Solární a větrná energie kryje 10 % spotřeby

JADERNÝ FYZIK FRANTIŠEK JANOUCH ŘEKL PRÁVU:

* Stačí pokrýt spotřebu energie u nás a ve světě tzv. alternativní zdroje, jako jsou větrné elektrárny, solární energie a jiné, třeba i v kombinaci s úsporami?

V současné době rozhodně ne. Musíme především vzít v úvahu to, že 20 % lidstva spotřebovává 80 % energie, zatímco na zbylých 80 % lidstva zůstává pouhých 20 % energie. I když bohatá část lidstva může (a bude muset!) hodně energie uspořit, u 80 % lidstva spotřeba energie bude nezbytně stoupat, aby se převážná část lidstva dostala na „vyšší“ civilizační úroveň. K té náleží třeba pitná voda, kanalizace, moderně zařízené nemocnice a školy, transport, ale i ledničky, televize. To všechno stojí nemalé množství energie. Kdybychom chtěli nahradit objem výroby elektřiny v jednom ze dvou temelínských reaktorů dřevem, potřebovali bychom k tomu kolem 30 000 km2 lesní půdy. V našich přírodních podmínkách ani solární, ale ani větrná energie nenahradí víc, než nějakých 10 % dnešní spotřeby elektřiny. Takto získaná energie bude navíc velmi drahá, což v podmínkách naší země je velice důležitý argument. Naše domácnosti totiž platí za energii 12-16 % z průměrného příjmu. To je dvakrát až třikrát více, než za energii utrácejí naši západní sousedé.

* Je z hlediska ochrany životního prostředí, ceny i zásob elektřina vyráběná z uhlí, plynu, ropy vůbec perspektivní?

Ropy zbylo na nějakých 40 let pro provoz aut a pro využití v chemii. Elektřinu z ropy by dnes ani nikdo nezaplatil. Ceny zemního plynu porostou v nejbližších desetiletích stejně rychle, jako kdysi rostla cena ropy. Vždyť v roce 1971 stál barel ropy asi jeden dolar, letos stejný barel stojí až 75 dolarů. Kromě toho ztráty při dobývání, transportu a ukládání zemního plynu (jde v podstatě o metan, který je až 25x nebezpečnější skleníkový plyn než CO2) dělají ze zemního plynu z ekologického hlediska nebezpečnou alternativu. Uhlí sice vystačí na 100 až 200 let, ale nevaruje nás příroda již dnes důrazně, abychom si nezahrávali s přicházejícími klimatickými změnami?

* Nezbrzdí odklon od jaderné energetiky vývoj nových technologií? Nehrozí, že odpor vůči jaderné energetice se nakonec projeví v nedostatku energií ve světovém měřítku?

Doufám, že ne. Až totiž lidé začnou platit 60 a možná i 100 korun za litr benzinu a 10 korun za kilowatthodinu elektřiny, vezmou jadernou energii, která vyrábí dnes kilowatthodinu za necelou korunu, znovu na milost. Peněženka bývá při ekonomických rozhodováních velice silným argumentem. A energetická nezávislost států? Co budou platné armády, když nepřítel uzavře kohoutky, či potrubí jednoduše vyschnou? Už dnes moudřejší a vzdělanější zelení prozírají a stávají se z nich aktivní zastánci jaderné energie. Ve světě dnes pozorujeme nespornou renesanci jaderné energie.

* Má jaderná energetika nějakou alternativu - i vzhledem k očekáváním, že potřeba energií celosvětově bude stoupat?

Jaderná energie nebyla a není všelékem. Může však významně ovlivnit přicházející energetickou krizi. Po vyčerpání zásob uranu nastoupí zřejmě rektory-breedery (dnes již v provozu), které vyrábějí více paliva, než spotřebovávají na výrobu elektřiny. Transmutační technologie umožní podstatně lepší využití jaderného paliva a zjednoduší ukládání radioaktivního odpadu. Můžeme však stavět nejen uranové reaktory, ale i reaktory na thorium, jehož zásoby jsou podstatně větší než zásoby uranu. A pravděpodobně se dočkáme i fúzních reaktorů, které budou vyrábět elektřinu z deuteria a tritia.

* Lze zajistit přiměřenou bezpečnost provozu jaderných elektráren a uskladnění jaderného paliva už i u v současnosti používaných technologií?

Rozhodně ano. Přirozeně, provoz každého složitého technologického zařízení přináší určitá rizika. Tato rizika jsou však mnohem menší, než rizika či katastrofy, které budou přinášet například klimatické změny či společenská nebo vojenská opatření vyvolaná či související s energetickou krizí. Reaktory nových generací budou totiž založeny na principu tzv. pasivní bezpečnosti. Trochu zjednodušeně to znamená, že chyby operátorů či nedostatky v konstrukci či výrobě budou eliminovány opatřeními, která člověk sám nemůže ovlivnit.

* Co je škodlivější pro životní prostředí: jaderná elektrárna, nebo elektrárna na uhlí, plyn či ropu?

Nejškodlivější jsou rozhodně uhelné elektrárny. Mluvit o škodlivosti elektráren na plyn či ropu nemá smysl. Jejich provoz již je, nebo v nejbližší době bude ekonomicky neúnosný. Zatím nejšetrnějšími k životnímu prostředí jsou nepochybně jaderné elektrárny.