Podzimní práce na zahrádce

V této době by měla být dokončena výsadba nových rostlin jahodníku, protože nezakořeněné sazenice přes zimu zasychají. Podzim je obdobím zakládání kompostů. Patří do nich veškerý organický materiál s výjimkou kořenů brukvovitých (zelí, kedlubny, květák a jiné). Mají mít dostatečnou výš-ku a nepatří do nich žádné minerální látky včetně zeminy, vápence, vápna a podobně. Plísněmi napadené ovoce umísťujeme do středu kompostu. Patří sem veškeré listí, rozdrcený odpad - větve i kuchyňské zbytky mimo tuků a masa. Kyselost kompostu upravujeme až před použitím.

Pro zeleninovou část zahrady si připravíme plán výsadby zeleniny na příští rok. Pro rostliny první tratě platí, že mají být vysazené na dobře vyhnojeném záhonu chlévským hnojem. Zeleninu druhé tratě dáváme na místo zeleniny, která byla na první trati v roce 2005. Ostatní záhony připravujeme na jaro tím, že vyhnojujeme strojenými hnojivy, které je vhodné zapravit již nyní do země. Doporučuji, aby poslední trávu, kterou zahrádkáři na zahradě posečou, pohodili po záhonech, kde bude v příštím roce zelenina a vytvořili tak mulč. Výhodou je, že dusí plevele, které by mohly vyrašit a snižuje odpar vody. Posekanou trávu můžeme i do záhonů zarýt, ale musíme si pamatovat, že tuto plochu už nezrýváme, pouze na jaře okopeme.

U malin, angreštů a rybízů odstraňujeme staré dřevo, má tmavě hnědou až černou barvu. U keřových angreštů a rybízů by nemělo dřevo být starší jak tři roky. Výhony odstraňujeme co možná nejníže, aby nezůstávaly zbytečné patky. U keříčkových angreštů provádíme postřik proti houbovým chorobám, pokud to již zahrádkáři neudělali po sklizni. U maliníku odplozené letorosty mají být také již odstraněné. Některé nové druhy maliníku jsou jednoleté a u těch odstraňujeme všechny pruty. Maliníky pak přihnojujeme zpravidla cereritem, který zapravíme do půdy. U ovocných stromů by měl zahrádkář při vyhnojování dodržovat čtyřletý cyklus. V prvním roce je to dávka chlévského hnoje, ve druhém dávka strojených hnojiv - Cererit, Superfosfát a další, ve třetím je to dávka vápníku, čtvrtý rok je klidový a pak se cyklus opakuje. Dobré je také použít mulč z poslední posekané trávy, nebo drtě z větví. Mnohdy slýchám, že zahrádkáři se obávájí že pod mulčem se usadí myši. Tuto domněnku musím vyvrátit. K tomuto případu dochází pouze tehdy, pokud zahrádkář nechává opadané ovoce pod stromy.

U ovocných stromů odstraňujeme staré zaschlé větve. Vysoké koruny je možné snížit. Do kořenového systému se tak dostane menší množství živin, které stromy na jaře budou spotřebovávat. Toto se zejména týká jabloní a hrušní. Pro ty, kteří chtějí nyní na podzim sázet ovocné stromy, připomínám, aby nevysazovali broskvoně, protože jsou velmi choulostivé na teplotu půdy a dostatek vody. Nejvíce jim vyhovuje vysazování na jaře z půdy do půdy.

Za poskytnutý text redakce děkuje ing. Jiřímu Šimanovi, předsedovi ÚR Svazu zahrádkářů