Řízené požáry na konferenci – otázka není jestli, ale kdy, jakou technikou, jakou intenzitou

Minulý týden se na univerzitě v Barceloně konal mezinárodní kongres k využití řízených požárů při ochraně přírody, kterého se zúčastnilo více jak sto prezentujících z celého světa. Použití řízeného ohně k zachování vřesovišť se věnují především  v Německu, Polsku, Anglii a Španělsku. Využitelné zkušenosti jsou však i s použitím řízených ohňů z Jihoafrické republiky, Austrálie a Kanady. Česká republika byla zastoupena Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

„Měli jsme tu čest představit zkušenosti z experimentálního použití řízených požárů na vřesovištích na dopadové ploše Jordán v CHKO Brdy,“ říká Hana Mayerová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,  Správy CHKO Brdy.

Jedinci vřesu zhruba po 25 letech stárnou, ztrácejí schopnost vegetativního rozmnožování a následně vřesoviště  odumírá a začíná se rozpadat. Klíčení semenáčků vřesu vyžaduje obnažení půdy na minerální podklad. Vřesoviště na dopadové ploše Jordán se nachází někde uprostřed vývojové fáze s menším podílem semenáčků soustředěných především do kráterů po výbuších munice. Udržování vřesoviště v příznivém stavu proto vyžaduje aktivní lidské zásahy. Kvůli pyrotechnické zátěži jsou řízené požáry jedinou možností, jak rozsáhlá vřesoviště, které jsou součástí nejcennějších I. a II. zón v CHKO Brdy, dlouhodobě udržet.

Zatím krátkodobá sledování z CHKO Brdy potvrzují i dlouhodobá data z vřesovišť na severu Španělska. „Třicetileté sledování vypalovaných vřesovišť ukazuje, že u málo úživných půd není třeba po řízeném požáru nasadit pastvu, aby pomohla udržet dominanci vřesu ve společenstvu,“ souhlasí Leonor Calvo z Univerzity v Leónu ve Španělsku.

To, že řízené vypalování je jedinou možnou péčí o bezlesé ekosystémy v oblastech s vojenskou minulostí a pyrotechnickou zátěží, potvrzují i zkušenosti kolegů z Německa. „Řízené vypalování je jediný způsob managementu, který je možné provádět ze vzdálenosti tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost zasahujících osob případnou explozí munice,“ upozorňuje Steffen Hartig ze společnosti DiBuKa GmbH, která se v Sasku-Anhaltsku věnuje požární bezpečnosti a ochraně, a to i na bývalých vojenských územích.

„Věříme, že zkušenosti kolegů, kde řízené požáry jsou běžnou součástí péče o území a to jak v lese, tak v travinných ekosystémech nebo vřesovištích, využijeme v rozumné aplikaci v našich poměrech. S potěšením mohu říci, že ve většině případů jsou to hasiči, kdo mají zájem o použití řízených požárů jako prevenci před požáry živelně vzniklými. K provádění řízených požárů mají speciálně proškolené a vybavené pracovníky,“ říká Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Brdy.