Sklárny zastavily výkup starého skla

Už řadu týdnů se na centrální skládce komunálního a tříděného odpadu v Hrádku u Pacova na Pelhřimovsku hromadí staré sklo. Důvod je jednoduchý. Sklárny, které používají střepy jako druhotnou surovinu pro výrobu nového skla, nemají v současnosti o skleněný odpad zájem. Hora na skládce v Hrádku roste už zhruba tři měsíce. Za tu dobu odsud mířila dodávka suroviny do skláren v Teplicích, kam se v minulosti sklo převážně dodávalo, pouze jednou. Naopak skleněný odpad z regionu proudí na skládku prakticky nepřetržitě. „Poptávka ze strany odběratelů je v současnosti nulová, sklárny výkup starého skla zastavily,“ řekl Právu Jiří Zenáhlík, ředitel společnosti Sompo, která centrální skládku provozuje a separované sklo z regionu sváží.

Akciová společnost Sompo má sto sedmnáct členů, kteří jsou současně členskými obcemi, pro něž firma nakládání s odpadem zajišťuje. Ve městech a větších obcích se stalo třídění odpadu běžným jevem, podpora odděleného ukládání odpadového skla, stejně jako papíru a plastů, ze strany Sompa se setkala s příznivým ohlasem.

Dvě stě tun ladem

Teď se ale princip, jehož součástí je návrat suroviny zpět do výrobního řetězce, zasekl. Sompo v současnosti sveze za měsíc ze všech koutů regionu na pětatřicet tun skleněného odpadu. Na skleněném kopci v areálu centrální skládky je v současnosti odhadem sto padesát tun střepů z převážně vyřazených starých láhví, během uplynulého čtvrtroku z ní ubylo snad jen deset tun. „V poslední době měsíční objem svezeného separovaného skla stagnuje,“ připomenul vývoj v třídění zmíněné komodity Zenáhlík. Přesto bude za nedlouho vážit kopec na dvě stě tun.

Podle Zenáhlíka by sklárny chtěly pouze sklo čiré, a to v jakémkoliv množství. „Na třídění skla ale zařízeni nejsme. Investice do sběrných míst, kde by se do kontejnerů odděleně ukládalo sklo čiré a odděleně sklo barevné, by byla příliš vysoká a pochybujeme, že by se vyplatila. A u nás na skládce na třídicí lince sklo třídit neumíme,“ zdůraznil ředitel firmy, která si jinak s ostatními separovanými komoditami poradit umí. „I po připravované modernizaci třídicí linky budeme umět třídit pouze papír a pet láhve. Sklo nikoliv,“ dodal.

S podobným nezájmem o odpadové sklo jako pelhřimovské Sompo se údajně potýkají i jinde. „Se sklem mají v poslední době problémy i další odpadáři. Neznám detaily, nevím, v jakém rozsahu se jich pokles poptávky týká, ale není to pouze problém naší společnosti,“ uvedl Zenáhlík.

Svoz odpadu pokračuje

Podle něho se ale veřejnost a obce nemusí obávat, že by staré sklo zůstalo na sběrných místech a hyzdilo veřejná prostranství. „I když s tím máme určité organizační problémy, prostor na uskladnění skla na centrální skládce v Hrádku stále ještě je. Současná situace nemá v žádném případě vliv na svoz odpadu, ten pokračuje a bude pokračovat podle dlouhodobého plánu,“ vzkázal veřejnosti ředitel. Šéf Sompa zůstává optimistou. Odbytové problémy se sklem zažila společnost, v jejímž čele stojí, už v minulosti, v Pelhřimově věří, že se poptávka po surovině po přechodném období obnoví. „Sklárny naše sklo určitě potřebují. Možná že nás chtějí donutit k nižší ceně, už jsme zažili dokonce období, kdy jsme dávali sklo úplně zadarmo,“ dodal Zenáhlík.