Snídaně při honech

Z“Kuchařské školy” (1881) M. B. Svobodové

připravila Milada FABELOVÁ

Zde musí hospodyňka hlavně míti na zřeteli, že má pohostiti vpravdě vyhladlé a utrmácené hosty; dále, že není času nazbyt, a proto má býti jídla dostatek a co možná přesně a v určitou hodinu. Je-li čekání samo o sobě mrzuté, bývá zvláště při této příležitosti, protože celý rozvrh dalšího honu pokazí. Na toto pravidlo dlužno zvláště dbáti, jsou-li na honě vznešení hosté, což by jinak mohlo míti i nemilé následky. Obyčejně snídá se v poledne a venku v lese.

Snídaně má býti dostatečná, ale jednoduchá a vše co možná na sousta pokrájené. Řízky chleba máslem pomazanou stranou na sebe složeny a mezi ně vždy řízek buď šunky nebo studené pečeně, jichž čítá se pro každého hosta 4 kousky, ale vždy raději ode všeho více, protože se pak dodati již nemůže na tvrdo nebo na hniličko vařená vejce, salámy, jablka, cukrovinky, dorty, zvláště chlebový nebo linecký a p. silný. Je-li to vlétě a jsou-li vzácní hosté, podává se také ovocní mražené, zvláště zjahod jest dobré, někdy i rosolované maso přijde velmi vděk. Též nesmí se zapomenouti na sůl a pepř, a oboje poslati velmi dobře opatřené, aby se cestou nerozházelo.

Za nápoj víno červené a bílé, ale bílé jest milejší, protože lépe hasí žízeň, nezteplí tak snadno a netřeba se starati, že cestou třesením se zkazí jako červené; ale pro výběr má se dáti i červené, ano někdy dle okolnosti i šampaňské vlétě studená mražená káva, nebo studený punš, vzimě horké víno, grog a p. Pro jednoho pána čítá se půl lahve vína, ale raději více. Studené nápoje posílají se dobře opatřené, aby nezteplely, i třeba vledu; teplé pak do vlněných povlaků zahalené a vprohřátých nádobách. Talíře, příbor obyčejně se nedávají, jen ubrus.

Při takové snídani musí se však vždy bráti ohled, jest-li po ní následuje ještě hostina a súčastní-li se jí všichni zhostů; pak může býti snídaně i jednodušší.

Pro honce posílají se chleby smáslem, studené maso nebo salámy, sýr, pivo, pro starší i malá trocha kořalky, jakož i jablka nesmí se zapomenouti. Pro psy dá se chléb smáslem, kousek masa a, není-li vmístě, tedy i voda.

Podává-li se snídaně vdomě, prostírá se na stůl jako kobědu, a podá alespoň jedno teplé jídlo, k. p. polívka ve velkých šálkách, koteletky a knim brambory, teplé paštičky a p. i ovoce, jaké roční doba přináší za nápoj víno, kpaštikám i třeba madeirské. Při takové snídaní nesmí se vkuchyni pustit se zřetele “hezky brzo”, t. j. aby šlo všecko rychle, vždyť jest to “o honě”. Pro honce totéž, jak zpředu udáno.

Doufám zavděčiti se některé paní lesní, připojím-li jídelní lístek takové snídaně, které se odbývala za času presidenta Grévy-ho vElisejském paláci vPaříži před odjezdem hostí do Marly: Omeletty se slaninou, smažené řízky lososa, svíčková hovězí pečeně, koroptve, paštika zbažanta, fasolové lusky, dortíčky a nákyp.

Podává-li se dort, radím především následující, u pánů velmi oblíbený dort, který i 6 týdnů vchuti vydrží: 20 žloutků, ˝ kg cukru, 210 g strouhaných mandlí, mezi nimi některá hořká, 8 g skořice, čajová lžička tlučeného hřebíčku, trochu citronátu, z1 citronu kůra i šťáva tře se Ľ hodiny, promíchá pak opatrně z20 bílků sníh, potom hezky zčerstva protáhne 350 prosátého suchárku a hodinu peče. I malé dortíčky mohou se ztoho péci.

Po navrácení zhonu má býti přichystáno vmístnosti, kde se páni převlékají, dobré studené pivo vpřikrytých sklenicích.