Plán rozvoje zemědělství a venkova na období 2000 - 2006 kap. 4

4. Přijatelná OPATŘENÍ

4.1. Obecná hlediska

Po propojení analytické části, priorit NDP v souladu se strategickými cíli a priorit pro předvstupní období a ve shodě s obecnými prioritami vymezenými v nařízení Rady (ES) 1268/99 byla k realizaci strategie zvolena tato opatření:

Investice do zemědělského majetku

Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu

Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele

Meliorace a pozemkové úpravy

Renovace a rozvoj vesnic a infrastruktury

Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících rozmanitost a alternativní zdroje příjmů

Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny

Zlepšování profesního vzdělávání

Technická pomoc

Základní kritéria pro přijatelnost projektů

Všechny projekty, které usilují o získání podpory z programu SAPARD, musí:

· respektovat české předpisy v oblasti životního prostředí, hygieny a ochrany zvířat. Tam, kde to vyžaduje zákon, musí projekty zahrnovat posouzení dopadu na životní prostředí;

· prokázat ekonomickou životaschopnost. U projektů nad 5 miliónů Kč/cca 138 900 EUR se vyžaduje studie proveditelnosti vypracovaná akreditovanou institucí. U projektů pod 5 miliónů Kč/cca 138 900 EUR přinášejících výnosy se vyžaduje byznys plán;

· být vybrány administrativním postupem schváleným Českou republikou a EU;

· pro každý vybraný projekt může být použit jen jeden zdroj financování EU. Příjemce nesmí žádat na spolufinancování téhož projektu finanční příspěvek z jiných kapitol státního rozpočtu ani

· z veřejných fondů;

· služby, práce, technologie, stroje a další dodávky mohou pocházet pouze ze zemí Společenství nebo z dalších zemí uvedených v článku 1(1) Nařízení (ES) č. 1268/1999 (Česká republika, Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko).

Ve všech případech, kdy lze předvídat významné negativní dopady na životní prostředí, projekt(y) musí prozkoumat a posoudit orgány životního prostředí z hlediska možných vlivů na životní prostředí. Ty rozhodnou, zda se musí zpracovat posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), nebo ne. Toto posouzení může být založeno na individuálním přezkoumání nebo na souboru kritérií, která by měla být poskytnuta Komisi. EIA se musí zpracovat v každém případě u projektů v seznamu uvedeném v příloze Směrnice č. 97/11 (novelizující Směrnici č. 85/337).

U projektů, kde lze očekávat jakýkoliv významný negativní dopad na životní prostředí, zvláště v rámci opatření 1.1, 1.2, 1.4, 2.1), musí příslušný orgán životního prostředí (včetně místní úrovně) vydat souhlasné stanovisko k projektu. Musí být uvedena informace o možných negativních vlivech projektu (na příklad využití území, chemické využití, emise, znečištění ovzduší, vody, půdy) a metody jejich zmírnění, zvláště v citlivých oblastech z hlediska životního prostředí.

U jednotlivých opatření jsou uvedena i specifická výběrová kritéria. Všechny investiční projekty se budou hodnotit z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Budou konzultovány s příslušnými orgány ochrany životního prostředí a tam, kde to je potřebné, bude projekt předmětem procedury EIA.

Všechny projekty vytvářející výnosy musí prokázat životaschopnost po ukončení financování. Ekonomická životaschopnost bude posuzována na základě následujících informací:

· výkaz zisku a ztrát (výsledovka) za dva roky,

· rozvaha za dva roky,

· finanční toky (cash-flow) za dva roky,

· přehled úvěrů, včetně seznamu od kterých bank.

Mezi přijatelné investice nepatří:

· nákup použitých strojů a technologií,

· nákup na leasing,

· výdaje, k nimž došlo před datem rozhodnutí Komise o předání řízení programu České republice.

Podrobný seznam přijatelných projektů je uveden v kapitole 6 Plánu.

Koneční příjemci

"Příjemci" mohou být fyzické nebo právnické osoby (podniky, vesnice nebo sdružení měst)

s podílem státu nejvýše 25% (u opatření, jež nevytvářejí zisk, mohou příjemci zahrnovat ústřední orgány státní správy i rozpočtové organizace). Další upřesnění příjemců pomoci jsou uvedena

u jednotlivých opatření.

Odborné předpoklady

V období od roku 2003 je požadována odborná kvalifikace žadatele - fyzické osoby činné

v zemědělství - alespoň absolvování a dokončení "zemědělského kvalifikačního minima", po přistoupení do EU se za minimální pracovní kvalifikaci bude považovat vyučení v oboru s dokladem

o absolvování v oboru zemědělství, lesnictví nebo potravinářství. U konkrétních opatření může být stanovena jiná specifická odborná kvalifikace a dokončení přípravných kurzů.

Minimální/ maximální přijatelné náklady na projekt

Pokud monitorovací výbor nerozhodne jinak, nebude přijatelný projekt pod 300 00 Kč/ cca 8333 EUR nebo nad 50 miliónů Kč/cca 1 388 889 EUR, s výjimkou projektů předkládaných v rámci opatření 1.2 Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu,

1.6 Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny,

a 3.2 Technická pomoc. U těchto opatření mohou přicházet v úvahu také projekty s náklady pod

300 000 Kč / cca 8333 EUR.

Klasifikace podpory

Podle čl. 7 odst. 4 a čl. 8 odst. 1 a 2 Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 může příspěvek Společenství dosáhnout až 75 % celkových přijatelných veřejných zdrojů. Až 2 % roční alokace prostředků může být věnováno na financování opatření uskutečněných z iniciativy Komise. U těchto opatření a u technické pomoci může příspěvek EU na financování dosáhnout až 100 % z celkových přijatelných nákladů. U investic vytvářejících výnosy může veřejná podpora dosáhnout až 50 % z přijatelných nákladů, z toho může příspěvek Společenství být až 75%. Míra spolufinancování je rovněž uvedena u jednotlivých opatření.

Spolufinancování

Pro zajištění spolufinancování programu SAPARD byly rezervovány potřebné zdroje v rámci rozpočtu České republiky.

Dalšími zdroji prostředků mohou být rozpočty regionů (obcí) a soukromého sektoru.

Příjemci pomoci dostávají příspěvek EU společně s částkou zajišťující spolufinancování z rozpočtu ČR.

Zeměpisný rozsah projektů

Projekty se mohou předkládat v rámci celé České republice. Výjimkou jsou uvedeny

u jednotlivých opatření.

Posuzování vlivů uskutečněných projektů

Bude stanoven podle ukazatelů uvedených u jednotlivých opatření. Ve všech projektech bude uveden dopad na vytváření pracovních míst (nebo na jejich udržení).

Administrativní postupy

Postup výběru projektů a monitorování programu SAPARD je popsán v kapitole 8.

4.2. Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku

Název opatření: Investice do zemědělského majetku

Zdůvodnění

Jde o opatření s přímým vztahem k zavádění Acquis.

Welfare v chovech hospodářských zvířat

V procesu harmonizace s právním rámcem EU je v oblasti zemědělské prvovýroby jeví jako důležité zaměřit se na podporu praktického uvádění nařízení a směrnic EU do každodenní praxe v zemědělské prvovýrobě.

Při screeningu přípravy České republiky na převzetí Acquis communautaire bylo konstatováno, že v České republice se ještě nepodařilo uvést v plném rozsahu do souladu zootechnickou legislativu v oblasti welfare hospodářských zvířat. Pravidla ochrany zvířat jsou zavedena jen částečně, úsilí v této oblasti je třeba zintenzívnit. Jak bylo zmíněno v Pozičním dokumentu, Česká republika žádá o přechodné období v chovech prasat. Implementace existujících technických standardů EU povede k výdajům dosahujícím miliardy Kč. Naplněním opatření 1.1 se pochopitelně nepodaří plně dosáhnout tohoto cíle, uskutečněné projekty, však mohou sloužit jako modely pro další investice téhož typu.

Skot

V České republice se chová přibližně 1 600 000 kusů skotu, jednotlivé kategorie jsou uvedeny v tabulce. Forma vlastnictví je soukromá - od farem rodinného typu rozdílné velikosti přes družstva po obchodní a akciové společnosti. Výměra obhospodařované zemědělské půdy se liší od přibližně

5 ha až po několik tisíc hektarů. Rozhodující význam pro produkci má přibližně 5000 zemědělských podniků bez rozlišení formy vlastnictví. U skotu z hlediska nových požadavků na welfare nevyhovuje 40 - 60 % ustájovacích kapacit u všech kategorií (z toho u telat nevyhovuje přibližně 150 tisíc ustájovacích míst, u mladého skotu přibližně 200 tisíc ustájovacích míst, u dojnic přibližně 250 tisíc ustájovacích míst). Přibližně 5 % podniků využívá vaznou technologii chovu.

Prasata

Stavy prasat dosahují v České republice přibližně 4 000 000 kusů, jde o chovy v soukromém vlastnictví, převažují akciové společnosti. Největší počet prasat (přibližně čtvrtina) se chová ve stájích v kategorii 100 - 400 kusů, u prasnic v kategorii 50 až 100 kusů. Vzhledem k omezeným finančním zdrojům je třeba hlavní úsilí zaměřit na úpravu technologií chovů prasnic s cílem zlepšit kvalitu odchovu selat. Z hlediska požadavků směrnic EU vyhovuje přibližně polovina chovů se 180 000 prasnicemi. V podmínkách, které nevyhovují, se chová přibližně 160 tisíc prasnic, jde především

o nevyhovující rozměry kotců.

Hlavní kategorie zvířat počet (tis. ks) k r. 1999 Vyhovuje: Nevyhovuje: (ustáj. míst)

Skot celkem, z toho: telata mladý skot vč. výkrmu dojnice 1 600 743 614 cca 40 - 60 % ustájovacích míst 600 000 - 960 000 200 000 - 440 000 250 000 - 360 000

Prasata celkem z toho prasnice 4 000 340 180 000 160 000

Rekonstrukce skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu

V oblasti produkce ovoce a zeleniny, je nutné zaměřit se na zlepšení úrovně skladování produkce, zavádění hygienických standardů při skladování a volbu technologií skladování šetrných k životnímu prostředí. Cílem je zlepšit výslednou kvalitu ovoce a zeleniny, zvýšit přidanou hodnotu produkce a zvýšit podíl prvovýrobců na trhu ovocem a zeleninou. Na opatření Investice do zemědělského majetku přímo navazuje i opatření 1.2 - Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu. Sdružování prvovýrobců do odbytových organizací je řešeno z národních zdrojů prostřednictvím přímého dotačního titulu Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací prvovýrobců v prvních třech letech činnosti a Podpora činnosti odbytových organizací.

Z hlediska produkce zeleniny a ovoce lze celou Českou republiku považovat za jednu produkční oblast. V prvovýrobě zeleniny převažují (téměř ze 40 %) obchodní společnosti, následují soukromí zemědělci (27 %) a zemědělská družstva (18 %). Podíl státního sektoru je zanedbatelný. Největší podíl výměry zaujímají producenti v kategorii výměry 20 až 50 ha a 50 až 100 ha.

V prvovýrobě ovoce převažují (téměř ze 65 %) obchodní společnosti, následují družstva (25 %). Největší počet podniků obhospodařuje sady do 1 a do 10 ha, největší výměru sadů (celkem

10 050 ha) však zahrnuje kategorie nad 100 ha, kterou obhospodařuje 55 podniků.

Lze předpokládat, že skladováním zeleniny a ovoce se budou zabývat především větší

a střední podniky.

Celková potřeba skladovacích kapacit pro uskladnění ovoce (zejména jádrovin) v České republice s ohledem na existující produkční potenciál přibližně 90 000 tun. V současné době vyhovují směrnicím EU skladovací kapacity přibližně 9000 tun, dalších 11 000 tun vyžaduje pouze menší úpravy k dosažení evropských standardů. Je potřeba zrekonstruovat sklady o kapacitě přibližně 30 000 tun (včetně vybavení kvalitními třídicími a balicími linkami).

U zeleniny je celková požadovaná skladovací kapacita přibližně 150 000 tun, z toho je 50 000 skladovacích kapacit vybaveno chladicím systémem a 100 000 skladů má ventilaci. V současné době je využitelná skladovací kapacita na přibližně 30 000 tun s chladicími systémy a 60 000 tun s ventilací. Další skladovací kapacity jsou jen provizorní. Celkem musí projít rekonstrukcí sklady o kapacitě přibližně 30 000 tun (z toho je 12 000 tun s chladicími systémy a 18 000 tun s ventilací).

Doplňkem tohoto opatření je opatření 1.2, které umožní podporu na zpracování produkce zeleniny a ovoce v dané oblasti.

V rámci programu SAPARD budou řešeny přednostně:

Potřeba v ČR (kapacita v t)

Rekonstrukce Ovoce 30 000 Zelenina 30 000

Vybavení rekonstruovaných skladů* 60 000

Skladovací kapacity pro vedlejší produkty živočišné výroby

V rámci procesu harmonizace legislativy ČR s legislativou EU týkající se řešení komplexní problematiky “VODA”, kterou řídí resort MŽP, byl dán požadavek ČR na přechodné období do roku 2006 pro plnou implementaci směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Rady 91/676/EEC). Proces implementace této směrnice je ve společné gesci Ministerstva zemědělství, které se podílí na vypracování Zásad správné zemědělské praxe a Akčních programů,

a Ministerstva životního prostředí, které je zodpovědné za monitoring kvality vod a za vymezení tzv. zranitelných zón. Problematika transpozice bude dořešena k datu vstupu ČR do EU prostřednictvím nového zákona o vodách a novely zákona o hnojivech. V průběhu roku 2000 - 2001 bude Směrnice Rady 91/676/EEC zapracována do vyhlášky - prováděcího předpisu k zákonu o vodách.

Porovnáním zdrojů ze zemědělství a komunálních zdrojů a jejich podílu na znečištění vody dusičnany ukazuje, že ve většině regionů České republiky jsou zdroje vod znečištěny většinou ze zemědělských zdrojů (v 10 okresech je tento podíl dokonce vyšší než 80 %). Tyto okresy (v případě Litvínova jde pouze o oblast) a jejich začlenění do NUTS II jsou: Litvínov (Severozápad), Domažlice, Jindřichův Hradec a Strakonice (Jihozápad), Benešov a Kutná Hora (Střední Čechy), Třebíč, Havlíčkův Brod a Pelhřimov (Jihovýchod), Jičín (Severovýchod). Převažují nebodové zdroje znečištění.

Emise dusíku

Podle dostupných zdrojů je zemědělství největším zdrojem amoniaku v České republice. Například v roce 1997 se zemědělství podílelo na 96,4 % celkového množství emisí ze zdrojů registrovaných REZZO v ekvivalentu 81,5 kt ročně.

V rámci programu Sapard byla zvolena cesta podpory moderních a ekologicky šetrných technologií v zemědělství, které umožní šetrně skladovat a využívat vedlejší produkty chovů zvířat. Náprava znečištění vod původem mimo zemědělství je řešena v rámci předvstupního nástroje ISPA

i z národních zdrojů (MMR).

Celková potřeba skladovacích kapacit pro skladování kejdy v ČR je následující:

Předpokládaná průměrná produkce kejdy 7 kg na kus a den.

Požadovaná skladovací kapacita kejdy 120 dní (4 měsíce) - celkem 840 kg kejdy na jeden kus

a 4 měsíce (cca 0,8 m3).

Při stavu 4 milióny kusů prasat je v ČR potřebná skladovací kapacita cca 3,2 mil. m3, nově je třeba vybudovat přibližně 50 % jímek, tj. 1,6 mil. m3, aby byl splněn požadavek Směrnice Rady 91/676/EEC.

Vzhledem k tomu, že chybí dostatek informací o požadovaných standardech welfare, hygieny

a životního prostředí, bude zemědělcům poskytnuto speciální školení zaměřené na standardy EU pro welfare, hygienu a životní prostředí v rámci opatření 3.1 - zlepšení profesního vzdělávání. V rámci technické pomoci bude možné předložit projekty na odborné studie zaměřené na dopracování kodexu správné zemědělské praxe, případně pro vymezení tzv. zranitelných oblastí.

Cíle

Z krátkodobého hlediska je cílem:

a) Přispět k souladu zemědělské produkce s požadavky EU na welfare zvířat, zlepšit hygienické standardy

b) Zlepšit úroveň skladování a expedice zemědělské prvovýroby, zejména ovoce a zeleniny, zlepšit kvalitu produkce a zvýšit příjem prvovýrobců

c) Zmírnit znečištění způsobené nebo vyvolané nitráty ze zemědělských zdrojů a zabránit dalšímu znečišťování vod tohoto druhu. Vybudováním chybějících skladovacích kapacit pro skladování statkových hnojiv v ČR lze tento cíl splnit.

Dlouhodobým záměrem je podpořit konkurenceschopnost zemědělských produktů na domácích

i zahraničních trzích, přispět k využívání produktů domácího původu, ovlivnit příznivě postavení zemědělské prvovýroby ve společnosti.

Popis a rozsah opatření

Investice zaměřené na:

· rekonstrukci a modernizaci zemědělských podniků tak, aby plně odpovídaly standardům EU na chov hospodářských zvířat, zejména prasnic a skotu, investice budou zahrnovat stájové technologie včetně podlah a větrání (ne však technologie dojení a krmení)

· investice na rekonstrukci skladovacích kapacit ovoce a zeleniny pro zemědělskou prvovýrobu přispívající k vyšší kvalitě skladovaného ovoce a zeleniny, skladovací kapacity příznivé z hlediska vlivu na životní prostředí a zvyšování hygieny skladování u producentů.

Rekonstrukce skladovacích kapacit může zahrnovat:

· krátkodobé skladování zvláště meruněk, peckovin, broskví, švestek, bobulovin,

· krátkodobé skladování zejména rajčat, květáku, brokolice, listové zeleniny, okurek, chřestu, kořenové zeleniny, košťálovin,

· dlouhodobé skladování jablek a hrušek,

· dlouhodobé skladování cibule a česneku,

včetně expediční přípravy.

Opatření nezahrnuje skladování tropického ovoce, brambor a hroznového vína ani budování nových skladovacích kapacit,

- výstavbu a rekonstrukce zařízení pro skladování vedlejších produktů živočišné výroby, zejména kejdy.

Základní kritéria pro přijatelnost projektů

Podniky musí v době rozhodnutí o podpoře plnit základní požadavky na životní prostředí

a hygienu.

Tam, kde se minimální standardy z hlediska požadavků na životní prostředí, hygienu a welfare v době přijetí žádosti nově zavádějí, rozhodnutí o podpoře bude podmíněno dosáhnutím těchto nových standardů na konci investice.

U všech projektů bude posuzován dopad na životní prostředí. Tam, kde to stanoví zákon

č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, bude uskutečněna EIA (posouzení dopadu na životní prostředí).

U podopatření a) a c) bude přiložen souhlas veterinární a hygienické služby (musí být kladné).

Musí být prokázána životaschopnost podniků po ukončení předpokládané investice.

Mohou být podporovány pouze projekty, které nezvyšují produkci s nezajištěným odbytem.

Veškeré stáje musí být v souladu s platnými normami na welfare zvířat.

Skladovací kapacity musí být ve vlastnictví prvovýrobců nebo sdružení prvovýrobců.

Přijatelné investice nebudou zahrnovat

- nákup půdy

- náklady na leasing

- zakoupení použitých strojů a zařízení

- investice do skladovacích kapacit pro komodity podléhající státní intervenci

- investice do skladovacích kapacit pro komodity dovezené a určené k dalšímu prodeji do třetích zemí (země, které nejsou členskou zemí EU, ČR nebo další kandidátskou zemí)

Při výběru projektů se bude klást důraz na následující hlediska:

(podrobnosti jsou uvedeny na stranách 179, 180, 181, 182)

Zavádění Acquis - legislativy EU a ČR pro welfare

Směrnice Rady 91/676/EEC

Inovativní a komplexní řešení

Udržená nebo nová pracovní místa

Mladí zemědělci (pod 40 let)

Žadatel je členem sdružení výrobců

Žadatel je ekologicky hospodařící zemědělec

Náklady na rekonstrukci a výstavbu

Zeměpisné vymezení projektů

Projekty zaměřené na přebudování technologií chovu tak, aby odpovídaly požadavkům EU na welfare, rekonstrukci skladovacích kapacit na produkty rostlinného původu (zeleninu a ovoce) a jejich vybavení lze předkládat v rámci celé České republiky.

U projektů zaměřených na budování jímek na kejdu budou mít přednost podniky vyskytující se v tzv. nitráty zranitelných oblastech, oficiálně uznané k datu podání žádosti, dále v chráněných krajinných oblastech a pásmech hygienické ochrany vod.

V České republice nejsou dosud zranitelné oblasti přesně stanoveny. Na základě odborné studie pracovníků Výzkumného ústavu vodohospodářského nazvané “Snižování nebodových zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod v České republice” je stanoven rozsah tak zvaných ověřených zranitelných oblastí (24 % celkové výměry zemědělské půdy) a tzv. neověřených zranitelných oblastí (25,7 % celkové výměry zemědělské půdy). Takto vymezené zranitelné oblasti tedy zasahují široké rozmezí od 24 do 50 % celkové výměry zemědělské půdy. Zranitelné oblasti jsou území, ze kterých jsou odvodňovány vody znečištěné nebo ohrožené dusičnany ze zemědělských zdrojů. Jejich hrubé vymezení bude dokončeno koncem roku 2000, jejich podrobné vymezení těchto oblastí na hranici katastru či produkčního bloku bude možné až po zavedení a vyhodnocení monitoringu kvality vod podle dikce Směrnice Rady 91/676/EEC. Oficiální vyhlášení zranitelných oblastí se předpokládá nařízením vlády do konce roku 2004.

Příjemci podpory

Podnikatel - fyzická nebo právnická osoba (podniky se státní účastí pod 25 %) v zemědělské prvovýrobě, příjem ze zemědělské produkce musí dosáhnout minimálně během roku předcházejícího podání žádosti alespoň 50 % celkových příjmů podnikatele.

Klasifikace podpory

Jde o projekty vytvářející výnosy (podpora do 50 % celkových nákladů, z toho 75 % z prostředků EU a 25 % z národního rozpočtu).

Minimální/ maximální předpokládané náklady na realizaci jednoho projektu

300 000 Kč/cca 8333 EUR až 50 miliónů Kč/cca 1 388 889 EUR

Maximální výše příspěvku

25 miliónů Kč /cca 694 444 EUR

Odpovědnost za realizaci

Za realizaci tohoto opatření bude odpovědná SAPARD Agentura, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.

Vyčíslení dopadů

Celkový objem finančních prostředků na 7 let programu SAPARD:

a) investice na zlepšení chovu hospodářských zvířat - prasnice

- skot

Kategorie Náklady na rekonstrukci ustájovacího místa Celkové požadované náklady

Prasnice EUR Kč EUR Kč

Rekonstrukce 417 15,000 58,3 miliónů 2.1 mld.

Skot Telata 694 - 834 25-30,000 104-125 miliónů 3.75-4.5 mld.

Mladý skot 694-834 25-30,000 139-167 miliónů 5-6 mld.

Dojnice 834-972 30-35,000 208-234 miliónů 7.5-8.75 mld.

Za 7 let využívání programu SAPARD lze rekonstruovat přibližně 24 000 míst pro prasnice (přibližně 15 % stájí pro prasnice určených k rekonstrukci), 13 200 ustájovacích míst pro skot (3 % všech stájí určených k rekonstrukci). Při výše uvedené průměrné velikosti chovů lze odhadnout uskutečnění 240 projektů přestavby stájí pro prasnice a přibližně 120-150 projektů na přestavbu stájí pro skot.

b) investice pro zlepšení úrovně skladování zemědělské produkce, včetně expediční přípravy

Požadovaná kapacita v ČR (t) Náklady na tunu skladovací kapacity Celkové požadované náklady v ČR

Rekonstrukce Ovoce 30,000 Zelenina 30,000 EUR Kč EUR Kč

222 8,000 13 miliónů 480 miliónů

Vybavení rekonstruovaných kapacit 150,000 139 5,000 21 miliónů 750 miliónů

Lze rekonstruovat skladovací kapacity na přibližně 60 000 t ovoce a zeleniny včetně vybavení rekonstruovaných kapacit. Při průměrné velikosti skladovací kapacity cca 12 000 t lze předpokládat uskutečnění cca 5 projektů a přibližně 20 % skladovacích kapacit určených k rekonstrukci.

c)

Celkový počet prasat v ČR (tis. kusů) Požadovaná skladovací Kapacita tis. m3 Nutno vybudovat Skladovací kapacitu Tis. m3 Náklady na m3 skladovací kapacity Celkové požadované náklady

4,000 3 200 1 600 m3 EUR 250 Kč 9,000 EUR 425 miliónů Kč 15,3 mld.

Při průměrné potřebě skladovací kapacity na 1 prase ve výkrmu po dobu 120 dní a nákladech cca 250 EUR na 1m3 jímky lze odhadnout náklady na vybudování potřebné skladovací kapacity pro průměrné stádo 500 prasat ve výkrmu na 100 000 EUR.

Za 7 let lze uskutečnit v rámci opatření 1.1 cca 200 - 220 projektů na vybudování potřebné skladovací kapacity na jímky na kejdu, což odpovídá přibližně 7 % potřebné skladovací kapacity.

Tyto údaje jsou pouze orientační.

Vyhodnocování a monitorování

Pro celkové vyhodnocení výše zmíněného opatření jsou navrženy následující indikátory:

Indikátory pro monitoring

· počet modernizovaných ustájovacích míst odpovídajících standardům EU, celková plocha rekonstruovaných stájí, m2 , z toho počet stájí a celková plocha stájí v m2 pro skot, prasata,

· počet nově vybudovaných skladovacích kapacit odpovídajících požadavkům EU na hygienu a ochranu životního prostředí a jejich skladovací kapacita, t

· z toho počet skladů a jejich skladovací kapacita v t na (druh komodity),

· počet vybudovaných skladovacích kapacit na vedlejší produkty chovů zvířat a jejich skladovací kapacita, m3

· objem investice (Kč, EUR)

· počet zúčastněných zemědělských podniků, z toho podíl mladých zemědělců,

· počet a rozsah “zelených (ekologických) investic (Kč, EUR)

· počet uskutečněných zelených investic, %

Indikátory pro vyhodnocení

Předběžný seznam, bude dopracován po projednání s Evropskou komisí:

· snížení ztrát při produkci a/nebo skladování na základní produkt,

· úspora výrobních nákladů (Kč, EUR)

· počet udržených pracovních míst

· zvýšení příjmů zemědělců

· omezení znečištění odpadní vody dusičnany, mg.m3

· délka toků, u nichž se prosadila ochrana proti znečištění kejdou, km

Regulační opatření

Legislativa ČR

Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě (Nový plemenářský zákon č. 154/2000 Sb. nabývá účinnosti 1. 1. 2001*)

Prováděcí vyhláška č.326/19992 Sb.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3) zákona č. 246/1992 Sb.

Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech

Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech ve znění pozdějších úprav

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů

Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

Zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích

a substrátech a o agrotechnickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)

Vyhláška č. 274/1998 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv

Legislativa EU

Směrnice Rady 98/58/ES z 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely

Rozhodnutí Rady 97/182/ES z 24. února 1997 pozměňující doplněk k Směrnici 91/629/EHS

o minimálních standardech na ochranu telat

Rozhodnutí Rady týkající se závěrů Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely z 19. června 1978 (78/923/EEC)

Rozhodnutí Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely - novelizace (92/583/EEC)

Rozhodnutí Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely - novelizace (98/58/EC)

Rozhodnutí Rady z 19. listopadu 1991 stanovující minimální standardy na ochranu zvířat během transportu 91/628 a novelizace 90/425 EEC a 91/496 EEC

Rozhodnutí Rady 90/425 z 26. června1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách uskutečnitelných obchodě uvnitř Společenství s některými druhy živých zvířat a produkty z hlediska naplňování vnitřního trhu

Směrnice Rady stanovující minimální standardy pro ochranu prasat (91/630/EEC)

Směrnice Rady z 19. listopadu 1991 stanovující minimální standardy pro ochranu telat (91/629/EEC)

Směrnice Rady 91/676/EEC, k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

Nařízení Rady č. 1804/99/EEC, doplňující nařízení (EHS) č. 2092/91 o organické výrobě zemědělských výrobků a údajích odkazujících na takové zemědělské výrobky a potraviny pro zařazení živočišné výroby.

Směrnice Rady 96/61 (integrovaná prevence a kontrola znečištění)

Směrnice Rady 85/337 (v posledním znění Směrnice Rady 97/11) o posuzování dopadu plánů

a projektů na životní prostředí

Administrativní postupy

Podrobný popis administrativních postupů od podání žádosti po konečnou platbu příjemce pomoci je uveden v kapitole 8.

Orientační SWOT analýza

Silné stránky kvalifikované vedení a zkušení pracovníci dostatečná nabídka řemeslníků pružné využívání dostupných možností a zdrojů vědomí, že je nutné modernizovat podniky rostoucí zájem o otázky welfare zvířat, životního prostředí a ekologie, široká škála dodavatelských a realizačních firem Slabé stránky obtížná ekonomická situace zemědělských podniků méně rozvinutý marketing značné cenové výkyvy na trhu masem špatný přístup k úvěrům v zemědělství nedostatek konkrétních znalostí požadavků EU v oblasti welfare a životního prostředí nižší konkurenceschopnost některých výrobců nedořešené dodavatelsko-odběratelské vztahy

Příležitosti veřejná podpora řešení otázek welfare a životního prostředí podpora přejímání právního rámce EU v legislativě ČR lepší přístup na trhy EU u výrobců splňujících normy EU lepší přístup na trhy pro výrobky s vyšší přidanou hodnotou Rizika nedostupnost úvěrů vysoká úroková míra nízká koupěschopnost obyvatel konkurenční tlak zahraničních producentů ekonomická nestabilita

4.3. Opatření: 1.2 Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a ryb

Název opatření: Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a ryb

Zdůvodnění

Na základě analytické části Plánu rozvoje zemědělství a venkova bude podpora v tomto opatření zaměřena na naplňování Acquis investicemi do masného a mléčného sektoru, a to zejména

u malých a středních podniků.V oblasti zpracování a marketingu zemědělských produktů je potřeba věnovat hlavní pozornost zejména na zvýšení konkurenceschopnosti a naplňování technických, hygienických a environmentálních standardů EU. Mezi největší problémy patří v současnosti zejména nízká produktivita práce, zastaralé technologie a nedostatek kapitálu, (rozhodující mlékárny, masokombináty a drůbežářské podniky již nyní z velké části odpovídají základním předpisům EU), proto jsou nezbytné zejména investice do nákupu či obnovy technologických zařízení a na celkovou modernizaci provozů k dosažení vyšší kvality produkce, pokrytí tržní poptávky a udržení konkurenční výhody.

Podporu je proto nutno soustředit především na:

1. Modernizaci technologií

· Mléčný průmysl (všechny typy mléka)

· Masný průmysl (všechny typy masa)

· Ryby

Mezi nejdůležitější kroky vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti patří především zřizování a modernizace výrobních a zpracovatelských technologií, a to zejména u malých a středních podniků. Investice by měly usnadnit dodržování základních hygienických a veterinárních norem, zvýšit přidanou hodnotu výrobků, vést ke zvyšování produktivity práce a k větším možnostem odbytu.

U produktů z masa a mléka investice budou směřovány na zajištění a udržení kvality produkce, rozšíření sortimentu výrobků a zejména zvýšení přidané hodnoty včetně balení a značení výrobků.

Bude podpořeno zpracování ryb a výroba rybích výrobků, kde s ohledem na přetrvávající sezónnost spotřeby a nižšímu podílu zpracování na prodeji živých ryb budou podporovány projekty směřující ke zvýšení podílu zpracovaných výrobků s vyšší přidanou hodnotou na 20 - 22 % celkového objemu z nynějších 10 %.

2. Podporu regionálních produktů

Bude podporováno zpracování a prodej regionálních zemědělských výrobků, (podpora produktů nezemědělského charakteru je v opatření 2.2 “Rozvoj a diversifikace hospodářských činností zajišťujících rozmanitost a alternativní zdroje příjmů), navazujících na tradiční výrobu místních specialit, a výrobků ekologického původu. V ČR existuje podpora ekologického zemědělství (Nařízení vlády č. 344/1999), ale nedostatek finančních prostředků neumožňuje kvalitní zpracování a zajištění odbytu těmto produktům.

Investice na podporu dosažení a dodržování hygienických a veterinárních standardů budou realizovány v rámci opatření 1.3 “Zlepšování struktur pro kontrolu kvality”.

Cíle

Hlavním cílem podpory tohoto opatření je zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářského průmyslu a naplňování Acquis. V rámci opatření budou podporovány investice umožňující přímou návaznost dalších státních podpor* a to tak, aby přednostně byla podpora směřována na:

· Zřizování a modernizaci technologických linek s vyšším stupněm zpracování produktů, vedoucí k naplňování standardů EU a adaptaci na Acquis, posílení konkurenceschopnosti

· a celkové stabilitě podniku a umožňující posílení odbytu

· Zřizování a modernizace technologií na výrobu krajových a ekologických výrobků

Naplnění těchto cílů povede k posílení tržních pozic příjemců podpory, ke zlepšení nakládání s odpady, zvýšení odbytových možností, ke zlepšení kvality a bezpečnosti výrobků a podporou regionálních aktivit i ke zlepšení zaměstnanosti.

Popis a rozsah opatření

Finanční prostředky budou využity na tyto činnosti:

· Zřizování a modernizaci technologií zejména v:

· mlékárenském odvětví

· masném odvětví

· zpracování ryb

· výroba a zpracování regionálních produktů

Základní kritéria pro přijatelnost projektů

· Projekty v potravinářském (zpracovatelském) průmyslu se musí vztahovat ke zpracování zemědělských výrobků, zejména masa, mléka a ryb a musí přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti. Musí být prokázána životaschopnost podniků po ukončení předpokládané investice.

· Předkladatel projektu zaměřeného na zpracování produktů ekologického zemědělství musí být registrován u KEZ, o.p.s. Chrudim (akreditovaná organizace, pověřená Ministerstvem zemědělství certifikací podniků ekologických producentů, zpracovatelů a obchodníků).

· Investice podporované z programu SAPARD musí v době dokončení investice odpovídat minimálním standardům EU z hlediska životního prostředí, hygieny a welfare zvířat.

· Investice musí vést ke zlepšení situace v produkční sféře zemědělství a rybářství.

· Před realizací projektu musí být provedena předběžná inspekce kompetentním orgánem (hygienická, veterinární kontrola) s pozitivním závěrem.

· Nemohou být podporovány projekty zvyšující produkci s nezajištěným odbytem.

· Podporovány mohou být pouze technologie nakoupené v zemích EU, České republice

· a kandidátských zemích.

· Investice se musí týkat zpracování a marketingu zemědělských a rybých produktů zahrnutých v Annex 1.

· Žadatel - zpracovatel prokáže dobrou platební morálku (včasné platby dodavatelům atd.).

Přijatelné investice nebudou zahrnovat

· nákup použitých strojů a zařízení

· nákup na leasing

· nákup pozemků a existujících budov

· platby v naturáliích

· provozní a administrativní náklady

· náklady na údržbu

· mzdové náklady

· nákup genetického materiálu, rostlin a zvířat

· investice na úrovni maloobchodu

· investice do zpracování a marketingu produktů ze třetích zemí (ne EU,ČR

· a kandidátské země)

· bankovní poplatky, náklady na záruky a obdobné výdaje

· honoráře za odborné práce, jako jsou architekti, inženýři, konzultanti, studie proveditelnosti (Feasibility study), zajištění povolení a licencí

· předešlé výdaje vzniklé před schválením projektu Agenturou SAPARD nebudou mít nárok na refundaci

· náklady na poradenství a školení, výzkum,průzkum trhu

· náklady na propagaci a publicitu

Při výběru projektů se bude klást důraz na následující hlediska:

Nárůst podílu výrobků se zvýšenou přidanou hodnotou

Nárůst podílu výrobků vyšší jakosti a inovovaných produktů

Snížení odpadů z výroby

Naplnění kritérií malých a středních podniků

Udržená nebo nová pracovní místa

Členství v odbytových organizacích či sdružení výrobců

Dobrovolná certifikace specifických produktů

Regionální či ekologický původ výrobků splňující kritéria kvality (s důrazem na bio-produkty)

Zeměpisné vymezení projektů

Projekty mohou být předkládány v celé České republice. U projektů zaměřených na výrobu, zpracování a odbyt regionálních produktů, budou preferovány takové projekty, jež se budou dotýkat oblastí s vyšší mírou nezaměstnanosti a přispějí k rozvoji agroturistiky a dalších navazujících podnikatelských aktivit.

Příjemci podpory

U všech projektů mohou být příjemci podpory fyzické i právnické osoby (podniky se státní účastí pod 25%), podnikající v zemědělské prvovýrobě či v potravinářském průmyslu. Pro podopatření “Podpora regionálních produktů” budou upřednostňováni subjekty podnikající v zemědělské prvovýrobě případně jejich sdružení.

Klasifikace podpory

Jedná se o projekty vytvářející výnosy (veřejná podpora může dosáhnout výše až 50 % celkových nákladů, z toho 75 % z prostředků EU).

Minimální/ maximální předpokládané náklady na realizaci jednoho projektu

300 000 Kč / cca 8333 EUR až 20 miliónu Kč / cca 555 555 EUR

Maximální výše příspěvku

10 miliónu Kč / cca. 277 778 EUR

Odpovědnost za realizaci

Za realizaci tohoto opatření bude odpovědná Agentura SAPARD, Těšnov 17, 117 05 Praha 1.

Vyčíslení dopadů

Očekává se realizace 400 - 600 projektů v období 2000 - 2006, s předpokládaným rozdělením podle sektorů: mléčný průmysl 30%, masný průmysl 40%, rybí průmysl 10%, regionální/organické produkty 20%.

Vyhodnocování a monitorování

K vyhodnocování dosažených výsledků jsou navrhovány následující indikátory:

Indikátory pro monitoring

· množství potravinářských podniků vybavených novou technologií (maso, mléko, ryby)

· množství nově založených potravinářských podniků produkujících regionální a ekologické výrobky

· množství inovovaných produktů (maso, mléko, ryby)

· množství podniků vyhovujících standartům EU díky podpoře z opatření (maso, mléko, ryby)

· množství podpořených subjektů (maso, mléko, ryby)

· změna zpracovatelských/marketingových nákladů na jednotku produkce (%) (maso, mléko, ryby)

· podíl zemědělských produktů zpracovávaných tak aby bylo dosaženo lepších standardů jakosti na celkové výrobě těchto produktů (%)

· podíl zpeněžovaných produktů vyráběných/zpeněžovaných na linkách s nálepkou kvality, které byly předmětem podpory ( zejména na bioprodukty) (v %)

· objem investic:

· do životního prostředí

· do hygieny

· veterinárních

· do značení výrobků (maso, mléko, ryby)

Indikátory pro vyhodnocení

· množství nově vytvořených či udržených pracovních míst

· podíl produktů šetrných k životnímu prostředí na celkové produkci (%)

Regulační opatření

Vyjmenované zákony a vyhlášky jsou z větší části kompatibilní s odpovídající legislativou EU, přičemž probíhá proces celkového přiblížení české legislativy v potravinářském průmyslu k Acquis communautaire. K legislativě vztahující se k marketingu, značení výrobků, hygienickým

a bezpečnostním podmínkám etc. jsou potřebné doplňky k zákonům připravovány.

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Vyhláška č. 336/1997Sb., pro potraviny určené pro zvláštní výživu

Vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí

Vyhláška č. 334/1997 Sb., pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek

a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky

Vyhláška č. 333/1997 Sb., pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky, a cukrářské výrobky a těsta

Vyhláška č. 332/1997 Sb., pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich

Vyhláška č. 331/1997 Sb., pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici

Vyhláška č. 330/1997 Sb., pro čaj, kávu a kávoviny

Vyhláška č 329/1997 Sb., pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena

Vyhláška č. 328/1997 Sb., pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky

a oleje

Vyhláška č. 327/1997 Sb., pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich

Vyhláška č. 326/1997 Sb., pro zmrazené potraviny

Vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem "e"

Administrativní postupy

Podrobný popis administrativních postupů od podání žádosti po konečnou platbu příjemce pomoci je uveden v kapitole 8.

Orientační SWOT analýza

Silné stránky tradice v produkci regionálních specialit dostatečný potenciál technologií i když z části nutno modernizovat dostatek kvalitních surovin pro potravinářský průmysl (maso, mléko) nižší výrobní náklady a kvalifikovaná pracovní síla Slabé stránky převládající špatná ekonomická situace zemědělských podniků špatná dostupnost k volným finančním prostředkům pro farmáře nedostatečné využití zpracovatelských kapacit potravinářského průmyslu nedostatečná síť a provázanost odbytových center zemědělských produktů se zpracovatelským průmyslem nízká konkurenceschopnost zejména v oblasti kvality, balení a propagace výrobků

Příležitosti uvedení inovovaných, kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou na nové trhy obnova určitých zpracovatelských kapacit příležitosti pro výrobky s vyšším stupněm zpracování zvýšení jakosti potravinářských výrobků Rizika pokles kupní síly obyvatelstva neochota prvovýrobců ke sdružování v oblasti odbytu zemědělské produkce

4.4. Opatření 1.3 Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin

a ochranu spotřebitele

Název opatření: Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu

potravin a ochranu spotřebitele

Zdůvodnění

Jde o opatření s přímým vztahem k zavádění Acquis.

Jednou ze zásadních podmínek konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských produktů je kontrola hygieny a kvality. Česká republika se zavázala zavést standardy kontroly jakosti povinné v zemích Evropské unie.

Jak uvádí Poziční dokument, na porážkách zajišťujících porážení zvířat s tzv. červeným masem musí být zlepšeny hygienické standardy, zejména z hlediska konstrukcí, povrchů, kvality vody (Směrnice Rady 98/83/EC), čisticích systémů a nedostatků v zavádění HACCP. Tento systém je v současné době v potravinářských podnicích zaváděn povinně (podle vyhlášky č. 147/1998 Sb.,

o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby jsou povinny mít systém zaveden od 1.1.2000). Část podniků investuje do různých systémů kontroly jakosti a hygieny potravin a do modernizace zpracovatelských technologií. Nicméně část podniků, a to zejména menších, se potýká v této oblasti s problémy.

Jak uvádí Poziční dokument, Česká republika zajistí do konce roku 2000 legislativní rámec pro zavedení aparativní klasifikace. Předpokládá se, že systém jednotné klasifikace jatečně opracovaných těl SEUROP bude zaváděn plošně od roku 2001. Bude využita i podpora v rámci programu Phare. Aby nedocházelo k překrývání spekter, podpora v rámci programu SAPARD se bude zaměřovat na nákup přístrojů, vybavení počítači a přístroji pro monitoring jiných ukazatelů kvality (pH masa, údržnost masa, barva masa), zatímco projekt Phare by měl být zaměřen na budování potřebných institucí.

I v otázce zajištění veterinárních a hygienických podmínek provozů respektuje Česká republika princip adicionality. V rámci programu Investice, podprogramu Hygiena PGRLF jsou podporovány úroky z úvěrů u stavebních investic pro zlepšení hygieny provozů a pomocných prostor podniku. Opatření 1.2 umožní nákup potřebných technologií.

Pro budování institucí pro veterinární a fytosanitární správu a další opatření se prostřednictvím programu Phare v projektech Podpora Státní veterinární správy, Budování systémů pro identifikaci

a registraci zvířat a Podpora České zemědělské a potravinářské inspekce. Důvodem je omezený objem zdrojů programu SAPARD a snaha o maximální koncentraci prostředků k dosažení požadovaného cíle.

Vazba na jiná opatření

Toto opatření zaměřené na zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin

a ochranu spotřebitele se váže k opatření Investice do zemědělských podniků 1.1 a na opatření Zpracování a odbyt zemědělských produktů a produktů rybolovu.

Vzhledem k tomu, že analýza SWOT prokázala jako slabou stránku nedostatečnou informovanost odborné veřejnosti, zejména prvovýroby a zpracovatelů, problematika zvyšování hygienické úrovně produktů, kvality potravin, ochrany spotřebitele a veterinární a fytosanitární péče bude zahrnuta i do opatření 3.1 - Zlepšování profesního vzdělání a 3.2 - Technická pomoc.

Cíle

Krátkodobým cílem je:

Usnadnit zavádění standardů kvality Evropské unie v České republice.

Dlouhodobým cílem je:

Přispět k posílení potravinářských produktů na domácích i zahraničních trzích, uplatnit výsledky klasifikace jatečných zvířat v plemenářské práci.

Popis a rozsah opatření

Jednotná klasifikace jatečně opracovaných těl SEUROP, zavedení systémů kontroly a řízení jakosti a hygieny potravin, zavedení standard EU, včetně certifikovaných systémů HACCP.

Investice budou zaměřeny na:

Projekty zabývající se aparativní klasifikací jatečných prasat. Předkladatelé mohou požadovat podporu na zakoupení přístroje na hodnocení podílu libové svaloviny v jatečném těle prasat, potřebného počítačového vybavení (hardware i software), přístroje pro sledování dalších jakostních ukazatelů (pH masa, údržnost masa, barva masa), a dále na vybrané projekty zvyšující jakost produktů a úroveň hygieny zpracování produktů živočišného původu (mléka, masa) s cílem dosáhnout zařazení na seznamy závodů pro export do EU. V rámci systému HACCP bude podpořeno pořízení měřicích, kontrolních a signalizačních zařízení pro systémy HACCP, jež splní požadavky na certifikaci.

Investice se budou zaměřovat zejména na zpracovatelské podniky akreditované pro vývoz do EU.

Základní kritéria pro přijatelnost projektů

· bude prokázána ekonomická životaschopnost po dokončení investice

· příjemci pomoci prokážou patřičnou úroveň znalostí a schopností

· bude uskutečněna předběžná inspekce zdravotní/veterinární službou

Podpora může být přiznána podnikům dodržujícím požadované hygienické parametry.

Jde o:

Podniky zaměřené na porážku a zpracování prasat s kapacitou nad 200 kusů týdně z ročního průměru. Podnik uplatňuje, případně se současně zavazuje zavést kromě aparativní klasifikace i sledování základních kvalitativních ukazatelů, například pH masa, údržnost masa, barva masa.

Podniky zpracovávající mléko a maso, mající nebo usilující o statut exportéra do zemí EU v kategorii B1 - C2*, které usilují o naplnění nebo již naplňují Směrnici 89/397/EEC o úřední kontrole potravin

a zavádějí certifikovaný systém kontrolních bodů.

*

A1 - provoz vyhovuje bez závad - je na seznamu pro vývoz do EU,

A2 - provoz vyhovuje bez závad - vyváží do ostatních zemí,

A3 - provoz vyhovuje bez závad - neexportuje,

B1 - provoz vyhovuje s menšími nedostatky. Je na seznamu pro export do EU (v současné době nejsou potvrzovány atesty do EU - tzn. vývoz je pro tyto nedostatky pozastaven),

B2 - provoz vyhovuje s menšími nedostatky - vyváží do ostatních zemí, (vývoz je povolen, jen pokud jsou splněny podmínky uvedené ve veterinárním osvědčení, jinak je pozastaven), B3 - provoz vyhovuje s menšími nedostatky - nevyváží.

C1 - provoz nevyhovuje - závady jsou v krátké době odstranitelné, C2 -provoz nevyhovuje - dlouhodobě, k odstranění nedostatků je zpracován investiční záměr nebo projektová dokumentace, C3 - závod nevyhovuje, provozovatel nemá zájem o odstranění nedostatků, provoz je bez další perspektivy, končí.

U všech projektů bude posuzován dopad na životní prostředí. V oprávněných případech bude požadována procedura EIA v souladu se zákonem 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Projekty budou v oprávněných případech muset naplnit podmínky Směrnice Rady 96/61/ES z 24. září 1996 o integrované prevenci a kontrole znečištění.

Budou zahrnuty výsledky veterinárních a zoohygienických hodnocení. (Jsou třeba doložit úplná předchozí hodnocení.)

Přijatelné investice nebudou zahrnovat

- nákup použitých technologií

Při výběru projektů se bude klást důraz na následující hlediska:

(viz. detailně str. 179, 185, 186)

Zavádění Acquis

Zavedené standardy ISO

Splněna kritéria pro malé a střední podniky

Je naplňována Směrnice 89/397/EEC

Na produkci jsou uzavřeny odběratelské smlouvy

Žadatel je akreditovaný ekologický producent

Žadatel je členem profesní organizace

Zpracovávaná surovina je nakupována na základě dlouhodobých smluv

Kvalifikovaný personál nebo smluvně zajištění odborníci

Zeměpisné vymezení projektů

Projekty mohou být předkládány na území celé České republiky.

Příjemci podpory

Program je určen pro zpracovatelské podniky, zejména malé a střední. Za malý

a střední podnik se považuje ten subjekt, který splňuje následující podmínky:

· počet zaměstnanců k datu podání žádosti menší než 250 osob; pokud je součástí podnikatelského projektu nákup další již existující provozní jednotky, započítávají se její zaměstnanci do počtu zaměstnanců žadatele o podporu,

· tržby, resp. příjmy podniku za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nesmějí přesáhnout 1 450 mil. Kč nebo aktiva, resp. majetek podniku ke konci tohoto roku nesmějí přesáhnout 980 mil. Kč; v případě, že podnik má méně než 50 zaměstnanců, nesmějí tržby, resp. příjmy přesáhnout 250 mil. Kč nebo aktiva, resp. majetek nesmí přesáhnout 180 mil. Kč,

· splňovat kritérium nezávislosti, tj. 25% nebo více kapitálu podniku nebo hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik nebo společně několik podniků nesplňující definici malých a středních podniků.

Vybrané projekty musí odpovídat strategii pro zvyšování úrovně sektoru produkce mléka a masa z hlediska standardů EU.

Klasifikace podpory

Jde o projekty vytvářející výnosy (podpora do 50 % celkových nákladů, z toho 75 % z prostředků EU a 25 % z národního rozpočtu).

Minimální/maximální předpokládané náklady na realizaci jednoho projektu

300 000 Kč / cca 13 888 EUR až 10 miliónů Kč/cca 97 220 EUR

Maximální výše příspěvku

5 miliónů Kč/cca EUR 138 888

Odpovědnost za realizaci

Za realizaci tohoto opatření bude odpovědná SAPARD Agentura, Těšnov 17, 117 05 Praha 1.

Vyčíslení dopadů

V České republice vyžaduje plošné zavedení aparativní klasifikace vybavení přibližně 100 zpracovatelských podniků (v převážné míře s porážkovou kapacitou nad 200 kusů prasat týdně). Vyžádá si to náklady přibližně 60.000,000 - 75.000,000 Kč / cca EUR 1667000 - 2083000. Předpokládá se, že 50 % nákladů ponesou zemědělští zpracovatelé. Opatření 1.3 - Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele by mělo umožnit vybavení všech 100 zpracovatelských podniků potřebnou přístrojovou technikou pro aparativní klasifikaci.

Ze 125 podniků zaměřených na zpracování mléka jich 20 má oprávnění k exportu do EU a dalších 51 podniků toho dosáhne k datu vstupu ČR do EU. Pro dalších 26 podniků se požaduje tříleté přechodné období.

Pět podniků porážejících zvířata s tzv. červeným masem má v současné době oprávnění k exportu do EU, 190 podniků tohoto stavu dosáhne k 1. lednu 2003 a pro zlepšení hygienické úrovně dalších podniků se požaduje tříleté přechodné období.

Z celkového počtu 40 porážek drůbeže jich 10 odpovídá požadavkům na export do zemí EU, dalších 16 podniků tento požadavek splní ke dni vstupu do EU. Pro dalších 16 podniků se požaduje přechodné období.

Objem finančních prostředků nelze přesněji kvantifikovat, protože není možno blíže určit náklady nezbytné v jednotlivých podnicích na opatření, která by zajistila splnění požadavků pro zařazení do skupiny A1-schopné exportu do EU. Odhad potřebných investic činí cca 3,8 mil.Kč/EUR cca 105,556. Předpokládá se, že během sedmiletého implementačního období dosáhne přibližně

300 podniků kategorie A1, případně A2.

Poznámka: průměrné náklady jsou ovlivněny skutečností, že se předpokládá uskutečnění zejména malých a středních podniků.

Vyhodnocování a monitorování

Pro celkové vyhodnocení výše zmíněného opatření jsou navrženy následující indikátory:

Indikátory pro monitoring

· počet podniků vybavených přístroji k měření podílu libové svaloviny v jatečných půlkách

· podíl zpracovatelských podniků vybavených měřícími, kontrolními a signalizačními zařízeními pro systém HACCP, které dosáhly kategorie A1 nebo A2

· objem investic (Kč, EUR)

· počet zahrnutých zpracovatelských podniků

· počet prvovýrobců, jichž se opatření bude týkat

· počet podniků, zařazených do vyšší kategorie, z toho počet zpracovatelů:

· mléka,

· prasat,

· skotu,

· drůbeže,

· vajec,

· produkční kapacita podniků se zavedeným systémem: SEUROP,

HACCP.

Indikátory pro vyhodnocení

· počet pracovníků vyškolených v systémech SEUROP a HACCP

· počet udržených pracovních míst

· snížený podíl odpadů

· počet podniků oprávněných k certifikaci z hlediska respektování norem na životní prostředí, %

Regulační opatření

Legislativa ČR

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v připravované novele (novela by měla být schválena do konce roku 2000)

Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby

Legislativa EU

Směrnice 93/43/EEC o hygieně potravin, která odvolává na zavedení takových postupů a opatření, která jsou nutná pro to, aby konečná potravina byla jakostně a zdravotně nezávadná

Směrnice o úřední kontrole potravin č. 89/397/EEC. Tato směrnice určuje obecné principy, které mají zabránit ohrožení veřejného zdraví, ochranu spotřebitele a jeho ekonomických zájmů včetně opatření zajišťujících jeho informovanost.

Nařízení Komise (EEC) č. 2967/85 z 24. října 1985, stanovující prováděcí předpisy pro aplikaci rozsahu Společenství na klasifikaci jatečně opracovaných těl prasat

Nařízení Komise (EEC) č. 3220/84 z 13. listopadu 1984, určující rozsah třídění jatečně opracovaných těl prasat ve Společenství

Nařízení Komise (EEC) č. 2930/81 ze dne 12. října 1981, které schvaluje doplňující ustanovení pro aplikaci klasifikační stupnice Společenství pro třídění jatečně opracovaných těl dospělého skotu

Nařízení Komise (EEC) č. 1208/81 ze dne 28. dubna 1981, které stanovuje klasifikační stupnici pro třídění jatečně opracovaných těl dospělého skotu

Nařízení Komise (EEC) č. 1481/86 ze dne 15. května 1986

Nařízení Komise (EEC) č. 3679/87 ze dne 9. prosince 1987, doplněné nařízeními ze dne 25.2.1988

č. 507/88 z 9. ledna 1991 a č. 54/91, č. 956/91 z 18.4.1991, č. 1681/91 z 17.6.1991 a č. 2617/97

z 16. prosince 1997

Administrativní postupy

Podrobný popis administrativních postupů od podání žádosti po konečnou platbu příjemce pomoci je uveden v kapitole 8.

Orientační SWOT analýza

Silné stránky kvalifikovaný management a zkušení pracovníci vertikální integrace mezi některými zpracovateli a výkrmci vědomí významu aparativní klasifikace a dodržování standardů EU lepší využití jatečných těl díky využití klasifikační metody vertikální integrace mezi některými zpracovateli a velkoobchodem lepší exportní možnosti pro podniky naplňující standardy EU dostatečná nabídka dodavatelů technologií i stavebních firem Slabé stránky nadbytek zpracovatelských kapacit neúplné využití zpracovatelských kapacit nedostatečné využívání marketingu producenty masa značné výkyvy cen vepřového masa nedostatek finančních zdrojů málo praktických zkušeností se SEUROP a HACCP neúplné informace o požadavcích EU na hygienu ve zpracovatelských podnicích horší konkurenceschopnost některých výrobců problematické dodavatelsko-odběratelské vztahy

Příležitosti sílící vědomí o významu zdravé výživy přejímání hygienických standardů EU je podpořeno národní legislativou podniky splňující požadavky EU mají snadnější přístup na trh produkty s vyšší přidanou hodnotou mají lepší přístup na trh Rizika nedostupnost úvěrů vysoká úroková míra nízká koupěschopnost obyvatel konkurenční tlak dovážených zahraničních produktů ekonomická nestabilita (cash flow, nedostupnost úvěrů) neschopnost obstát v náročném konkurenčním tlaku

4.5. Opatření 1.4 Meliorace a pozemkové úpravy

Název opatření: Meliorace a pozemkové úpravy

Zdůvodnění

V České republice jsou pozemky soukromých vlastníků stále zahrnuty do velkých uživatelských celků (z doby socialistického hospodaření). Tato situace znemožňuje soukromým vlastníkům půdy zemědělsky využívat vlastní pozemky. Současně je tím znemožněn rozvoj trhu s půdou, investice do půdy a dokončení restitučního procesu.

Potřeba dokončení pozemkových úprav jako nástroje k uspořádání vlastnických práv

k pozemkům je součástí Pozičního dokumentu za sektor půda. Nevyjasněnost vlastnických vztahů k půdě a nutná aktualizace katastru nemovitostí byla předmětem kritiky hodnotící zprávy Evropské komise.

Pozemkové úřady ČR provádějí od roku 1991 pozemkové úpravy podle zákona č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění. Při jejich realizaci dochází

k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území a dle potřeby k reálnému vytýčení těchto pozemků v terénu. Současně se provádí aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou základem pro ohodnocení pozemků, jejich následné ocenění, stanovení daně, poskytování podpor v zemědělství a zpřesnění informací o půdě.

Nedílnou součástí pozemkových úprav je realizace tzv. “společných zařízení” to je prvků ÚSES, protierozních opatření, výstavba a rekonstrukce polních cest zajišťujících přístup k pozemkům

a jiných technických opatření. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu, rovněž stanoví, že projekty prvků ÚSES mohou vypracovávat pouze osoby autorizované Ministerstvem životního prostředí. Realizace všech těchto opatření vytváří podmínky pro racionální využívání půdního fondu a zvyšování ekologické stability krajiny. Součástí pozemkových úprav je také zpřístupnění nově vyměřených pozemků.

Zákon č. 229/1991 Sb. umožňuje vlastníkům pozemků požádat o vyčlenění z velkých uživatelských celků z důvodu identifikace pozemků. Tuto identifikaci a následné vyměření pozemků včetně geometrických plánů zabezpečují pozemkové úřady.

Oba tyto nástroje pomáhají zajistit nezpochybnitelnost reálného a identifikovatelného vlastnictví a vytvořit podmínky pro trh s půdou a investice do půdy. Jsou také zásadním předpokladem pro dokončení restitučního procesu a rehabilitace soukromého vlastnictví.

Propojení na ostatní opatření

A) polní cesty ,

1.1 Investice do zemědělského majetku - cesty umožňují zpřístupnění pozemků k jejich využití pro výkon vlastnického práva a umožňují bezpečnou dopravu v rámci agrotechniky včetně investičních i neinvestičních vkladů do půdy, bezpečnou dopravu statkových hnojiv ze skladovacích kapacit na určené pozemky (vzhledem k ochraně vod), cesty jsou rovněž protierozním opatřením umožňujícím bezpečný odvod dešťových vod nebo erozních smyvů.

1.2 Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů, pro kvalitu potravin

a ochranu spotřebitele - cesty zrychlují odvoz čerstvých produktů.

2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury a 2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajištujících rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmů - cesty zlepšují prostupnost zemědělské krajiny pro obyvatele i turistiku, vylučují zatěžující zemědělskou dopravu z intravilánů obcí a v důsledku toho zlepšují ostatní místní komunikace, vytvářejí pracovní příležitosti, zaměstnanost a zajišťují využití místních surovinových zdrojů při výstavbě a posléze při údržbě cest předaných po realizaci obci.

2.3 Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny - cesty situované po vrstevnici přerušují délku svahů a zmenšují povrchové vyplavování živin, chrání půdu nevyjížděním dalších cest (hutnění půdy).

B) územní systémy ekologické stability - ÚSES, protierozní opatření - PEO

2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury a 2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmů - vytvoření pracovních příležitostí zejména při údržbě ÚSES, který se po realizaci se stane majetkem obce, zvýšení množství zeleně zlepšující obytnost území a estetičnost krajiny.

2.3 Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny - zvýšení biologické rozmanitosti, refugium pro živočichy, redukce erozních jevů, zadržování vody v krajině.

C) vyměřování pozemků a nové mapování v digitální formě a geometrické plány

1.1 Investice do zemědělského majetku - 2.3 Metody zemědělské produkce určené

k ochraně životního prostředí a uchování krajiny - vyjasnění vlastnických práv k pozemkům pro vlastní hospodaření, jejich operativní identifikace zejména pro investice do půdy a krajiny

a případnou zemědělskou účelovou výstavbu.

2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury - operativní

a nezpochybnitelná identifikace vlastnických pozemků pro jejich další využití pro rozvoj obcí a jejich infrastruktury.

2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost činností

a alternativní zdroje příjmů - operativní a nezpochybnitelná identifikace vlastnických pozemků pro jejich případné alternativní využití, pro zdaňovací účely zlepšující daňovou výtěžnost obce.

2.3 Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny - vyměření a zmapování vlastnických pozemků na kterých bude prováděn zvláštní režim ochranného hospodaření či delimitace kultur (plochy pro zatravnění apod.).

Cíle

a) dokončení transformace vlastnických vztahů,

b) umožnění hospodaření na vlastní půdě,

c) zpřístupnění a optimální organizace půdního fondu,

d) umožnění investic do půdy pro její ochranu a zvelebení krajiny,

e) operativní a nezpochybnitelné prokazování vlastnických práv pro rozvoj trhu s půdou,

f) zvýšení ekologické stability krajiny.

Popis a rozsah opatření

Finanční prostředky budou využity pro realizaci dvou skupin projektů. První skupina jsou projekty, kterými se budou realizovat stavby polních cest, ÚSES a nutných protierozních opatření - prostředky budou vynaloženy na vyměření stavby, na zemní a stavební práce včetně přesunů hmot, na stavební materiál, na zajištění a výsadbu zeleně atd.

Druhou skupinu budou tvořit projekty týkající se vyměřování pozemků, nové mapování v digitální formě podle zákona č. 284/1991 Sb. a vyměřování pozemků včetně geometrických plánů podle zákona č. 229/1991 Sb. - prostředky budou vynaloženy na zaměření součastného stavu

a vyměření nově navržených parcel a společných zařízení v zájmovém území a vypracování nových digitálních katastrálních map, případně geometrických plánů.

Nové mapování se vytváří na základě schváleného návrhu pozemkových úprav, jejichž účelem je podle § 2 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění, mimo jiné vytvoření podmínek k racionálnímu hospodaření na půdě. Pozemkové úpravy jsou komplexní nástroj, jimiž se nově uspořádají pozemky k optimálnímu využívání půdy a dále se realizují veškerá opatření nezbytná k multifunkčnímu využití území. Mezi tato opatření se řadí realizace polních cest, protierozní opatření, ekologická opatření (ÚSES) a drobná technická vodohospodářská zařízení.

Polní cesty

Jedná se o tzv. společná zařízení (užívají je nejen všichni vlastníci), která zpravidla přecházejí do vlastnictví obce. Jsou to komunikace dvoupruhové nebo jednopruhové s výhybkami se silničními objekty, jako jsou hospodářské nájezdy, propustky, mostky, brody, odvodňovací rigoly, příkopy, trativody, drenáže a zábradlí. Nedílnou součástí polních cest je doprovodná zeleň (stromy, keře). Povrch cest je různé úrovně dle účelu a zatížení. Funkcí polních cest je umožnit:

· přístup k pozemkům se zemědělskou a lesní půdou tak, aby byly racionálně využívány,

· pěší a cyklistické propojení sousedních obcí mimo základní síť pozemních komunikací,

· vedení značených turistických cest, cyklistických stezek,

· protierozní funkce,

· vhodně ozeleněná cestní siť plní ekostabilizující a krajinotvorné funkce.

ÚSES - Územní systém ekologické stability

Je jedním z tzv. společných zařízení (užívají je nejen všichni vlastníci, ale i ostatní občané). ÚSES - územní systém ekologické stability je vybraná soustava stávajících ekologických elementů krajiny (kostra ekologické stability), doplněná o další skladebné části, které jsou účelně rozmístěny podle funkčních kritérii a prostorových parametrů. Jednotlivé prostorové funkční součásti ÚSES jsou nazývány skladebnými částmi ÚSES, které mají v krajině funkci biocenter, biokoridorů nebo interakčních prvků. Podle geografického významu mají význam místní, regionální až nadregionální. ÚSES jsou zpracovány jako generely přímo resortem MŽP, v řadě případů jsou implementovány do ÚPD (územně plánovací dokumentace) a jsou tedy povinným podkladem pro pozemkové úpravy. Společenstva zahrnutá do ÚSES nejsou pouze lesního charakteru, ale jedná se i o společenstva travinná, vodních ploch, mokřadů a toků.

V rámci tohoto opatření bude možno provádět také revitalizace vodních systémů v rámci ÚSES.

PEO - protierozní opatření

Jsou to tzv. společná zařízení, která snižují zatížení půdy vodní nebo větrnou erozí. Jedná se zejména o biotechnická opatření, jako jsou např. zasakovací pásy, průlehy, odvodňovací příkopy, meze a v případech větrné eroze jde např. o vegetační větrolamy.

Vyměřování pozemků a nové mapování v digitální formě

Týká se výměry pozemků zahrnutých do obvodu upravovaného území pozemkových úprav. Provádí se vyměřování a digitalizace pozemků na základě schváleného návrhu pozemkové úpravy ve smyslu zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění. Nový stav řešeného území bude jako mapové dílo a obnovený operát bude posléze převzat katastrálním úřadem a zapsán do katastru nemovitostí.

Vyměřování pozemků včetně geometrických plánů dle paragrafu 21 a) zákona 229/1991 Sb.

Týká se vyměřování pozemků včetně geometrických plánů podle paragrafu 21 a) zákona č.229/1991 Sb. o úpravách vlastnických vztahů k půdě a zemědělskému majetku. Dle tohoto zákona je stát povinen hradit náklady spojené s identifikací parcel a vy