Produkty ekologické a konvenční produkce se zásadně liší v obsahu antioxidantů, těžkých kovů a reziduí pesticidů

Zpracováno dle studie Higher antioxidant and lower cadmium concentrations and lower incidence of pesticide residues in organically grown crops: a systematic literature review and meta-analyses. Baranski, M. et al. British Journal of Nutrition, 15. července 2014

Výsledky aktuálně nejrozsáhlejší studie zaměřené na rozdíly mezi kvalitou produktů konvenčního a ekologického zemědělství dokazují, že jsou mezi nimi zásadní rozdíly. Studie , která byla zveřejněna 15.7.  v prestižním British Journal of Nutrition, potvrzuje, že ekologicky pěstované plodiny mají oproti produktům konvenčního zemědělství mnohem více antioxidantů, obsahují o polovinu méně kadmia a minimum reziduí pesticidů. Na výzkumu vedeným mezinárodním týmem expertů v čele s prof. Carlo Leifertem (University of Newcastle, Velká Británie) a Ursem Nigglim (FiBL, Švýcarsko) se podílel také český Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Ruzyni. Výsledky studie vyvrací závěry výzkumu UK Food Standards Agency (FSA) z 2009.

Analýzou 343 studií zaměřených na rozdíly v obsahových látkách mezi ekologicky a konvenčně pěstovanými plodinami bylo zjištěno, že ekologicky pěstované plodiny a potraviny z nich vyrobené mají až o 60 % vyšší obsah některých klíčových antioxidantů a podstatně nižší obsahy těžkých kovů než plodiny pěstované konvenčně.

„To je důležitá zpráva pro spotřebitele, kteří se často setkávají s matoucími nebo protichůdnými informacemi,“ komentuje výsledky vedoucí výzkumného týmu profesor Carlo Leifert1 z University z Newcastlu. „Studie ukazuje, že konzumace potravin, vyrobených podle ekologických standardů může vést ke zvýšení příjmu nutričně žádoucích antioxidantů a ke snížení ohrožení těžkými kovy.“

„Debaty o tom, zda pěstovat ekologicky nebo konvenčně, se táhnou již několik desetiletí. Důkazy v této studii jsou zcela přesvědčivé a bez jakýchkoliv pochybností potvrzují, že kvalitativní rozdíly v obsahu mezi ekologicky a konvenčně pěstovanými plodinami existují,“ komentuje výstupy profesor Leifert, který považuje výsledky studie pouze za první krok k zahájení široké diskuze nad nejvhodnějším způsobem potravinové produkce. Další výzkumy by se měly zaměřit na identifikaci a kvantifikaci zdravotních přínosů, které by pro člověka měl přechod na konzumaci biopotravin.

Hlavní závěry

Ekologicky pěstované plodiny a biopotraviny – v průměru, napříč regiony a sezónami – obsahují podstatně více potenciálně zdraví prospěšných antioxidantů, fenolických a polyfenolických látek a méně potenciálně škodlivého kadmia, dusitanů a residuí pesticidů než plodiny pěstované konvenčně.

Způsob hospodaření ovlivňuje kvalitu potravin:  Metody používané v ekologickém zemědělství vedou ke zvýšeným hladinám nutričně žádoucích látek a snížení koncentrací těch nežádoucích. Přibývá stále více důkazů, že vyšší úroveň průmyslově vyráběných dusíkatých a fosforečných hnojiv, které jsou v ekologickém zemědělství zakázány, vedou k podstatně nižší koncentraci antioxidantů v konvenční produkci. Ekologické zemědělství zakazuje používání syntetických pesticidů, a podporuje využívání vyvážené organického hnojení, střídání plodin a mechanické a biologické metody omezování plevelů, škůdců a chorob. To vysvětluje velmi nízký výskyt kontaminace pesticidy v ekologicky pěstovaných plodinách v porovnání s konvenčně pěstovanými plodinami uvedenými ve studii. Bylo prokázáno, že konzumace biopotravin je efektivní způsob, jak snížit příjem pesticidů potravinami.

Více antioxidantů:  U ekologicky pěstovaných plodin a biopotravin byla nalezena podstatně vyšší koncentrace antioxidantů (zahrnujících fenolové kyseliny, flavanony, stilbeny, flavony, flavonoly a anthokyaniny) než u konvenčně pěstovaných plodin. Hodnota rozdílu obsahu většiny antioxidantů dosahovala v průměru mezi 18 a 69% ve prospěch bioprodukce. Menší, ale stále statisticky průkazný rozdíl byl nalezen u některých karotenoidů a vitaminů. Přechod na konzumaci biopotravin – ovoce, zeleniny a obilovin (a potravin z nich vyrobených), by mohl zvýšit o 20 až 40 % (u některých látek i až 60 %) množství antioxidantů/(poly)fenolických látek bez jakéhokoliv zvýšení příjmu kalorií. To je důležité, protože existují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že konzumace (poly)fenolických látek i dalších rostlinných sekundárních metabolitů s antioxidačními účinky má příznivé zdravotní účinky při ochraně proti chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární a neurodegenerativní choroby a některé typy rakoviny.

Méně pesticidů: U konvenčně produkovaných rostlin je prokázána čtyřikrát vyšší frekvence nálezů zjistitelného množství zbytků pesticidů než u ekologicky produkovaných rostlin. Vyšší výskyt reziduí pesticidů byl zaznamenán u konvenčně pěstovaného ovoce (o 75 %), což je sedmkrát více než u bioovoce. U konvenční zeleniny a výrobků z konvenčních rostlinných surovin je kontaminace tři až čtyřikrát vyšší než u ekologických. U všech typů ekologicky pěstované produkce jsou navíc nalezené kontaminace podobně nízké.

Snížení pesticidů je žádoucí, protože řada produktů pravidelně obsahuje jejich rezidua v množstvích, která překračují stanovené maximální limity (MRL). Například v nedávných průzkumech Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) bylo překročení MRL zjištěno u 6,2 % vzorků špenátu, 3,8 % vzorků ovsa, 3,4 % vzorků broskví, 3 % vzorků pomerančů, 2,9 % vzorků jahod a salátů, 2,8 % vzorků stolních hroznů a 2,7 % vzorků jablek. Neméně významné je také zjištění, že rezidua pesticidů se vyskytují dvakrát častěji u konvenčního ovoce než u zeleniny, což může odkazovat na větší používání persistentních chemikálií nebo pesticidů aplikovaných u ovocných plodin těsně před sklizní.

Méně těžkých kovů:  Ekologická produkce vykazuje prokazatelně nižší koncentraci těžkých kovů než produkce konvenční. Nejvyšší rozdíl se prokázal u kadmia, jehož koncentrace v bioprodukci je v průměru o 48 % nižší než u konvence. Kadmium spolu s olovem a rtutí jsou jedinými těžkými kovy, pro které Evropská komise stanovila nejvyšší přípustné úrovně kontaminace v potravinách. Vzhledem k tomu, že se ukládá v těle (zejména v játrech a ledvinách), je jakákoliv možnost snížení jeho obsahu v potravinách pozitivní.

Méně dusíku:  V ekologicky pěstovaných plodinách byla zjištěna významně nižší koncentrace dusíku. Koncentrace celkového dusíku je o 10%, u dusičnanů o 30% a u dusitanů dokonce o 87% nižší v porovnání s konvenčně pěstovanými plodinami. Vyšší koncentrace těchto látek je úzce  spojena s používáním minerálních dusíkatých hnojiv, která jsou v ekologickém zemědělství striktně zakázána. Výrazně vyšší koncentrace dusitanů v konvenčních plodinách lze považovat z hlediska výživy za nežádoucí, byly například popsány jako potenciálně rizikové pro vznik rakoviny žaludku.

Nové metody analýzy dat a potřeba dalších hodnověrných vědeckých studií

Studie je výsledkem inovativní literární rešerše a meta-analýz 343 studií porovnávajících obsahy nutričních látek a reziduí pesticidů v ekologicky a konvenčně pěstovaných plodinách a potravinách z nich vyrobených. Svým rozsahem je v současné době největší, která kdy byla publikována a její závěry se liší od některých starších výzkumů. Důvodem je spolehlivější metodologie a zahrnutí dat ze stovek analýz posledních let.

Výsledky studie poukazují na závažné nedostatky v řadě dříve publikovaných prací. Mezi nejčastější chyby patří nedostatek jednotných standardů při získávání a vyhodnocování dat či jejich selektivní nebo duplikativní výběr. Předchozí syntetické studie často nezohledňovaly statistickou významnost malých a velkých výzkumů, používaly méně spolehlivé hodnotící metody a kritéria pro zařazení, některé z nich zahrnuly výsledky stejného experimentu vícekrát apod. Pro lepší pochopení odchylek mezi studiemi je nutný další výzkum, přičemž je naprosto nutné, aby budoucí studie porovnávající obsahové látky používaly standardizované protokoly.

Popření výsledků studie FSA

Při prezentaci významných nutričních přínosů konzumace biopotravin kontrastuje tato studie s některými dříve publikovanými studiemi, zejména se studií, kterou si v roce 2009 nechala vypracovat Agentura pro potravinové standardy ve Velké Británii (UK Food Standards Agency - Dangour et al. Am. J. Clin Nutr. 90, 680-685).  Zatímco studie z Newcastlu vychází z 343 recenzovaných vědeckých publikací věnovaných rozdílům mezi obsahovými parametry ekologicky pěstovaných a konvenčních plodin a potravin, vyžádaná studie FSA byla založena na závěrech z pouze 46 publikací zabývajících se plodinami, masnými a mléčnými výrobky, Více než polovina publikací zpracovaných v nové studii, bylo vydaných až po roce 2006 (a proto nebyly zahrnuty do vyžádané studie FSA a ani dřívějších studií). „Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma studiemi je čas,“ vysvětluje rozdílné výsledky Carlo Leifert. „Výzkum v této oblasti je dnes mnohem dál a my máme v současné době mnohem více dat, než tomu bylo před pěti lety.“ Čím širší je základ důkazů pro syntézu, tím lépe je možné volit vhodnější statistickou metodu k popsání významnějších závěrů týkající se rozdílů mezi ekologicky a konvenčně pěstovanými plodinami“, dodává k množství porovnávaných studií docent dr. Gavin Stewart, specialista v oboru syntézy důkazů a meta-analýzy z Newcastle University.

Financování projektu: Projekt byl financován ze 6. Rámcového programu EU v rámci projektu QualityLowInputFood (QLIF) a částečně za finanční a technické podpory Sheepdrove Trust, organizace zaměřené na podporu nezávislých výzkumů v oblasti ekologických a udržitelných zemědělských a potravinářských systémů. Finanční podpora této organizace neměla žádný vliv na uspořádání, strukturu, řízení ani medializaci projektu.

Zdrojové informace:„Vyšší obsah antioxidantů a nižší obsah kadmia a pesticidních residuí v ekologicky pěstovaných plodinách: systematická literární rešerše a meta-analýza.“ Baranski, M. et al. Higher antioxidant and lower cadmium concentrations and lower incidence of pesticide residues in organically grown crops: a systematic literature review and meta-analyses. British Journal of Nutrition, 15. července 2014

Pro další informace je k dispozici databáze článků, které byly pro studii využity, volně dostupná na webových stránkách University of Newcastle (http://research.ncl.ac.uk/nefg/QOF).

Carlo Leifert – info 

Profesor Carlo Leifert přednáší ekologické zemědělství na University of Newcastle ve Velké Británii a zabývá se vývojem ekologických a dalších udržitelných zemědělských systémů. Je koordinátorem řady mezinárodních výzkumných projektů (např. QLIF). Dlouhodobě upozorňuje na limity intenzivního konvenčního zemědělství a jeho kritickou závislost na neobnovitelných zdrojích.

Urs Niggli

zakladatel a dlouhodobý ředitel Výzkumného institutu pro ekologické zemědělství FiBL ve švýcarském Fricku. Vědec, vizionář a jeden z nejvýznamnějších představitelů evropského ekozemědělského sektoru.

Oba řešitelé jsou dlouhodobými průkopníky v oblasti zavádění moderních technik a metod do ekologického zemědělství a jsou přesvědčeni, že ekologické zemědělství je funkční a zcela rovnocennou alternativou k současnému konvenčnímu zemědělství a zemědělství s produkcí geneticky modifikovaných plodin.

Kontakt pro media:

Prof. Carlo Leifert, Profesor Ekologického zemědělství, Fakulta zemědělství, potravin a venkovského rozvoje, University of Newcastle, Tel:  01661-830222/830444 e-mail: Teresa Jordon teresa.jordon@newcastle.ac.uk

Louella Houldcroft, Senior Communications Manager, Fakulta věd, zemědělství a inženýrství, University of Newcastle; Tel: +44 (0) 191 208 5108; Mob: 07989 850511; Email: Louella.houldcroft@ncl.ac.uk

Urs Niggli, FiBL, ředitel, Tel. +41 (0)62 865 72 70, Email: urs.niggli@fibl.org

Dagmar Janovská, Ing. Ph.D., Odbor genetiky a šlechtění rostlin, Výzkumný ústav rostlinné výroby v Ruzyni, Tel: 233 022 406, Email: dagmar.janovska@vurv.cz