Sklizeň ohrožuje zvěř

Zejména srnčata a drobná zvěř, na Zlínsku hlavně zajíci a bažanti, jsou nejvíc ohroženi při sklizni pícnin a obilovin. Zvířata se totiž vpor ostech ukrývají a často skončí pod koly zemědělských strojů. Usrnčí zvěře tak může činit ztráta až sedmdesát procent srnčat." Majitelé zemědělských pozemků a osoby, které na nich hospodaří, jsou ze zákona povinni v předstihu nahlásit kosení pícnin, případně ošetření chemickými prostředky. Informovat musejí příslušné myslivecké sdružení nebo honební společenstvo," řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Jaroslav Šarman. Myslivci pak zajistí vyhnání nebo plašení zvěře. Většinou na pozemek umísťují tyčky s blyštivými kousky alobalu a doplňkově procházejí plochy s loveckými psy. " Pokud však například bažantí slepice sedí na vejcích, tak na plašení nereaguje a většinou ji zemědělské stroje usmrtí," doplnil Šarman. Přesné ztráty na zvěři vobd obí sklizní však lze podle něho těžko vyčíslit. Záleží totiž mimo jiné na prostředí a početnosti zvěře v dané lokalitě. Povinnost nahlásit kosení nebo chemické ošetření majitelé pozemků občas opomíjejí. Podle Šarmana hodně záleží na vztahu mezi majiteli a mysliveckým sdružením nebo honebním společenstvem, které na pozemku vykonává právo myslivosti. " Zákon sice umožňuje postihy, ale myslivci by museli ztráty dokazovat. Na místo by musel ihned přijít znalec a škodu vyčíslit. Právě kvůli složitosti dokazování ve většině případů nejsou viníci pokutováni," vysvětlil Šarman. Dodal, že zákon umožňuje viníkovi udělit pokutu až do výše stovek tisíc korun.Pokud se lidé v přírodě setkají se srnčetem nebo malým zajícem, měli by se vyhnout přímému kontaktu s ním. " Neměli by se mláděte dotýkat ani ho nikam přenášet. To, že je samo, je obranný mechanismus. Matka tam není proto, aby vmístě nebyla velká koncentrace pachu zvěře, kterou vyhledávají predátoři. Při zásahu člověka by se mohlo stát, že matka mládě odmítne a ono pak uhyne," dodal Šarman.