Řidič, který si vezme přejetou srnu, se dopouští pytláctví

Jen zcela výjimečně se setkávají členové mysliveckých spolků v okrese Louny s pytlačením. Stavy drobné zvěře v honitbách jsou nízké, a hlavně vlivem přemnožených lišek a ostatních predátorů je vidět ve volné přírodě stále méně bažantů. Zajíci jsou v některých oblastech vzácností. "Nevzpomínám si, že bych v honitbě narazil na stopy po pytlačení," uvedl Jaroslav Fořt, starosta Dobroměřic, který je mimo to i zapáleným myslivcem. Podle něj se v katastru Dobroměřic z lovné zvěře nejčastěji vyskytují divočáci. Jejich odstřel není snadný, podle myslivců se musí doslova "odsedět" na posedech, které si myslivci vybudovali pro čekanou. "Padlé nebo postřelené kusy jsme v honitbě nenašli," uvedl Jaroslav Fořt.

Stopy po pytlácích nacházejí myslivci spíše v lokalitách, blízkých hlavním silničním tahům. Loni například nalezli střelené a později padlé srnčí ve své honitbě členové mysliveckého sdružení Charvátce. "Daleko nejčetnějšími případy pytláctví na srnčí zvěři jsou dnes nálezy zraněné zvěře buď přímo na silnici, nebo v její bezprostřední blízkosti," vysvětluje hospodář charváteckého sdružení Vojtěch Lang. Sražená srna na silnici zůstává majetkem místně příslušného mysliveckého spolku nebo sdružení, a nálezce, nejčastěji řidič, který zvěř srazil, je povinen ji odevzdat. Tuto povinnost však dodržuje málokdo, právě naopak. "Už se nám také stalo, že ke sražené srně, kterou zadržela policie při vyšetřování dopravní nehody, se přihlásili dva muži, kteří přijeli k místu nehody autem a prohlásili se za zástupce mysliveckého sdružení," uvedl příklad z nedávné doby Vojtěch Lang.

Postřelený a následně uhynulý kus srnčí nalezli ve své honitbě i členové mysliveckého sdružení v Košticích. I v tomto případě jde zřejmě o dílo lidí z jiného místa. Pytlačení navíc předpokládá držení střelné zbraně doby, kdy venkované kladli v lesích oka na zajíce, jsou dávno pryč.

"Pytláctví je sice trestný čin, ale nevzpomínám si, kdy naposledy jsme ho řešili," uvedla mluvčí Policie ČR v Lounech Jaromíra Střelcová. Podle ní je v okrese nejčastějším případem pytláctví neoprávněné chytání ryb. To potvrdil i farmář z Vysokých Třebušic na Podbořansku Jaromír Rathouský, který vlastní dva rybníky v Morech. "Když jsme však přistižené pytláky vždy důsledně nahlásili policii, která je pak šetřila jako trestný čin, chytání na černo téměř ustalo," uvedl Jaromír Rathouský.