RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY - ENERGIE Z ORNÉ PŮDY

V období 1992 - 1998 Bavorský zemský ústav pro les a lesní hospodářství založil devět výzkumných ploch pěstování rychle rostoucích dřevin, zejména topolů a vrb, s krátkou dobou obmýtí.

Energetické lesy jsou zakládány zpravidla výsadbou řízků, získaných v zimním období z jednoletých letorostů. V následných pěstebních cyklech se pro obnovu porostu využívá výmladné schopnosti dřevin, takže po jedné výsadbě následuje v průběhu cca 25 let více sklizní. Jde tedy o historicky známé pařeziny s tím rozdílem, že se pracuje se šlechtěnými druhy topolů a vrb v extrémně krátkém obmýtí 2 - 7 let.

Ukázalo se, že předpokládaného produkčního cíle - 10 t a.s. (absolutně suché) dřevní hmoty ročně, se na vhodných stanovištích dosáhlo v prvém obmýtí u balzámových topolů (prům. výška až 11 m). Nízkou produkci vykázala olše s prům. výškou 6 m a produkcí 2,42 t a.s. na 1 ha a rok. Ve druhém obmýtí se vzhledem k vytvořenému kořenovému systému očekává vyšší produkce hmoty.

Těžbu - sklizeň energetických lesů lze, stejně jako v běžném lesním hospodářství, provádět různými technologiemi. Pro nízkou hmotnatost jedinců jsou náklady na motomanuální technologii velmi vysoké. Podíl těžebních prací na celkových nákladech činí podle kanadských poznatků 50 - 80 %. K podobným poznatkům dospěly i německé studie. Při motomanuální technologii to představuje 86 - 102 eur na 1 t a.s. dřevní hmoty, což přesahuje současnou tržní cenu standardní lesní štěpky.

Tato čísla dokumentují, že hospodárnost systému energetických lesů závisí především na rozvoji nových, racionálních těžebních postupů. Od konce 80. let byly proto ve více evropských zemích zkoušeny prototypy těžebních strojů pro rychle rostoucí dřeviny - od samojízdných strojů pro kácení a svazkování až po plně automatizované sklízeče, které v jednom pracovním pochodu kácí a štěpkují. S těmito stroji mohou být těžební náklady sníženy až na 10 - 20 eur za 1 t a.s. štěpky.

Pěstování rychle rostoucích dřevin na nevyužívané zemědělské půdě se v Bavorsku nachází stále ještě ve stádiu výzkumu. Tato půda bude převážně převáděna do extenzivně udržovaného zeleného úhoru, na druhém místě je pěstování nepotravinářské řepky (bionafta). Při zajištěném odbytu štěpek (při zásobování blízké bioteplárny) je pěstování rychle rostoucích dřevin ve srovnání s pěstováním řepky, podle kalkulace Bavorského zemského ústavu pro hospodářství a agrostrukturu, hospodárnější variantou.

Při využití hospodárných těžebních postupů představuje toto nové vyžití nadbytečné orné půdy pro zemědělce zajímavou alternativu. Jen v Bavorsku je v tomto čase nevyužito 150 tis. ha zemědělské půdy, což představuje významný potenciál pro produkci energie.

Podle Energie pflanzen, II/2002, Švenda