SRNČÍ ZVĚŘ NA ŘEPKOVÝCH POLÍCH

01.01.2002 | Svět myslivosti

V minulém čísle Světa myslivosti jsme se zabývali příčinami a důsledky spásání řepky olejné srnčí zvěří. Nyní bychom vás chtěli seznámit s výsledky výzkumu zabývajícího se návštěvností řepkových polí srnčí zvěří, který probíhal v letech 1998 - 1999 v okrese Vyškov.

CHARAKTERISTIKA POROSTŮ ŘEPKY V PRŮBĚHU ROKU A JEJICH VÝZNAM

Agrotechnický termín setí ozimé řepky na Vyškovsku je 20. srpna. Porost vzchází začátkem září, během podzimních měsíců vytváří přízemní listovou růžici. V této fázi také přezimuje. V březnu až dubnu následujícího roku prochází stádiem regenerace, nastupuje fáze dlouživého růstu a tvorby poupat. Do období květu (začátek května) vyrostou rostliny v závislosti na pěstované odrůdě do výšky přibližně 120 cm. V této době jsou plně olistěné a květy pronikavě voní. Po odkvětu dochází vlivem vzájemné konkurence rostlin v porostu ke snížení intenzity světla a následné redukci listové plochy. Během fáze dozrávání (červen a červenec) tvoří porost již pouze stonky rostlin s plodonosnými větvemi. Ve zdejších podmínkách se ozimá řepka sklízí k 25. červenci.

Řepka má pro zvěř význam především tím, že poskytuje zelenou hmotu v období, kdy je jí v porostech ostatních plodin nedostatek (září až březen). V této době je vedle ozimých obilnin důležitým zdrojem potravy nejen pro polní zvěř, ale i pro zvěř žijící během roku na přilehlých a někdy i na velmi vzdálených lokalitách. Od května však řepka již není pro srnčí zvěř atraktivní, zejména pro vyšší podíl vlákniny v pletivech a snad i pro silně pronikavou vůni v době kvetení. Produkce olejnatých semen v době zrání výrazně nezasahuje do složení potravy, neboť v tomto období má zvěř jiné, významnější zdroje potravy.

Úloha porostů řepky však mnohdy nekončí její sklizní. Ze semen z výdrolu a ze sklizňových ztrát vzchází po podmítce nový porost, který se vyznačuje vysokým nárůstem biomasy. Takový porost je schopen krýt potravní potřeby býložravé zvěře až do jeho likvidace zimní orbou.

POZOROVÁNÍ SRNČÍ ZVĚŘE NA ŘEPKOVÝCH POLÍCH

Lokalita, na níž probíhalo sledování, se nachází v řepařské výrobní oblasti, v nadmořské výšce 250 m. Na modelové ploše se v době sledování pěstovaly pšenice ozimá, ječmen jarní, kukuřice, řepka ozimá a oves setý. Na polní enklávu navazuje lesní komplex převážně smíšeného charakteru. V zájmové oblasti se běžně vyskytuje srnčí, černá a zaječí zvěř. Výskyt srnčí zvěře byl sledován a porovnáván v porostech řepky, pšenice, kukuřice a ječmene.

Atraktivita jednotlivých plodin byla posuzována podle přímého pozorování zvěře (1 - 2krát týdně) na experimentálních plochách. Pozorování se uskutečňovala v brzkých ranních a večerních hodinách. Během dvou let výzkumu proběhlo celkem 510 pozorování, při nichž jsme zaznamenávali návštěvy zvěře v zájmových porostech zemědělských plodin. Do souboru pozorování jsme nezapočítali případy, kdy zvěř porostem plodiny pouze procházela a nezdržovala se v něm.

Při pozorování se ve sledovaných porostech podařilo zastihnout zvěř celkem 1407krát (míněno 1407 kusů zvěře ve všech pozorovaných porostech). Z toho šlo v 1038 případech o srnčí zvěř. Rozložení pozorovaných kusů srnčí zvěře ve sledovaných porostech plodin bylo následující: z celkového počtu 1038 kusů zvěře srnčí bylo 546 kusů (52,6 %) zastiženo v řepce, 379 kusů (36,5 %) v pšenici, 96 kusů (9,3 %) v kukuřici a 17 kusů (1,6 %) v ječmeni (graf).

Na základě získaných výsledků lze potvrdit známý fakt, že srnčí zvěř ozimou řepku intenzívně využívá. Návštěvnost porostů řepky je významně ovlivněna vývojovou fází porostu. Srnčí zvěř navštěvovala porost řepky již od doby vzcházení a tvorby přízemní růžice (fenologická fáze 1 až 3 - obr. 1, graf 2). Atraktivita řepkových porostů se nadále zvyšovala a v zimním období se řepka stala nejnavštěvovanější plodinou vůbec. Nutno dodat, že v této době byla prakticky jediným zdrojem potravy na orné půdě (kromě ozimé pšenice). V jarním období ji zvěř nadále vyhledávala (fáze dlouživého růstu a tvorby poupat - obr. 2 a 3) až do nástupu období fáze květu (fáze 6 - obr. 4). V době květu jsme zvěř v porostu pozorovali minimálně. Teprve v době po odkvětu (fáze 7) došlo k obnovení návštěv porostu, již však v podstatně nižší míře než před květem. Důvodem návštěv v období fáze zrání (obr. 5) je zřejmě vyhledávání vhodného krytu, jak dokazují výsledky vyhodnocení vzájemné závislosti mezi návštěvností zvěře v porostech řepky a specifickými vlastnostmi této plodiny z pohledu kvality krytu.

ZÁVĚR

V našich příspěvcích jsme se zabývali využíváním porostů řepky srnčí zvěří a příčinami problémů, vyplývajícími z jejího nadměrného příjmu. Popsané problémy lze řešit změnou organizace osevních plánů subjektů hospodařících na zemědělské půdě, uživatelé honiteb mohou srnčí zvěři předkládat takové druhy krmiv, které by negativní vlivy píce řepky eliminovaly, zejména krmiva s vyšším obsahem vlákniny v sušině. Účinnost těchto opatření však závisí na specifických podmínkách jednotlivých honiteb, neboť ne všude se daří srnčí zvěř z řepkových polí v zimním období odlákat do míst přikrmování.

I z tohoto důvodu se obracíme na čtenáře časopisu Svět myslivosti s výzvou - napište nám své zkušenosti s řešením problematiky ozimé řepky ve vztahu k srnčí zvěři ve vašich honitbách.