Rizika změny klimatu nebo další podporu transformace uhelných regionů projednala neformální Rada evropských ministrů životního prostředí

Rizika a dopady změny klimatu v Evropě, klimatické cíle Evropské unie pro rok 2040, podpora uhelných regionů při jejich proměně po roce 2027 nebo cirkulární ekonomika, recyklace a využívání zdrojů byly tématy neformální Rady ministrů životního prostředí. Tu uspořádala 15.-16. ledna Belgie, která od nového roku převzala předsednictví Rady Evropské unie. Delegaci České republiky vedl v Bruselu náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař (TOP 09).

„Evropská agentura pro životní prostředí zde poprvé představila návrh Evropského hodnocení klimatických rizik (EUCRA), které má zmapovat dopady změny klimatu v Evropě na jednotlivá odvětví jako je například zemědělství, energetika nebo zdravotnictví. Díky této zprávě budeme moci lépe nastavit priority a opatření pro zlepšení naší hospodářské a společenské připravenosti. Z našeho pohledu je nicméně pro řešení rizik souvisejících s klimatem klíčové jasné určení odpovědnosti za ně mezi evropskými institucemi a členskými státy, stejně tak jako zlepšení celkové spolupráce. Proto je potřeba vycházet ze stávajících iniciativ EU, namísto vytváření nových iniciativ a opatření,“ shrnuje hlavní bod jednání náměstek Tomáš Tesař.

Během pracovního oběda se ministři zaměřili na otázku stanovení klimatických cílů EU k roku 2040 tak, aby odpovídaly dlouhodobé strategii dosažení klimatické neutrality v roce 2050.Jedním z nástrojů, jak chce Česko přispět k tomuto cíli, je i konec využívání uhlí v energetice k roku 2033. Pro ČR bude v rámci projednávání důležité především podrobné zhodnocení všech dopadů na jednotlivé sektory hospodářství a konkurenceschopnost, včetně zaměstnanosti a dalších socioekonomických dopadů, či vyčíslení potřebných investic.

Ministři a ministryně životního prostředí diskutovali také o možném pokračování programu Spravedlivá transformace po roce 2027, který pomáhá řešit negativní dopady konce využívání uhlí v zasažených regionech. V České republice se to týká Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

„Česká republika jednoznačně podporuje pokračování podpory uhelných regionů i po roce 2027. V debatě jsem připomněl i tzv. Karlovarské prohlášení, které klade důraz na pokračování této podpory a které podepsaly uhelné regiony ČR a dalších 19 regionů z 10 evropských států,“ dodal náměstek Tesař.

Druhý den jednání zástupci ministerstev životního prostředí evropské sedmadvacítky věnovali diskuzi k možnosti rozšířit koncept oběhového hospodářství. Důslednější cirkulární ekonomika pomůže nejen lepšímu využívání primárních surovin, ale také dalším tématům jako je příspěvek ke klimatické neutralitě, zmenšení ztráty biodiverzity a snížení znečištění. Zásadní je v této oblasti spotřebitelské chování, a proto je nutné se zaměřit na ekonomické nástroje. Česká republika aktuálně pracuje nejen na zavedení zálohování nápojových obalů, ale také na dalších nástrojích, především rozšířené odpovědnosti výrobců. Ta by se do budoucna měla týkat nejen například reklamních tiskovin, ale i nábytku, plastových hraček nebo sportovního vybavení. Tyto dlouhodobé změny pohledu na odpady a jejich recyklaci nicméně vyžadují společná pravidla pro rozšířenou odpovědnost výrobců na evropské úrovni.

Lucie Ješátková &Tiskové oddělení MŽP

tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534

e-mail: tiskove@mzp.cz