Podle amerických vědců může být Arktida do 35 let bez ledu

Oblast kolem severního pólu může být do roku 2040 zcela bez ledu, pokud bude lidstvo vypouštět do atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako dosud. Vyplývá to ze studie amerických vědců vedených Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity. Dokument byl zveřejněn v nejnovějším čísle odborného časopisu Geophysical Research Letters. Zřetelné snížení množství vypouštěných skleníkových plynů by mohlo klimatickou změnu v určité míře pozdržet, míní Hollandová. Agentura DPA v této souvislosti poukazuje na obdobnou studii evropských vědců, kteří definitivní roztátí arktického ledu předpovídají až k roku 2080.

Počítačová simulace klimatických změn severní polokoule, kterou uskutečnil tým kolem Hollandové, předpokládá v létě 2040 poslední malé ledovce na pobřeží Grónska a severokanadských ostrovů. V zimních měsících sice ledovce opět posílí, oproti současné pobřežní tloušťce tři a půl metru však budou méně než metrové.

Vědci zdůvodnili tak rychlý ústup ledovců především samozesilujícím efektem: stále větší, relativně tmavé plochy mořské vody, odkrývané ustupujícím bílým ledovcem, budou mnohem silněji přijímat sluneční paprsky a prohřívat své okolí. Moře se tedy bude ohřívat tím rychleji, čím více ledu již roztaje. Klimatické změny navíc zřejmě ovlivní i mořské proudění - teplé vody nesené Golfským proudem se dostanou mnohem severněji, do Arktidy. Na pevné zemi, jako je Grónsko, se proto led může teoreticky udržet o něco déle než na moři.

Odborníci pracující na evropské klimatické studii DAMOCLES (Developing Arctic Modelling and Observing Capabilities for Longterm Environmental Studies) varovali začátkem prosince, že zahřívání zemského povrchu neohrožuje jen stavy ledních medvědů. Lze podle nich očekávat i závažné narušení potravinového řetězce vůbec. "Změny budou mít vliv na hojnost ryb, které tvoří značnou část lidské potravy, zvláště u přímořských národů," řekl badatel Eberhard Fahrbach. Na druhé straně by ústup ledovců a zvýšená možnost lodní dopravy v severských oblastech umožnily výraznější těžbu nerostného bohatství, včetně ropy a plynu v Arktidě.