Pohromu Šumavy zavinilo kácení

Pokud by stát neustupoval dřevařské lobby, mohly být katastrofální škody způsobené vichřicí v Národním parku Šumava výazně menší. Strašení kůrovcem je jen záminka pro těžbu dřeva, tvrdí ochránci přírody. Pokud lesníci odvezou veškeré popadané stromy, vzniknou další podvyživené lesy, které silnému vichru neodolají, varují vědci.

Bezohledné hospodářské využívání cenných lesů střední Evropy kritizují i mezinárodní organizace. Národnímu parku Šumava při nedávném řádění orkánu Kyrill hodně ublížila masívní těžba dřeva v předchozích letech. Shodli se na tom ekologové, vědci a zástupci parku. Podle nich může další těžba pokácených kmenů a jejich odvoz prosazovaný dřevařskou lobby vážně snížit šance na obnovu šumavských lesů v budoucích letech.

Orkán Kyrill tu před měsícem pokácel 687 tisíc kubíků dřeva, z toho 61,5 tisíce v nejcennějších, prvních zónách. Podle vědců i ekologů přitom rozsah přírodní katastrofy výrazně zvýšilo kácení a nevhodné hospodaření dřevařů v nejcennějších českých lesích.

„Vítr ničil stromy v naprosté většině tam, kde se předtím těžilo,“ říká publicista Vladimír Just ze sdružení Obrana životního prostředí. „Naproti tomu až zázračně netknutá zůstala Medvědí hora a takzvaný Židovský les, kde porost vznikal desetiletí přirozenou obnovou. Tento les je čítankovým příkladem stability ekosystému, když jej nechámesto let na pokoji.“

Jeho slova potvrzují i vědci a pracovníci správy národního parku. „Škody jsou převážně tam, kde se těžilo dřevo,“ říká Jakub Hruška z České geologické služby.

Místní v barvách dřevařské lobby

„V prvních zónách zasáhla vichřice zejména plochy, v nichž byly v minulých letech na výjimky povoleny a uskutečněny zásahy proti kůrovci,“ říká mluvčí parku Radovan Holub. I přes varování odborníků tam lesáci těžili v roce 1999. Výsledkem je rozsáhlá holá pláň, kde vichr pokácel 15 tisíc kubíků dřeva.

Kácení na území parku podporují starostové okolních obcí. Tvrdí, že jinak nelze zabránit šíření kůrovce. „Kůrovec je věčné nebezpečí lesa a po každé větrné kalamitě tady tohle nebezpečí vzrůstá,“ říká starostka Kašperských Hor Alena Balounová.

Ani poté, co zásahy dřevařů proti kůrovci přispěly k výraznému zvýšení škod způsobených vichřicí, starostové svůj postoj nemění. „Jako chybu to nebereme. Obce mají stejný názor,“ říká Stanislava Barantálová, která vesnice zastupuje v radě národního parku. Ochránci však tvrdí, že místní politici hájí zájmy vlivné dřevařské lobby.

„Důvody řady starostů jsou zástupné, ve skutečnosti jde o skrytou zainteresovanost na trvale udržitelné těžbě,“ říká Just. Obce to odmítají. Podle ekologů následky vichřice ukázaly, že těžba dřeva kvůli kůrovci lesům spíše škodí, než prospívá.

„Jediná možnost, jak zastavit ničení lesů, je, ponechat tam polomy i s rizikem, že se tam rozmnoží kůrovec. Suché, kůrovcem napadené stromy totiž budou fungovat jako větrolamy a ochrání ostatní les,“ řekl Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha.

DALIBOR DOSTÁL