Smrtící kyanidová stopa je dlouhá už šest set kilometrů

Právo 16.2.2000

Smrtící kyanidová stopa je dlouhá už šest set kilometru

Alexandr Petrželka

Voda znecištená kyanidem a težkými kovy z rumunsko-australského zlatého dolu v Baia Mare už nekolik dnu proniká do Dunaje. Rumunští odborníci odhadují, že nynejší vysoký prutok, až devet tisíc kubíku za sekundu, povede ke snížení koncentrace kyanidu.

Srbský ministr zemedelství Zivka Ilic uklidnoval v úterý sílící obavy verejnosti prohlášením, že koncentrace jedu neprekrocí povolený limit. Mrtvé ryby, které se objevují na hladine veletoku pod belehradskými mosty, podle ministra prinesl proud mrtvé již z Tisy a obyvatelstvo se nemusí obávat otravy.

Experti OSN zacali mezitím odebírat vzorky z ruzných míst postižené oblasti k podrobné expertize a Svetová zdravotnická organizace (WHO) vyjádrila obavy, že zamorení težkými kovy bude znamenat dlouhodobé zdravotní ohrožení lidí v oblasti.

Akcie Esmeraldy byly staženy z burzy v Sydney

Australsko-rumunská firma Esmeralda nicméne dál odmítá prevzít na ekologickou katastrofu odpovednost. Její mluvcí napríklad poukázal na televizní zábery, na kterých se údajne otrávené ryby pri výlovu z vody ješte hýbaly.

Zástupci vedení priletí do Rumunska teprve ve stredu, ctrnáct dnu od nehody. Podle Financial Times byly akcie firmy staženy z obchodování na burze v Sydney.

Madarský rozhlas v úterý oznámil, že Budapešt požádala Evropskou unii (EU) o financní pomoc na likvidaci následku katastrofy a souvisejících hospodárských ztrát. Mluvcí ministerstva zahranicí Gábor Horváth agenture MTI rekl, že postiženou oblast ve stredu a ve ctvrtek navštíví komisarka Evropské komise pro ochranu životního prostredí Margot Wall strömová.

"Voda z Dunaje, znecištená kyanidem, by nemela poškodit Cerné ani Marmarské more," prohlásil v úterý turecký ministr ochrany životního prostredí Fevzi Aytekin a zduraznil nezbytnost mezinárodní dohody o toxickém odpadu mezi zememi kolem Cerného more, aby se tak zabránilo dalším podobným katastrofám. Po podobných opatreních v rámci EU volá i madarská žádost EU.

Baia Mare není první pohromou

Únik kyanidu z dolu na zlato v rumunském Baia Mare do povodí Dunaje je jedním z nejvetších znecištení rek za poslední ctvrtstoletí. Odstranení dusledku obdobné katastrofy v roce 1992 v americkém státe Colorado si vyžádalo asi 170 miliónu dolaru. V dubnu 1998 se ve Španelsku vylilo do rícky Guadiamar více než pet miliónu metru krychlových vody s vysoce toxickými látkami, v listopadu 1986 proniklo do Rýna 30 tun chemických produktu v dusledku požáru v závode švýcarské firmy Sandoz v Basileji a v cervenci 1976 do Rhony proniklo 20 tun akrylaldehydu.

Život se do rek vrátí až za 20 let

Otrava bude mít znacné dopady na celý region, protože je zasaženo mnoho rek a rícek. Na stovkách kilometru je narušena fauna a flóra. Ekologové upozornují, že ryby a další vodní organismy jsou na kyanidy (chemicky kyanid draselný - KCN a kyanid sodný - NaCN) asi 1000krát citlivejší než clovek. Težké kovy se v organismech ukládají a hromadí a postupne kontaminují celý potravní retezec. Je tedy zavádející mluvit o jejich momentální koncentraci.

Internetová stránka madarských ekologu uvádí, že reka Tisa není mrtvá, ale zavraždená. Prakticky všichni jedinci 62 zde pozorovaných významnejších rybích druhu vcetne 20 mezinárodne chránených v dusledku otravy zahynuli, zdecimováni jsou i další živocichové a rostliny unikátního ekosystému.

Obavy prírodovedcu budí napríklad stav velmi vzácných orlovcu rícních. Tito dravci se otrávili otrávenými rybami a nekolik jich již uhynulo. Ironií osudu ke katastrofe došlo v dobe, kdy Madarsko chtelo povodí této své druhé nejvýznamnejší reky zapojit do mezinárodního projektu o ochrane vodních ekosystému.

Návrat ke stavu pred katastrofou bude podle Svetového fondu na ochranu prírody (WWF) pri optimálních podmínkách trvat 10 až 20 let.