jordánu. Především jordánští představitelé zdůrazňují, že po vyřešení vztahů mezi Izraelem a Palestinci přijdou na řadu jednání právě o vodních zdrojích, která budou možná ještě svízelnější než současné rozhovory o míru. A někteří arabští činitelé upozorňují, že politické a především vojenské přibližování Tel Avivu a Ankary má svůj ekonomický podklad, kterým je právě snah o ovládnutí vodních zdrojů.

Stejně jako se Izrael snaží nepustit ze svých rukou dohled nad Jordánem a potenciálním podzemními zdroji vody, má Turecko dominantní postavení u Eufratu a Tigridu, obou veletoků regionu, které se snaží spoutat přehradami. Také zde stále stoupá spotřeba vody, navíc v důsledku suchého období jsou průtoky stále nižší. Do Iráku se tak letos dostává o 20 procent méně vody než v předchozím období a jak Irák, tak i Sýrie se cítí ohroženy tureckými plány na výstavbu kaskády přehrad, které by měly zadržet množství vody obou toků.

Experti tvrdí, že právě kvůli vodě se může rozhořet zatím latentní konflikt mezi Sýrií a Irákem na jedné a Tureckem na druhé straně, což by mohlo ohrozit stabilitu regionu. Současné dohody zavazují Turecko k propouštění určitého množství vody do Sýrie a Iráku. Avšak jak Bagdád, tak i Damašek tvrdí, že skutečnost je podstatně horší a obviňují Ankaru, že hodlá využívat vodní zdroje jako zbraně k nátlaku proti svým sousedům.