Proměna klimatu ohrozí hlavně velkoměsta
21.09.2007 | Lidové noviny
Velká města jsou centry naší globální společnosti. Pokud nejsou sídla s méně než 10 000 obyvateli dotována zvenčí, patrně nebudou poskytovat úplnou zdravotní péči. Města do 100 000 obyvatel nejspíše nebudou mít dostatek center vyššího vzdělání a vlastní orchestr. A mezi milionovým a pětimilionovým městem existuje obrovský rozdíl v nabídce pracovních příležitostí - zejména pro specialisty.
Velkoměsta jsou středem civilizace, a přesto jsou to křehké entity vystavené stresovým situacím, které s sebou přináší změna klimatu. Je tedy důležité vědět, zda si města mohou zajistit základní potřeby -potraviny, vodu a energii.
Jedinými dalšími tvory, kteří dosáhli něčeho podobného městům, jsou společenstva hmyzu. Jejich těla jsou však tak drobná a jejich nároky tak nízké, že jim k uspokojení potřeb stačí pár hektarů jejich přirozeného prostředí. Naše kultura se oproti tomu rozkládá na celých kontinentech a města se ve své spletitosti podobají deštným pralesům.
Ve městech je už dnes téměř každé zaměstnání specializované: nadále už nestačí být pouhou „sekretářkou“ - místo toho musíte být sekretářkou se specializací na právo, zdravotnictví atd. A lékař se nejlépe uplatní nikoli pouze jako praktik, ale jako sportovní lékař nebo gerontolog. Je to lidský ekvivalent například vačnatce rodu kuskus nebo ropuchy zlaté - a v přírodě jsou takoví tvorové k vidění jen v deštných pralesích - jedině tam je dostatečně velká a pravidelná zásoba energie a vlhkosti, kterou tato velká a složitá uskupení potřebují k životu.
Zastavíme-li byť jen na krátkou dobu přísun vody a slunečního světla do deštného pralesa, je pravděpodobné, že odumře a jeho ojedinělé druhy vyhynou. Stalo se to v Kostarice i na Papui-Nové Guineji.
Nyní si zkusme experiment: vybavte si město, které dobře znáte, a představte si, jak by to vypadalo, kdyby se jeho obyvatelé jednoho rána probudili a zjistili, že jim z kohoutků neteče voda. Nemohli by vyprat prádlo, spláchnout na toaletě, rychle by dostali žízeň a všude by se hromadila špína. A představte si, že by došly zásoby benzinu. Nemohly by se dovážet potraviny, vyvážet odpadky a lidé by se nedostali do práce.
***
Knihu Tima Flanneryho Měníme podnebí vydalo nakladatelství Dokořán. Text zkrátila redakce LN.
Další články v kategorii Ekologie
- ČSÚ: Chráněná území v Plzeňském kraji tvoří téměř pětinu z celkové rozlohy kraje (31.03.2026)
- Studie zmapovala infrastrukturu CHKO Soutok, čeká se růst návštěvnosti (31.03.2026)
- Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera (31.03.2026)
- Je nutné změnit systém emisních povolenek a zabránit negativním dopadům na český průmysl, ceny energií i domácnosti, řekl v Evropském parlamentu ministr Červený (30.03.2026)
- Na podporu energetických úspor ve veřejných budovách míří z OPŽP další 1,7 miliardy korun (27.03.2026)
- Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně (26.03.2026)
- Majitelé domů dostanou kompenzaci za přípravu projektů k loňské Nové zelené úsporám (25.03.2026)
- V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů (24.03.2026)
- Spravedlivá transformace mění Třinec: vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku za téměř 2 miliardy korun (13.03.2026)
- Polovina skládek loni porušila předpisy. Problémem jsou i baterie, hrozí požáry (13.03.2026)

Tweet



