Sexuální starosti rostlin

Nejen živočichové se množí o sto šest. Také celá řada rostlin právě řeší svoje starosti s vykvetením, opylením a tvorbou semen za účelem zachování svého rodu. Každá správná louka se tak mění ve vlnící se koberec květů kopretin, rozkladitých zvonků, kulatých modrých hlaviček chrastavců, drolivých květů krvavců a blankytných rozrazilů. Pokud nad rozpitou barevnou loukou ještě poletují modrásci, okáči, otakárci, babočky, do toho trylkují krtonožky i sarančata a v trávě šustí ještěrky, je se opravdu neustále na co dívat a co poslouchat. A přesto mám v posledních letech dojem, že více jak třetina národa tuto krásu nevidí a nevnímá.

Místo aby každoročně obdivovali fascinující svět lučních rostlin, radovali se z bzukotu, cvrkotu, měnivých barev i neobvyklých tvarů roztodivných druhů hmyzu a to dokonce hned před okny svého domu či chalupy, raději tráví celé víkendy pro mne zcela nepochopitelným způsobem. Jsem neustále šokován, že zejména lidé z měst ženoucí se týden co týden za odpočinkem na chalupu na venkov nemají hluku a smradu z motorů ještě za ten pracovní týden dost. Zcela dobrovolně a spořádaně krouží (jeden jak druhý) za burcujícího kraválu a z ulic měst nám dobře známého a jedovatého smradu spodin, se svoji zahradní sekačkou v neutuchající snaze vytvořit na svém kousku zahrady monotónně zelený anglický trávník - bez kopretin, zvonků, motýlů - bez života.

Zamýšlejí se tito lidé nad tím, zda je jediný ideál krásy opravdu jen ten dokonale střižený trávník lemovaný "tůjkami", který přerušuje pouze kýčovitě zasazený zakrslý jehličnan a sedící sádrový trpaslík před křiklavou modří domácího bazénu? Opravdu to dělají proto, že se jim to líbí, či jen proto že nemají ani špetku vkusu? Nebo se snad jen bezmyšlenkovitě opičí po druhých či dokonce pouze demonstrují světu, že oni na to mají, jdou s dobou a jsou děsně moderní?!. "Vystavené" bouráky blýskající se před vyumělkovanými chalupami spíše potvrzují poslední možnost, proto si dovolím k těm modernějším z nás jen malou poznámku. Ve vyspělých zemích po kterých se nyní opičíme stejně tak jako jsme dříve bezbřeze vzhlíželi k SSSR si již začínají lidé uvědomovat, že to není ta správná cesta a nyní se první jedinci snaží pracně získat zpět krásu původních venkovských zahrad. Tento trend tedy už přestává být moderní, nechcete se tedy nad celou záležitostí zamyslet? Schválně, běžte se zrovinka projít po některé naší vísce a nezaujatě si položit otázku: je opravdu vznikající uniformnost a "Bavorizace" našich venkovských zahrad takové terno, které je mnohokrát krásnější než donedávna obyčejná rozkvetlá louka pod dozrávajícími třešněmi?