Počet vlčích teritorií i smeček se v Česku loni meziročně zvýšil

Počet vlků v České republice stoupá, osídlují zejména odlehlejší oblasti pohraničí. Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo 18 vlčích teritorií, meziročně o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo 16, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně. Podle Aleše Vorla z České zemědělské univerzity lze očekávat vznik dalších teritorií i v příštích letech zejména v hornatých a lesnatých oblastech. Přibyly také tři vlčí smečky, bylo jich 13. V dnešní tiskové zprávě o tom informovaly Hnutí Duha, Agentura ochrany přírody a krajiny, ministerstvo životního prostředí, Česká zemědělská univerzita a Univerzita Karlova.

Údaje jsou období od května 2018 do konce dubna 2019, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných nálezů stopních drah a trusu. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků.

Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Oproti předchozímu roku se tam počet teritorií zdvojnásobil ze dvou na čtyři.

"Z rozložení teritorií je evidentní, že vlci osídlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat, vznik dalších teritorií i v příštích letech. Dominantním zdrojem dalších vlků bude stále středoevropská nížinná populace, ze Saska a Polska se tak budou šířit další jedinci na naše území. Vzhledem k vysoké mobilitě tohoto velkého savce a většímu počtu jedinců na našem území lze očekávat také více případů pozorování jednotlivých migrujících zvířat nebo případů kolizí s vozidly," uvedl Vorel.

Na monitoringu a výzkumu se podílejí olomoucká pobočka Hnutí Duha, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa Národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny. Přeshraniční teritoria instituce konzultovaly s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděly Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.

Autor: ČTK