Přes ničivé povodně Číňané stále více žízní

MF Dnes 22.10.1998

Pres nicivé povodne Cínané stále více žízní

Praha, Peking - Tak katastrofální záplavy jako letos prý Cína od roku 1949 nezažila. Jak se tedy muže nejlidnatejší zeme sveta potýkat s akutním nedostatkem vody? ptají se mnozí. Presto je tomu tak. Zatímco pásy strední Cíny leží rozbahneny po letních povodních, ohromné huste osídlené cásti zeme trpí úplne opacným problémem - žízní. A ten je rok od roku tíživejší. Podle vedcu to zpusobuje nadmerný populacní rust, rozvoj prumyslu a zemedelství a plýtvání drahocennou tekutinou. Vládní úrady uvádejí, že v Cíne trpí nouzí o vodu na 550 milionu lidí. Ctyri sta ze šesti set nejvetších cínských mest má tento problém, který je vážnou hrozbou pro ekonomiku, životní prostredí i spolecnost. "Není pochyb o tom, že vodní deficit v Cíne se stane vážnejší prekážkou jejímu rozvoji než záplavy," domnívá se expert Svetové banky Daniel Gunaratnam. V devadesátých letech stály povodne zemi v prumeru deset miliard dolaru rocne, letošní katastrofa si vyžádala dokonce dvojnásobnou cástku. Pro srovnání - nedostatek vody stojí Cínu každorocne 35 miliard. V této sume je podle Gunaratnama zapocítána ztráta úrody i stagnující prumyslová produkce. Cínské reky vysychají, jezera se scvrkávají v malé rybnícky. Napríklad Žluté rece, kolébce cínské civilizace, kdysi prezdívali pro její nicivé koryto plné nespoutaných vod Zármutek Cíny. Od roku 1985 je však cím dál vyprahlejší a obcas je tak suchá, že ani nedokáže dotéci ke svému ústí do Žlutého more. "Pritom za nedostatek vody v Cíne zdaleka nemuže nejaké dlouhodobé sucho. Zavinili jej predevším lidé, kterí zužitkovávají stále více této tekutiny," ríká Žen Chungcun, expert z Cínské akademie ved. Od revoluce v roce 1949 pribylo na 700 milionu Cínanu. Navíc požadavky na vodu zvyšuje i rust životního standardu v posledních letech. Splachovací záchody, sprchy, pracky, to všechno již nyní patrí k vybavení v mestských centrech. Cínané rovnež jedí více masa, jehož produkce si vyžaduje ohromné množství vody pro pestování krmiva. Nejvíce vody spotrebují v Cíne farmári na zavlažování svých polí. Ale i prumysl mocne žízní. Podle nekterých odhadu bude v roce 2030 potrebovat až petkrát více vody než dnes. Úrady se snaží zajistit severu více vody pomocí gigantických projektu. Jedním z nich je i vodní dílo Wan tiacaj na Žluté rece. Odtud má být rocne privedeno 1,2 miliardy tun vody do 420 kilometru vzdáleného dvoumilionového Tchajjüanu v provincii Šansi, jednoho z nejvyprahlejších mest v Cíne. Odborníci upozornují, že pokud se trend trvalého úbytku vodních zdroju nepodarí zvrátit, bude Cína v nedaleké budoucnosti nucena spoléhat na masivní dovoz zemedelských plodin. Nezávislí experti z Worldwatch Institute a další vyjadrují obavy, že tento import by mohl podstatne zvýšit ceny na svetovém trhu a spustit potravinovou krizi v rozvojovém svete, odkázaném na dovoz obilí.

LADISLAV KRYZÁNEK