SLANÉ HRYZY PRO ZAJÍCE
01.04.2003 | Myslivost
Jakub ZELENÝ
Letos na jaře jsem si pročítal staré učebnice myslivosti. Byla to “Myslivecká péče o zvěř” a “Myslivecká zařízení vhonitbách” od O.Kokeše. Zaujala mě vnich péče o zajíce vprvní polovině minulého století a hlavně jsem se zastavil na stranách 22 a 68. Autor zde vysvětluje důležitost soli pro zaječí zvěř a také způsob jejího podávání v hryzech nebo solnících. Rozhodl jsem se tedy, že tento způsob vyzkouším.

Vybral jsem vhodné osikové větve (dříví prý může být i vrbové, topolové, popřípadě i smrkové) silné asi 10 - 15 cm a nařezal je na délku asi 75cm, tak aby po zatlučení vylézal hryz 0,5 m nad zem. Vyvrtal jsem do nich ze shora ve směru jejich os asi 10 - 20 cm dlouhou kapsu o průměru nejméně 2 cm. Tu jsem ještě spojil malými vyvrtanými kanálky. To aby sůl, která se nevsákne do dřeva, mohla proniknout na povrch hryzu, kterou zajíci dychtivě lížou.
Takových solníků jsem zhotovil zatím deset a natloukl je různě po bražeckých lukách, lesích a do okolí krmelců vcelkové ploše asi 3 km2 (nehledě na to, kde zajíci mají ochozy) a to vše v MS Rozkoš u Náchoda. Do každého znich sypu obyčejnou kuchyňskou sůl a po vytlučení do honitby jsem je posypal hrstkou obilí, aby je zajíci dříve našli. Zpočtu deseti kusů zmizely 3 hryzy (někdo asi v lese nenašel dostatek dříví na topení) a jen jeden hryz zatím zajíci nenašli. Zbytek solníků, jak mi ukázal čerstvý sníh, rádi a často navštěvují. (Po tomto úspěchu jsem se rozhodl že Vám o mém počínání napíši, jelikož jsem vnových publikacích na nic podobného nenarazil a tato metoda se zdá být jednoduchá a hlavně účinná). Tyto hryzy jsem roznosil vsrpnu. Nejdříve zajíci odhryzali měkkou kůru, do které se sůl překvapivě rychle dostala. Vprosinci již zajíci pomalu ohryzávají i samotné dřevo, které prý časem zkoušou celé. Tyto hryzy jsou podle mne vynikajícím zařízením, které zajícům umožňuje brát sůl. A to bez poškozování námi pracně zhotovených korýtek, jež zajíci rádi hlodají.V hryzech nacházejí právě i to, co hledají vnašich sadech a sůl jim také pomáhá lépe trávit pašu a předloženou potravu.
Na závěr chci říci, že mi je teprve 15 let, tak aby si o mně někdo nemyslel, že chci někoho poučovat. Přál bych si jen, aby se na zajíce u nás nezapomínalo a aby znaší krajiny nevymizeli úplně. Ba naopak, aby se jejich stavy začínaly přibližovat alespoň zčásti stavům, jež zde byly na počátku minulého století. A Vám myslivcům vroce 2003 “Myslivosti zdar”!
Další články v kategorii Ekologie
- Městský soud odmítl žalobu DIAMO na MŽP. Postup ministerstva v případu Heřmanické haldy potvrdil jako zákonný (09.10.2026)
- Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie (08.10.2026)
- Vysoký počet kormoránů způsobuje škody za desítky milionů. MŽP žádá sousední státy o jejich regulaci (08.10.2026)
- Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028 (08.10.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 70.000 škeblí (07.10.2026)
- Na konci letošního roku Svitavy vyhodnotí pilotní projekt svozu gastroodpadu (07.10.2026)
- Nová studie ústavu pro krajinu zpřesňuje modely vývoje lesů v měnícím se klimatu (06.10.2026)
- Vědci vyvinuli technologii, která vyrobí hnojivo z peří nebo rybích zbytků (06.10.2026)
- Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum (05.10.2026)
- Český dokument Při zemi získal hlavní cenu EKOFILMu. Festival zná vítěze 52. ročníku (05.10.2026)

Tweet



