SLANÉ HRYZY PRO ZAJÍCE
01.04.2003 | Myslivost
Jakub ZELENÝ
Letos na jaře jsem si pročítal staré učebnice myslivosti. Byla to “Myslivecká péče o zvěř” a “Myslivecká zařízení vhonitbách” od O.Kokeše. Zaujala mě vnich péče o zajíce vprvní polovině minulého století a hlavně jsem se zastavil na stranách 22 a 68. Autor zde vysvětluje důležitost soli pro zaječí zvěř a také způsob jejího podávání v hryzech nebo solnících. Rozhodl jsem se tedy, že tento způsob vyzkouším.

Vybral jsem vhodné osikové větve (dříví prý může být i vrbové, topolové, popřípadě i smrkové) silné asi 10 - 15 cm a nařezal je na délku asi 75cm, tak aby po zatlučení vylézal hryz 0,5 m nad zem. Vyvrtal jsem do nich ze shora ve směru jejich os asi 10 - 20 cm dlouhou kapsu o průměru nejméně 2 cm. Tu jsem ještě spojil malými vyvrtanými kanálky. To aby sůl, která se nevsákne do dřeva, mohla proniknout na povrch hryzu, kterou zajíci dychtivě lížou.
Takových solníků jsem zhotovil zatím deset a natloukl je různě po bražeckých lukách, lesích a do okolí krmelců vcelkové ploše asi 3 km2 (nehledě na to, kde zajíci mají ochozy) a to vše v MS Rozkoš u Náchoda. Do každého znich sypu obyčejnou kuchyňskou sůl a po vytlučení do honitby jsem je posypal hrstkou obilí, aby je zajíci dříve našli. Zpočtu deseti kusů zmizely 3 hryzy (někdo asi v lese nenašel dostatek dříví na topení) a jen jeden hryz zatím zajíci nenašli. Zbytek solníků, jak mi ukázal čerstvý sníh, rádi a často navštěvují. (Po tomto úspěchu jsem se rozhodl že Vám o mém počínání napíši, jelikož jsem vnových publikacích na nic podobného nenarazil a tato metoda se zdá být jednoduchá a hlavně účinná). Tyto hryzy jsem roznosil vsrpnu. Nejdříve zajíci odhryzali měkkou kůru, do které se sůl překvapivě rychle dostala. Vprosinci již zajíci pomalu ohryzávají i samotné dřevo, které prý časem zkoušou celé. Tyto hryzy jsou podle mne vynikajícím zařízením, které zajícům umožňuje brát sůl. A to bez poškozování námi pracně zhotovených korýtek, jež zajíci rádi hlodají.V hryzech nacházejí právě i to, co hledají vnašich sadech a sůl jim také pomáhá lépe trávit pašu a předloženou potravu.
Na závěr chci říci, že mi je teprve 15 let, tak aby si o mně někdo nemyslel, že chci někoho poučovat. Přál bych si jen, aby se na zajíce u nás nezapomínalo a aby znaší krajiny nevymizeli úplně. Ba naopak, aby se jejich stavy začínaly přibližovat alespoň zčásti stavům, jež zde byly na počátku minulého století. A Vám myslivcům vroce 2003 “Myslivosti zdar”!
Další články v kategorii Ekologie
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, zelené střechy i ochranu před sesuvy 300 miliony korun z OPŽP (05.06.2026)
- Monitorovací výbor OP Spravedlivá transformace jednal v Mostě o dalším postupu programu (04.06.2026)
- Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy (04.06.2026)
- Na pastviny nad jesenickou Ovčárnou míří stovka ovcí. Pomáhají s péčí o horské hole (03.06.2026)
- NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit (02.06.2026)
- Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí (01.06.2026)
- Vavrouškovu cenu za environmentální osvětu získaly tři laureátky (29.05.2026)
- Umožněte zvířatům přístup k vodě. Vedra letos přišla příliš brzo, v době, kdy ptáci a savci pečují o svá mláďata (28.05.2026)
- Návrat divokých koní, zubrů a praturů do krajiny podporuje rozmanitost hmyzu, potvrzuje rozsáhlá česká studie (27.05.2026)

Tweet



