Přichází éra zlých povodní

Zatímco ve druhé polovině 20. století bylo Česko takřka bez povodní, teď lze očekávat spíše opačnou situaci. Vláda dnes dostane na stůl zprávu, která se týká především letošní jarní ničivé povodně, ale zároveň říká, že se můžeme připravit na další katastrofy. "Z výskytu několika významných až katastrofálních povodní na území naší republiky v posledních přibližně deseti letech lze usuzovat, že po druhé polovině 20. století, kdy byla četnost povodní malá, jsme vstoupili do periody, kdy můžeme výskyt dalších velkých povodní očekávat," uvádí se dokumentu, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Hrozba pro Českomoravskou vrchovinu

Nejdramatičtější situace na přelomu března a dubna byla na horním a středním toku Dyje a na Moravě, kde voda překročila stoletý průtok. Ke vzniku povodně vedly podle zprávy pro vládu enormní zásoby sněhu především v polohách do 700 metrů nad mořem, prudké otepletí a vydatné srážky. Velké množství sněhu v nižších polohách přináší největší riziko povodní právě na konci března.

Zpráva, kterou vypracovaly Výzkumný ústav vodohospodářsský T.G.Masaryka a Český hydrometeorologický ústav, upozorňuje, že na tento typ povodní jsou náchylné především toky na Českomoravské vrchovině. "Naopak poměrně vzácněji se tyto případy vyskytují například v povodí Odry," uvádí se v dokumentu.

Podobné povodně tu už byly

Česko postihly letní extrémní povodně v červenci 1997 a sprnu 2002, pak tu byly i rozsáhlejší regionální povodně z tání sněhu a několik záplav kvůli přívalovým dešťům. Autoři zprávy se proto pokusili zjistit, nakolik jde o přirozenou kumulaci, běžnou povodňovou periodu či zda se začínají projevovat globální klimatické změny. "Kumulace povodňových událostí střídaných například suchými roky není na území naší republiky nikterak nobvyklý jev," tvrdí se v dokumentu.

Relativně krátce po sobě se voda vylila z břehů například ve 20. či 50. a 60. letech devatenáctého století a ve 40. letech dvacátého století. Schodným znakem povodní v letech 1940, 1941 a 1947 přitom byla tuhá zima se spoustou sněhu. Zima trvala od počátku prosince alespoň do poloviny února, popřípadně do začátku března. "V posledních několika desetiletích je sice patrný útlum výskytu povodní zimního typu, avšak případ jarní povodně 2006, která je již druhá po menší, ale svým způsobem podobné povodni v březnu 2005, ukazuje, že s výskytem těchto povodní musíme do budoucna počítat," varuje zpráva.

I na základě poznatků z historie pak autoři soudí, že zvýšený počet záplav v posledních letech nelze přisuzovat jen probíhající změně klimatu. "Míru tohoto vlivu je nezbytné zkoumat, avšak konečné závěry pro naše klimatické podmínky prozatím nelze určit," konstatuje se v dokumentu.

Velké přehrady pomohly, tvrdí experti

Autoři prověřovali i to, nakolik pomohly otupit ničivou sílu velké vody přehrady. Konstatují, že vliv vodních nádrží byl pozitivní. Například Vranovská přehrada snížila před příchodem povodňové vlny hladinu o více než osm metrů. "V historii tohoto vodního díla nebylo zaznamenáno větší uvolnění zásobního prostoru nádrže před příchodem povodně," připomíná se v dokumentu.

Vranovská přehrada tak podle expertů snížila průtok o 37 procent a pomohla k tomu, že ve Znojmě nebyla zaplavena obytná zóna, voda se dostala jen do asi deseti zahradních domků a bylo podmáčeno několik sklepů. "Stejně tak byly zásadním způsobem ochráněny před škodami i další obce a města u Dyje včetně Břeclavi," dodávají autoři zprávy. Kvůli špatné komunikaci s obcemi u Dyje odvolal koncem března při vrcholící povodňové vlně tehdejší ministr zemědělství Jan Mládek šéfa Povodí Dyje Miroslava Konečného.

JARNÍ POVODEŇ 2006

Postihla 799 obcí, evakuováno bylo více než 13 tisíc lidí.

Zahynulo devět osob.

V sedmi krajích byl vyhlášen stav nebezpečí.

Škody dosáhly šest miliard korun.