Proměna klimatu ohrozí hlavně velkoměsta
21.09.2007 | Lidové noviny
Velká města jsou centry naší globální společnosti. Pokud nejsou sídla s méně než 10 000 obyvateli dotována zvenčí, patrně nebudou poskytovat úplnou zdravotní péči. Města do 100 000 obyvatel nejspíše nebudou mít dostatek center vyššího vzdělání a vlastní orchestr. A mezi milionovým a pětimilionovým městem existuje obrovský rozdíl v nabídce pracovních příležitostí - zejména pro specialisty.
Velkoměsta jsou středem civilizace, a přesto jsou to křehké entity vystavené stresovým situacím, které s sebou přináší změna klimatu. Je tedy důležité vědět, zda si města mohou zajistit základní potřeby -potraviny, vodu a energii.
Jedinými dalšími tvory, kteří dosáhli něčeho podobného městům, jsou společenstva hmyzu. Jejich těla jsou však tak drobná a jejich nároky tak nízké, že jim k uspokojení potřeb stačí pár hektarů jejich přirozeného prostředí. Naše kultura se oproti tomu rozkládá na celých kontinentech a města se ve své spletitosti podobají deštným pralesům.
Ve městech je už dnes téměř každé zaměstnání specializované: nadále už nestačí být pouhou „sekretářkou“ - místo toho musíte být sekretářkou se specializací na právo, zdravotnictví atd. A lékař se nejlépe uplatní nikoli pouze jako praktik, ale jako sportovní lékař nebo gerontolog. Je to lidský ekvivalent například vačnatce rodu kuskus nebo ropuchy zlaté - a v přírodě jsou takoví tvorové k vidění jen v deštných pralesích - jedině tam je dostatečně velká a pravidelná zásoba energie a vlhkosti, kterou tato velká a složitá uskupení potřebují k životu.
Zastavíme-li byť jen na krátkou dobu přísun vody a slunečního světla do deštného pralesa, je pravděpodobné, že odumře a jeho ojedinělé druhy vyhynou. Stalo se to v Kostarice i na Papui-Nové Guineji.
Nyní si zkusme experiment: vybavte si město, které dobře znáte, a představte si, jak by to vypadalo, kdyby se jeho obyvatelé jednoho rána probudili a zjistili, že jim z kohoutků neteče voda. Nemohli by vyprat prádlo, spláchnout na toaletě, rychle by dostali žízeň a všude by se hromadila špína. A představte si, že by došly zásoby benzinu. Nemohly by se dovážet potraviny, vyvážet odpadky a lidé by se nedostali do práce.
***
Knihu Tima Flanneryho Měníme podnebí vydalo nakladatelství Dokořán. Text zkrátila redakce LN.
Další články v kategorii Ekologie
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)
- Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír (22.06.2026)
- Lidé v Sušici vyhlásili boj invazní netýkavce, budou ji vytrhávat u Otavy (19.06.2026)
- Letošní Den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomíná význam pastvin i potřebu zadržovat vodu v krajině (19.06.2026)
- Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody (18.06.2026)
- Jezdci.cz: Klempíř zrušil vyjmutí pastvin z ochrany v kauze Hřebčína Napajedla (17.06.2026)
- Vědci v Polsku zřejmě poprvé zachytili na videozáznam, jak vlci útočí na zubry (17.06.2026)
- Lidé ji fotí, ochranáři proklínají. Co je zač lupina, která dobývá Česko (17.06.2026)

Tweet



