PŘÍVALOVÉ DEŠTĚ NEZVLÁDNE ANI NEJLEPŠÍ POROST

Lesy zaujímají 33 % rozlohy ČR. Na lesy však spadne 50 % srážek proto, že nejlesnatější jsou u nás středohorské a horské polohy s vysokými ročními úhrny srážek (800 - 1500 mm).

Ve spojení s holosečným způsobem hospodaření byl lesnímu hospodářství kladen nemalý podíl na příčinách a důsledcích katastrofální moravské povodně v roce 1997. Dnes opět slyšíme názory jednotlivců i představitelů různých organizací o negativním vlivu obhospodařování lesů na intenzitu poslední povodně. Tyto úvahy jsou vesměs hypotetické a nejsou podloženy konkrétními důkazy.

Výzkumný projekt LDF MZL v Brně a VS VÚLH v Opočně s názvem Horské lesní ekosystémy a jejich obhospodařování s cílem tlumení povodní se snaží řešit komplikovaný okruh problémů na trvalých zkusných plochách umístěných v katastru obce Deštné v Orlických horách. Odborníci zde studují vodní režim obou hlavních horských dřevin - smrku a buku.

Buk nebo smrk? Měření vodní bilance probíhá v Deštném nepřetržitě již od roku 1977. Jsou k dispozici údaje z přívalových povodní v červenci 1997, v červenci 1998 i z poslední povodně na přelomu první a druhé dekády srpna 2002. Na základě dlouhé řady experimentálního pozorování i analýzy řady zahraničních studií lze s vysokou mírou pravděpodobnosti považovat za prokázané následující poznatky:

· Povrchový odtok a následná půdní eroze jsou v lesních porostech zcela zanedbatelné. Dokonce i na holých sečích nejsou erozní procesy důsledkem vlastní paseky, ale jsou vždy projevem neřízeného pohybu těžkých mechanismů a dalších činností člověka. Absence povrchového odtoku v lese proti jeho častému výskytu na zemědělsky obhospodařovaných půdách je tak prvním a velmi významným předpokladem tlumení povodní.

· Z pohledu ekologické stability i trvalosti a bezpečnosti produkce je jednou z nezpochybnitelných priorit lesního hospodářství přeměna smrkových monokultur na smíšené porosty. Výsledky výzkumu však zcela jednoznačně prokázaly, že zvýšený podíl listnáčů nesníží nebezpečí velkých vod a povodní.

· Středohorské a horské lesy (narozdíl od všech nelesních ekosystémů) tlumí velmi snadno přívalové srážky o síle do 50 mm. Souvislé srážky do 100 mm se již projeví na celkové výši odtoku vody z lesa, ale z pohledu vodohospodářské účinnosti jsou ještě přijatelné. Za kritickou mez pro účinné tlumení povodní lesem lze považovat hranici 150 až 200 mm souvislých srážek. Při tomto úhrnu je již lesní půda zcela nasycena vodou a nastává neřízený a spontánní odtok vody celým půdním profilem bez ohledu na druhovou skladbu nebo jemnější způsoby obhospodařování. Jinými slovy řečeno, i lesní půda má - podobně jako technická opatření, například přehradní nádrže - své kapacitní možnosti, které nelze, byť bychom si to sebevíce přáli, překročit.

Podle MF Dnes (Petr Kantor), redakce