Pomoraví se zmítá ve sporech o existenci bažantích honiteb

Ostré spory a vlnu nevraživosti vyvolal fakt, že čtyři z pěti bažantnic v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví neobdržely od ministerstva životního prostředí (MŽP) výjimku k jejich dalšímu provozování. Jediné "provozované" zařízení tohoto typu v CHKO obhospodařuje Správa lesů města Olomouce, což se značnou nelibostí nesou myslivci z ostatních bažantnic. "V městském zařízení se vesele střílí, ačkoli ani pro tento areál nebylo Kužvartovým ministerstvem vydáno povolení, " míní jeden z nich. Dodal, že za liknavostí resortu vidí "jisté politické tlaky". "Platnost ministerských výjimek pro všechny bažantnice, rozložené v prostoru od Horky nad Moravou až po Úsov a Mohelnici, skončila v loňském roce, " uvedl Ivo Machar, ředitel CHKO Litovelské Pomoraví. Doplnil, že všichni provozovatelé o výjimku požádali a čtyři z nich prý obdrželi negativní stanovisko. Na verdikt dosud čekají olomoucké městské lesy. To podle Machara provokuje všechny "postižené". V roce 1993 přiznalo MŽP provozovatelům výjimku pouze na dobu určitou. Termín vypršel loni. Ředitel Machar připustil, že odmítavý postoj resortu k další existenci zařízení bude znamenat jejich faktickou likvidaci a zánik dlouholeté tradice. Podle jeho slov vychází ministerstvo z přesvědčení, že veškerá činnost související s bažantnicemi "je v příkrém rozporu se zásadami ochrany přírody v lokalitách jako je CHKO Litovelské Pomoraví". "Jakýkoli kategorický soud o budoucnosti bažantnic v CHKO je předčasný, " komentovala problém Rita Gabrielová, tisková mluvčí MŽP. Řekla, že v těchto dnech se žádostmi o udělení výjimky zevrubně zabývá oddělení ochrany přírody. Teprve v příštím týdnu zpracovanou analýzu posoudí vedení oddělení, které rozhodne o dalších krocích. "Už dnes ale mohu říct, že poměrně vážným argumentem proti zachování honiteb v obdobných lokalitách je názor odborníků. Ti především poukazují na skutečnost, že bažant není ve středoevropském prostoru původním druhem, " řekla Gabrielová. Navíc odstřel v chráněných oblastech nepříznivě ovlivňuje celkové klima prostoru, v němž se usadilo poměrně mnoho vzácných živočichů. "V tom nejkrajnějším případě by se snad mohlo do budoucna uvažovat spíš o možnosti chovu původních domácích opeřenců - koroptví, " řekla mluvčí.