Rybám pomohou přechody

Na tuzemských řekách a potocích se v posledním desetiletí objevují nezvyklé stavby. Ochránci přírody, rybáři a vodohospodáři se snaží za pomocí rybích přechodů zprůchodnit pro ryby řeky. Těm dosud brání v pohybu proti proudu jezy a přehrady.

Rybí přechod na bavorovském jezu patří k pilotním projektům v jižních Čechách. Stavba bypassu, jak odborníci tomuto typu přechodu říkají, kolem jezového tělesa si vyžádala náklady téměř půl milionu korun. Zatím jej prokazatelně k cestě proti proudu Blanice využili pstruzi obecní, kteří v listopadu táhli na místa rozmnožování.

Akční plán se jižních Čech nedotýká

V loňském roce Agentura ochrany přírody a krajiny, která je financovaná ministerstvem životního prostředí, iniciovala vznik takzvaného Akčního plánu výstavby rybích přechodů. Při jeho provádění se měly spojit finance ministerstva životního prostředí a zemědělství. Úředníci se však nedohodli. "Plán se týká hlavních toků, jako je třeba povodí Labe. Žádná řeka v jižních Čechách do něj není začleněná. My vytváříme ve spolupráci s Povodním Vltavy takový akční miniplán," řekl Vladimír Šámal z regionálního pracoviště agentury v Českých Budějovicích. Na něm se podílí také Chráněná krajinná oblast Třeboňsko.

Lužnice a Otava

V nejbližší době se rybího přechodu dočká Nová Ves nad Lužnicí, kde je vysoký jez, který ryby dosud nemohly překonat. Za pomoci přechodu se otevře rybám a dalším vodním živočichům osmnáct kilometrů řeky. V současné době Povodí Vltavy dokončuje přípravu projektu. "Je to jediný jez široko daleko. Právě podobné lokality, jako je tato, se snažíme vybírat," popisuje Vladimír Šámal. Zatímco jez v Nové Vsi získá přechod již v příštím roce, další stavby tohoto typu plánuje Agentura ochrany přírody a krajiny až v delším časovém horizontu. "O výstavbě přechodu na Nežárce v lokalitě Krkavec uvažujeme po roce 2003 a na Otavě v Zataví bude přechod možná v roce 2003, nebo 2004," plánuje Šámal.

Populární rybí přechody

Zatímco před rokem 1989 se s termínem rybí přechod setkávali jen odborníci, dnes tento výraz skloňují ve všech pádech rybáři, ochránci přírody i projektanti vodních děl. Na českých řekách je obrovská spousta příčných překážek, jezů a přehrad, které rybám brání v pohybu proti proudu. V důsledku rozparcelování vodních toků dochází k chátrání rybí populace. "Například Vltava v minulosti měla až do Českých Budějovic charakter podhorské řeky. Regulace a jezy ji přeměnily v to, co známe dnes," tvrdí Petr Hartvich ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, který se zabývá studiem ryb. Ačkoliv se kvalita tuzemských vodních toků po roce 1989 zlepšila, překážky brání některým tradičním rybám, aby se vrátily do českých řek. Prestižní rybou v programu přechodů jsou lososi. Ti v minulosti táhli z moře do vnitrozemí. V jihočeském regionu proti proudu Vltavy do Vydry a do Křemelné, a přes Čertovy proudy až k Lenoře, kde se v takzvaných trdlištích třeli. Přitom tahů bylo několik ročně. Lidé a jejich stavby v minulosti lososům jejich cesty znemožnili, teď se je snaží rybám znovu otevřít.

Čechy mají zpoždění

Budování těchto specifických staveb je v tuzemsku v plenkách. Zatímco v západní Evropě a v Severní Americe vznikaly přechody po celé minulé století, v Československu se jim příliš nedařilo. V padesátých letech sice pracovala komise, která přechody připravovala. Nezanechala však po sobě žádné přesvědčivé výsledky. "Myšlenka to byla dobrá. Stát za minulého režimu do přechodů investoval. Ale postavila se v řadě případů jen nefunkční monstra, ve kterých častokrát ani netekla voda," vzpomíná odborník Petr Hartvich. Dnes se začíná prakticky od nuly. Na stavebních fakultách se tento druh staveb nevyučuje. "Málokterý projektant předkládá projekt, ze kterého je vidět, že se poučil ze zahraničních příkladů, nebo dokonce se do zahraničí vyjel podívat," míní Hartvich, který zasedá v komisi pro rybí přechody.