Plzni se zalíbil starý odpadový režim

Pětina odpadů končí podle odhadů na černých skládkách za městem či v lesích.

Firmy likvidující na území města Plzně odpady mají velké obavy z budoucnosti. Plzeň totiž zatím nemá přijatu vyhlášku o likvidaci odpadů, kterou jí ukládá zavést nový zákon o odpadech, platný od počátku roku. Některé obce včetně krajské metropole jsou totiž přesvědčeny, že zákon je špatný, a vyčkávají v pozici "mrtvého brouka" na jeho novelizaci. Hospodaření s odpady na území Plzně je dosud hlavně v režii odpadových firem, zatímco ve většině českých měst řídí tento systém radnice. Největší část Plzně obhospodařují firmy Becker a Reo Depona, za níž stojí německý energetický gigant RWE a společnost Rumpold.

"Plzeňské radnici jde o to, aby do odpadového hospodářství byla nucena vložit co nejméně prostředků," uvádějí příslušní odborníci. "Díky našemu systému máme nejnižší platby za svoz odpadů v České republice," hájí se radnice. Firmy zabývající se v Plzni odpady mají uzavřeny smlouvy s jednotlivými odběrateli - například správci domů, bytovými družstvy či majiteli domů. Město do systému v této fázi vůbec nezasahuje. "Podle nového zákona má radnice vydat vyhlášku o způsobu likvidace odpadů na území obce. Na základě právních expertíz se obáváme, že smlouvy, které máme na svoz odpadů uzavřeny, ztratí po přijetí vyhlášky platnost," prohlásil pro náš list Pavel Zeman, jednatel společnosti Becker Plzeň, která ovládá zhruba čtyřicet procent trhu v Plzni. Firma již vypracovala pro město návrh vyhlášky, kterou by se obavy firmy z budoucnosti eliminovaly. Becker navrhuje, aby Plzeň zavedla systém rajonizace a každé ze čtyř firem, jež v Plzni v současnosti fungují, přidělila určitou čtvrť města podle jejího současného podílu.

"Předešlo by se tím nežádoucí situaci, kdy například jednu ulici obsluhují čtyři svozové firmy. V jednom přístřešku na sídlišti pak třeba stojí popelnice čtyř společností. Někteří občané ani nevědí, ke které firmě přísluší," znějí výtky současných účastníků trhu. "Často se stává, že některý správce domů šetří. Zajistí proto nedostatečný počet popelnic a vzniká chaos, odpadky se válejí po ulici a není samozřejmě jasné, kdo nepořádek způsobil. My pak svážíme odpady někoho jiného a nedostaneme za to zaplaceno," uvedl Zeman.

Argument radnice o nízkých poplatcích za svoz sice Zeman chápe, ale všichni obsluhovatelé plzeňského trhu prý investovali značné peníze do nákupu techniky a byli by rádi, kdyby měli peníze na obnovu techniky a přiměřený zisk. "Plzeňské podmínky vydrží jen silná firma, ale i ta potřebuje ze své práce náležitě profitovat," upřesnil Zeman. Toho podle něj ale nelze při současném systému v žádném případě dosáhnout.

"Odpady jsou podle zákona majetkem města, které má povinnost se o ně postarat," upřesňuje jednatel firmy Becker Plzeň. Tvrdí, že v důsledku stávajícího systému končí v Plzni zhruba pětina odpadů na černých skládkách za městem nebo v lesích. Odhady jsou výsledkem srovnání s obcemi, kde od Nového roku zavedli zákonem doporučené kapitační, tedy paušální platby za svoz odpadu. Ty musí platit každý občan, který má v obci trvalé bydliště. "Když jsme v těchto obcích srovnali leden minulého a letošního roku, je zde o pětinu více odpadů," uvádí Zeman, jehož firma zajišťuje svoz odpadů i v části okresu Plzeň-jih či na Kralovicku. "Ne že by obyvatelé méně separovali, ale důvod spočívá ve skutečnosti, že někteří si dříve nekoupili popelnici a vozili odpad, kam se dalo," dodal. Podobně je na tom podle něj i Plzeň, v jejímž okolí je také nezanedbatelný počet černých odkladišť odpadků.