Pozitiva a negativa života na venkově v reflexích občanů ...

Pozitiva a negativa života na venkově v reflexích občanů vybraných českých vesnic

Pros and cons of rural life in reflections of people living in selected Czech villages

Autor:VítězslavSlezáček

Abstrakt v češtině:

Článek prezentuje na jedné straně typické problémy, na straně druhé naopak specifické výhody života na českém venkově tak, jak je vnímají přímí aktéři - obyvatelé příslušné vesnice. V každé vybrané obci byl zvolen reprezentativní vzorek pro kvantitativní i kvalitativní šetření. Pozornost je věnována především interpretaci odpovědí získaných na otevřené otázky v dotazníku. Součástí článku je komparace jednotlivých odpovědí, která vhodně umožňuje poukázat na shodná i rozdílná pozitiva // negativa zjištěná v reflexích občanů tří vybraných obcí. Získané poznatky jsou tříděny, hodnoceny a analyzovány v podobě dílčích závěrů, které se tak mohou stát důležitým pomocníkem při vnímání soudobého venkova, a to nejenom na lokální úrovni konkrétní vesnice, ale též v globální rovině celospolečenských jevů.

Abstrakt v angličtině:

The article presents both typical problems and specific advantages of life in the Czech countryside in the way inhabitants of particular village see them. A representative sample for quantitative and qualitative research was chosen in each village. The research mainly focused on the interpretation of the answers we had received to the open questions from the questionaire. The article includes a comparison of particular answers that show both coincident and differing pros and cons found in reflexions of people from each chosen village. The information acquired will be sorted, evaluated and analyzed. The conclusions will be important for the perception of contemporary rural life not only at the local level of particular village but also at the global level of the whole society.

Klíčová slova:

pozitiva a negativa , problémy a výhody, venkov, obec, vesnice, otevřená otázka

Keywords:

pros and cons, problems and advantages, rural area, community, village, open question

Úvod:

Počátek transformace české společnosti před deseti lety přinesl výrazné změny a nové možnosti také do života obyvatel venkovských obcí. Nejen v městských sídlech, ale též v mnoha venkovských obcích se odrazila privatizace a s ní spojená přeměna výrobních podniků. Specifickým problémem zůstávají nedořešené restituce zemědělského majetku a více či méně úspěšné transformace zemědělských družstev. V neposlední řadě byly také ve venkovských sídlech zásadním způsobem změněny vžité hodnotové systémy. Odrazily se zde samozřejmě i tržní vztahy uplatněné v ekonomice národního hospodářství.

Současný postoj české společnosti k venkovské problematice lze charakterizovat jako pozitivní. Vyznačuje se plnou odpovědností a vědomím důležitosti obrození specifického významu venkova. Program obnovy venkova, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, k tomuto cíli přispívá. Venkov se postupně stává svébytným společenským, hospodářským a kulturním fenoménem naší vlasti, kterému je nutno se intenzivně věnovat a považovat ho tak za prostor se samostatnou rurální politikou. “Venkovské osídlení a celý venkovský prostor mají nezastupitelný společenský, kulturní, ekologický a hospodářský význam. Program obnovy venkova je založen na vědomí svébytných hodnot venkova a na nezbytnosti jeho zdravého a komplexního vývoje v rámci trvale udržitelného rozvoje společnosti a v celkovém kontextu regionální politiky České republiky a Evropské unie.”

Sociologická laboratoř při katedře humanitních věd na České zemědělské univerzitě v Praze provádí rozsáhlý výzkum financovaný Grantovou agenturou České republiky pod názvem “Sociální změna české vesnice”. Jeho cílem je srovnání celkového společensko-ekonomického vývoje tří vybraných českých vesnic po roce 1989 a zároveň popis současné situace obecního života v souvislostech, postojích a názorech vesnických občanů. Srovnávací výzkum kombinuje možnosti monografického pohledu s možností alespoň částečného zobecnění získaných poznatků.

Cíle a metody:

V každé zvolené obci byl vybrán reprezentativní vzorek 100 osob pro kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena technika semistandardizovaných rozhovorů, při kterých bylo osloveno přibližně 30 občanů v každé ze tří vesnic. Současně s tím v obcích proběhlo také několik skupinových interview (focus group) za účasti představitelů místních samospráv a ostatních formálních i neformálních autorit daného společenství. Zkoumaní respondenti byli v jednotlivých obcích zvoleni náhodným výběrem ze získaného seznamu oprávněných voličů určené vesnice.

Pro zachování anonymity vybraných obcí a jejich obyvatel byly pro výzkumné účely vesnice pracovně označeny počátečními písmeny abecedy. Při volbě zkoumaných obcí byla uplatněna tato kritéria: přibližně stejný počet trvale žijících obyvatel (v rozpětí minimálně 500 až maximálně 2000 osob, rozdílné geografické umístění v rámci České republiky (příměstská poloha hlavního města - obec A, západočeské pohraničí - obec B a střední Čechy - obec C), rozdílný charakter výrobních podmínek, dva shodné a jeden odlišný předchozí převažující hospodářský subjekt (dvě zemědělská družstva - obce A a C a jeden státní statek - obec B).

Alespoň částečnou orientaci v popisu obcí, usnadňující jejich srovnání a umožňující stanovení hypotéz výzkumu, přibližují tyto základní charakteristiky jednotlivých lokalit:

1. Obec A: Jedná se o obec s počtem přibližně 1800 trvale žijících osob, která se nachází v těsné blízkosti hlavního města Prahy. To vytváří předpoklad pro výhodné dopravní spojení. Není tedy problémem dojíždět za prací, vzděláním, kulturou, nákupy a podobně do Prahy. Zároveň však vesnice disponuje velice dobrou vlastní technickou a občanskou vybaveností, a proto není na velkoměstě závislá. Jistou nevýhodou je blízkost letiště a s tím spojený hluk letadel. V obci je zaveden plynovod, vodovod a dokončuje se kanalizace. Je zde dostatek obchodů a služeb, restaurace, hotel. Nacházejí se tady základní i mateřská škola, zdravotní středisko, lékárna, sportovní zařízení. Blízkost hlavního města a existence infrastruktury napomáhá rozsáhlé výstavbě rodinných domů, což vede ke vzniku zcela nové obytné čtvrti, výrazně se architektonicky odlišující od původní části vesnice, která si stále uchovává jistý historický ráz.

2. Obec B: Tato zkoumaná lokalita se nachází v západočeském pohraničí, v okrese Tachov mezi Plzní a Mariánskými Lázněmi a žije v ní okolo 1000 stálých obyvatel. Specifickým rysem této obce je historická skutečnost, že až do roku 1945 v ní žila drtivá většina obyvatel německé národnosti (99 %). Po odsunu německé populace a příchodu nových osídlenců, převážně z českého vnitrozemí, došlo k významnému snížení počtu obyvatel na polovinu původního stavu . V současnosti se zde projevují nejrůznější problémy spojené především s omezením zemědělské činnosti, malou nabídkou pracovních příležitostí a rostoucí nezaměstnaností. Také dopravní spojení je nedostačující, ani nabídka běžných obchodů a služeb není příliš velká. Obec je vybavena vodovodem a kanalizací, chybí plynofikace a ubytovací zařízení. Vzdělávání zde zajišťují mateřská, základní a základní umělecká škola, je tady zdravotní středisko, lékárna, pošta, kulturní dům s kinem, sportovní hala a hřiště. Okolí je zejména v letních měsících vyhledáváno turisty kvůli nenarušenému životnímu prostředí.

3. Obec C: Vesnice C leží asi 50 km západně od Prahy v okrese Rakovník na hlavní silniční trati Praha - Karlovy Vary. V současné době tady žije asi 1400 trvale bydlících obyvatel. Obec má díky své poloze dobrou dopravní dostupnost jak na hlavní, tak na okresní město, ale ani ostatní větší sídla v okolí nejsou příliš vzdálená. Obec se nachází v úrodném pásmu nížin, což mělo zejména v minulosti dobré předpoklady pro zemědělskou produkci, nyní však, oproti předchozím létům, značně omezenou.Technickou vybavenosttvoří vodovod a plynovod, nedokončenou zůstává pouze kanalizace s čistírnou odpadních vod. Také občanská vybavenost je na velmi dobré úrovni, je zde dostatek obchodů a služeb, mnoho živnostníků, ubytovací zařízení a několik restaurací. Výchovu a vzdělávání zajišťují i zde mateřská a základní škola. Po roce 1989 se zde projevuje absence kulturního života, místní kino bylo pro malou návštěvnost uzavřeno. Nechybí tady zdravotní středisko, lékárna a pošta. V blízkosti obce se nachází rekreační oblast a přírodní rezervace.

Hlavním cílem tohoto příspěvku je interpretace odpovědí získaných na otevřené otázky v dotazníkovém šetření, které pomohou stanovit výsledky a dílčí závěry části výzkumného projektu. Forma otevřené otázky spočívá v tom, že respondentovi nejsou předloženy žádné varianty odpovědí a tazatel zaznamená jejich úplné nebo zkrácené znění. “Základním rysem otevřených otázek je získání spontánních odpovědí respondentů formulovaných jejich vlastními slovy, a to i odpovědí nepředvídaných.” Pomocí tohoto typu otázek lze totiž velmi vhodně dokreslit výsledky zjištěné v kvantitativním přístupu zkoumání (zde standardizovaný dotazník), které v takto pojatém výzkumu bývají často značně redukovány. “Největší silou otevřených otázek je jejich schopnost minimalizovat nezbytnou redukci informací. To je ovšem v protikladu s podmínkami kvantitativního výzkumu. Ten je schopen testovat hypotézy jen na omezeném počtu proměnných.” Spoluprobíhající kombinace obou přístupů (kvalitativního a kvantitativního) by měla v důsledku umožnit ucelenější deskripci zkoumaných sociálních jevů.

V daném případě se jednalo o získání co nejúplnějších výpovědí o tom, jaká pozitiva a negativa pociťuje člověk ve svém životě v konkrétní obci. Názory respondentů byly následně obsahově analyzovány a podle frekvence a míry obecnosti kategorizovány na základě vypracovaných kódových klíčů.

Výsledky:

Za účelem zjištění nejčastěji se vyskytujících problémů odpovídali v jednotlivých obcích respondenti na tutéž otázku: “Jaké hlavní problémy pociťujete ve Vaší obci?” Získané odpovědi jsou zachyceny v tabulce a grafu níže:

Tabulka 1 - Problémy obcí v četnostech odpovědí

Graf 1 - Problémy obcí podle četnosti odpovědí

Jak je zřejmé z odpovědí respondentů v obci A, nejvýraznějším negativem této lokality, které na prvním místě uvádí 22 dotázaných, se jeví nedostatečná úprava obce(“nedostatečná čistota ulic a chodníků, špatné dopravní komunikace, nevzhledná obec”). Druhou nejvíce problémovou oblastí je životní prostředí obce (“nadměrný dopravní provoz, hluk letadel, zanedbaný park, chybí noční klid”), které jako nevyhovující vnímá 20 oslovených. To zřejmě souvisí s polohou obce, která se nachází v těsné blízkosti velkoměsta a zároveň nedaleko od letiště. Příměstská vesnice se zřejmě cítí být pomyslnou “branou” velkoměsta, a proto jí záleží na celkové úpravě a příjemném vzhledu obce. 17 zkoumaných osob lze považovat za zcela spokojené, protože nepozorují problémy žádné a situaci hodnotí slovy “vše vpořádku”. Pouze malý počet respondentů pociťuje problémy v oblasti služeb, kultury, zdravotnictví a nezaměstnanosti. Problémy s dopravou a bydlením zde nebyly zaznamenány vůbec. I to lze zajisté přičíst příměstské lokaci. Ojediněle se objevil problém kriminality, související se specifickým negativním jevem, zařazeným do kategorie jiné, kterým je fenomén spojovaný s “bezdomovci a importovanými občany z Ukrajiny a Ruska”. Z toho je možné usuzovat na kontakt s těmito osobami, pronikající sem z hlavního města, a z něho pramenící negativní zkušenosti.

Podle získaných odpovědí je v obci B prioritním problémem nezaměstnanost. Jako nejpalčivější místní jev ji zde uvádí vůbec nejvyšší počet respondentů ze všech tří zkoumaných obcí, a to plných 40. Tento důležitý problém je s největší pravděpodobností dán vyšším počtem nezaměstnaných v této lokalitě. (Okres Tachov vykazoval v době konání šetření 8,2 % nezaměstnaných v rámci celé ČR) Následujícím negativem, které bylo zaznamenáno u 24 dotazovaných, je absence širšího zastoupení služeb(“málo obchodů, špatné zásobování, nedostatek firem”). Problematickou oblastí této obce je též doprava (“špatná dopravní dostupnost”), kterou ve svých odpovědích udává 12 oslovených. Také tyto jevy jsou zřejmě způsobeny příhraniční polohou lokality, projevující se relativně velkou vzdáleností od větších center a vyznačující se řídkou dopravní sítí a nedostatečným pokrytím služeb. Ovšem 15 dotazovaných soudí, že se v obci nevyskytují problémy žádné. Také zde bylo zjištěno nejméně negativních soudů týkajících se kvality životního prostředí a bydlení. Problém kriminality zde není uváděn vůbec.

Obec C lze podle dosažených zjištění charakterizovat jako nejméně problematickou, neboť nejvíce respondentů (23) nepociťuje žádné problémy a svou vesnici hodnotí jako “vzornou”, kde je “všechno vpořádku”. Pokud se už nějaká negativa v tvrzeních občanů vyskytují, týkají se životního prostředí(“rybník s odpady, chybí čistička odpadních vod, absence kontejnerů na tříděný odpad”) a infrastruktury(“nedokončená kanalizace”), což bylo zaznamenáno u 14 oslovených. Jako další obecní problém s vyšší četností odpovědí je uváděn kulturní život(“nedostatek kultury, sportu, chybí kino”). Ze získaných výpovědí respondentů lze soudit, že nejméně nespokojenosti je s místní dopravou a bydlením. Lze předpokládat, že tato zjištění jsou dána výhodnou polohou obce a možností bydlení ve vlastních rodinných domech.

Nejvýznamnější pozitiva života na venkově vyjadřují výpovědi získané na položenou otázku : “Jaké jsou podle Vás největší výhody Vaší obce?” Jejich přehled ukazuje následující tabulka a graf:

Tabulka 2 - Výhody obcí v četnostech odpovědí

Graf 2 - Výhody obcí podle četnosti odpovědí

Z odpovědí získaných v obci A jednoznačně vyplývá, že za největší pozitivum pokládají zdejší respondenti polohu obce. Tento fakt uvádí nadpoloviční většina dotázaných (63).Potvrzuje se tak velmi zřetelně, že si zde občané plně uvědomují přednosti plynoucí z lokace obce u hlavního města. Tento názor nejlépe vystihuje výpověď vyjádřená slovy jednoho z respondentů: “blízkost Prahy, ale ne v ruchu velkoměsta”. Následující nejčastěji zaznamenanou výhodou je podle 13 odpovídajících osob vybavenost obce(“plynofikace, infrastruktura jako ve městě, dostatek služeb, obchodní dům, zdravotní středisko, školka a škola, dynamický rozvoj sítí”). Další pozitivně vnímanou skutečností je dobré dopravní spojení(“existence pražské integrované dopravy”), které je zárukou celé řady dalších výhod a možností, jakými jsou zaměstnání, studium, kultura, sport a jiné.

Jak ukazují výpovědi zjištěné v obci B, považuje téměř polovina dotázaných (46) za největší místní výhodu životní prostředí(“čistý vzduch, hezká příroda, les, možnost turistiky”). Z těchto názorů je vidět, že lidé, kteří zde žijí, jsou si vědomi existence ekologicky nenarušené okolní přírody. Tato oblast západních Čech tradičně patří mezi nejméně civilizačními vlivy narušené lokality v republice. S touto nejčastěji uváděnou odpovědí souvisí další přednost obce, a to klid(“klid venkova, bydlení mimo rušné město, ticho, soukromí”), který preferuje 23 dotazovaných. Avšak 9 osob z vybraného vzorku se domnívá, že obec nemá výhody žádné. Jako specifické pozitivum obce se jeví nízká kriminalita(“nejsou zde chuligáni, žádný výskyt drog, větší bezpečnost”), ke kterému se přiklání 6 respondentů. Podle těchto zjištění lze usuzovat na to, že se v této lokalitě jevy spojené s trestnou činností vyskytují jen ojediněle a lidé se tu cítí bezpečně.

Nejvíce pozitivně vnímaným jevem v obci C je životní prostředí(“zdravý vzduch, lesy v okoli”), které ve svých odpovědích uvádí 36 dotázaných. Dalších 35 respondentů pokládá za největší výhodu své obce její vybavenost (“plyn, vodovod, hodně obchodů, obchodní dům, obchody otevřené 7 dní v týdnu, dobré zásobování, pošta, lékař dětský i pro dospělé, vše, co potřebujeme je v místě”). Z tohoto rozmanitého výčtu lze soudit, že spokojenost s obecní vybaveností je pro místní občany skutečně silnou a plně si uvědomovanou výhodou, související zřejmě s tradicí tzv. střediskové obce. Často jmenovanými a spolu úzce souvisejícími pozitivy jsou poloha obce(“obec leží na mezinárodní silnici, obec je na křižovatce”) a dopravní spojení(“dobré, vynikající spojení do všech směrů”). Tyto jevy jsou vnímány velmi kladně, protože v sobě nesou další možnosti. Vesnice se nachází v blízkosti několika větších obcí a měst, s nimiž je propojena silniční sítí. K ostatním častěji uváděným přednostem této lokality patří klidný život, vzhled vesnice(“hezká obec, má svůj styl”) a bydlení(“bydlení v rodinném domku, vlastní bydlení, zahrada”). V těchto ceněných kvalitách lze pozorovat celkově kladný vztah k životu ve své vesnici. Lze to jistě přičíst dlouholeté tradici, v níž lidé po celé generace žijí a v níž mají své “kořeny”. Proto se lze domnívat, že jim celkový vzhled obce není lhostejný. Také si stále více uvědomují přednosti, které jim nabízí soukromé bydlení, umocněné navíc pocity klidu a spokojenosti.

Diskuse:

Deskripce a analýza odpovědí získaných na otevřené otázky umožňuje snadněji zachytit pozitiva//negativa uváděná jednotlivými respondenty. Stává se tak významným prostředkem pro stanovení dílčích závěrů, které budou jistě cenným přínosem pro konečná obecná stanoviska komplexního výzkumného projektu. Ukazuje se, že každá obec má jednak svá specifická plus a mínus, jednak klady a zápory, které jsou pro zkoumané lokality společné. Přínosem výzkumného úsilí je nejenom popis zjištěných jevů, ale také snaha o zpětné využití takto získaných poznatků přímo ve sledované obci. Výsledky šetření se mohou stát jednou z mnoha možností pro místní samosprávu, a to zejména při hledání těch priorit daného regionu, kterým je nutno věnovat zvýšenou pozornost.

Výzkumný proces uskutečněný ve třech vybraných obcích nemůže zcela popsat všechny problémy a výhody venkovských oblastí v globálním pohledu. Významně však ke studiu rurální problematiky v celospolečenském kontextu přispívá. Na jedné straně potvrzuje nebo odmítá stanovené hypotézy, na druhé straně pomáhá vytvářet teorie nové. Tím umožňuje kvalitnější poznání procesů a jevů vymezených sociální realitou a oprávněně je používán jako nezbytný nástroj soudobé vědy.

Literatura:

Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1998

Majerová, V., Majer, E.: Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství (1. část). PEF ČZU, Praha 1999

Program obnovy venkova. MMR ČR, Praha 1998

Sociologická laboratoř. PEF ČZU, Praha 1998

Velký sociologický slovník. (I.svazek A-O). Karolinum, Praha 1996

Internetové stránky: ČSÚ,

MPSV,