Rašeliniště zadržují podle vědců vodu hůře než běžná lesní půda
17.07.2023 | ceskenoviny.cz
Rašeliniště nemají tak jednoznačný vliv na ochlazování okolní přírody, jak by se mohlo zdát. Vědci z Ústavu pro hydrodynamiku (ÚH) Akademie věd (AV ČR) zkoumali, kolik vody z rašelinišť odtéká, kolik se vypaří a jak dobře umí rašeliniště zadržet vodu v půdě. Výsledky pak porovnávali s běžnou lesní půdou. Výsledky studie, o kterých dnes informovala AV ČR, ukazují, že rašeliniště zadržuje vodu hůře, než lesní půda.
Mokřady, mezi které patří i rašeliniště, se dnes podle vědců často zmiňují v souvislosti se zmírňováním povodní i dopadů sucha, ochlazováním krajiny nebo zvyšováním zásob podzemní vody. Pojem mokřad ale zahrnuje poměrně širokou škálu krajinných prvků, jako jsou například příbřežní pásy tekoucích vod, přehrad nebo rybníků, prameniště nebo lužní lesy. Každý z těchto typů krajiny má specifický vodní režim a není schopen plnit všechny zmíněné funkce.
"Rašeliniště jako unikátní ekosystémy zvyšují biodiverzitu, ale jejich dopad na hydrologický režim území není tak jednoznačný,“ řekla Kristýna Falátková z ÚH AV ČR. Například při srážkách není podle vědců rašeliniště schopné vodu vsáknout a zadržet, většina z něj odteče přímo po povrchu nebo těsně pod ním. To způsobí prudké navýšení hladiny vody v toku, vědci odtok označují jako takzvanou rychlou vodu. V zadržování vody si daleko lépe vede běžná lesní půda, která dokáže dočasně zadržet až 70 procent srážek.
V létě voda z rašelinišť téměř neodtéká. Spodní vrstva rašeliniště je neustále nasycená vodou, kterou ale nepouští dále do toku. V suchých obdobích tak prameny, které vytékají z rašelinišť, téměř vysychají.
"Voda v rašeliništi je spíše dlouhodobě akumulovaná. I u rašelinišť mocných několik metrů je retenční prostor, tedy místo pro zadržení vody z vyšších srážkových úhrnů, mocný do 50 centimetrů. Tento prostor je ale více než tři čtvrtě roku stále plný vody. 'Prázdný' je pouze v suchých obdobích. Pokud je rašeliniště schopno zadržet nějakou povodňovou vlnu, tak pouze v bouřkách obvykle ve vrcholném létě," řekl Lukáš Vlček z ÚH AV ČR.
Výsledky studie ukazují, že rašeliniště nejsou velkým pomocníkem ani při ochlazování krajiny. Ačkoliv jsou v zimních obdobích nejchladnějším místem v krajině, v letních měsících dosahují naopak nejvyšších teplot. Pokud není rašeliniště zarostlé smrky nebo borovicemi, odpařuje se z jeho povrchu jen minimální množství vody. Podle Vlčka tak rašeliniště bez vyšších stromů ochlazuje krajinu méně než okolní les.
Autor: ČTK
Další články v kategorii Ekologie
- Spravedlivá transformace mění Třinec: vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku za téměř 2 miliardy korun (13.03.2026)
- Polovina skládek loni porušila předpisy. Problémem jsou i baterie, hrozí požáry (13.03.2026)
- Liberecký kraj podpoří monitoring velkých šelem i projekty geoparků (11.03.2026)
- Pěstitelé asi budou evidovat užití přípravků k ochraně rostlin elektronicky (11.03.2026)
- Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé (11.03.2026)
- Efektivní, udržitelná a lépe cílená – nová etapa podpory z programu Nová zelená úsporám 2026+ (11.03.2026)
- Omezení olova ve střelivu se nebude týkat střel do kulovnic, představila návrh Evropská komise (10.03.2026)
- Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum (10.03.2026)
- Úpské rašeliniště v Krkonoších bude jedním z nejlépe sledovaných na světě (10.03.2026)
- Správa národního parku znovu posoudí otevření Modrého sloupu na Šumavě (09.03.2026)

Tweet



