Srnčí zvěř na Šluknovsku vyhání z lesů mráz

Obavy z přemnožení srnčí zvěře vyjadřují někteří obyvatelé a chalupáři na Šluknovsku. "Nikdy jsem tolik srn neviděl, a to jezdím na chalupu již několik let," popisuje své dojmy Jaroslav Kolář z Prahy. Do jisté doby pohled na srny považoval za idylický, ale když před čtrnácti dny našel zvěří prakticky zničené všechny stromky, které vloni zasadil, jeho pocity se dost změnily. "Trochu je to moje chyba. Pozemek mám totiž oplocený spíše symbolicky," přiznal.

Ota Buršík starší z Lesní správy v Rumburku však obavy z vysokých stavů srnčí vyvrací. "Je to spíše lokální záležitost. Například v Doubici zase mají místní dojem, že jsme snad všechny srnky vybili. To, že se v tuto dobu můžeme častěji potkávat se skupinami zvěře souvisí s počasím," řekl Buršík. Dodal, že zvěř se stahuje z vymrzlých lesů a hledá potravu. Obecně však lze říci, že počty srnčí zvěře na Šluknovsku v posledních letech spíše klesají.

Hospodář mysliveckého sdružení Lipová Liščí prameny Miroslav Jemelka potvrdil, že stavy srnčí zvěře jsou přísně regulované a uvedl ještě jeden důvod, proč se zvěř stahuje k lidským obydlím. "Teď v předjaří se jí mění metabolismus. Zvěř potřebuje k přechodu na jarní stravu látku zvanou tanin. A tu nachází pod kůrou mladých listnatých stromků. Týká se to především srnčí a zajíců. Pomůže důkladné oplocení nebo ochrana z pletiva okolo stromků." Jemelka při této příležitosti zmínil ještě jeden způsob ochrany, který zároveň zvěři pomůže. "Teď, když se provádí prořezávání ovocných stromků, je možné mladé větve nanosit k lesu, nebo je třeba hodit na hromadu za plot. Zvěř pak není nucena překonávat překážky," poradil. I tato metoda však má svá úskalí. Není totiž dobré hromady větví pohazovat v okolí silnic nebo cest. Zvěř, která se k nim stahuje může představovat vážné nebezpečí pro řidiče.