Srnčí zvěř z hladu okusuje řepku na polích a má střevní problémy

Mrazivé počasí a místy vrstvy sněhu nedovolují zvěři, aby získala potravu běžným způsobem. Postarat se o ní musí myslivci. Pravidelně se vydávají do terénu a do zásypů i krmelců doplňují krmení.

Myslivci mají zásluhu na tom, že zvěř přežije tuhou zimu bez úhony na zdraví. Předkládají jí totiž pestrý jídelníček. Vysoká dostává například jádrové směsi, obilí a seno. Nepohrdne ani krmnou řepou a jablky. Bažanti a koroptve si pochutnají na zadině. Všechna zvěř potřebuje jako doplněk stravy sůl. Myslivci z Mořiny a okolí si každou zimu vypracují seznam krmelců ve svém rajonu a rozdělí si je mezi sebe.

"Když napadne sníh, musíme je plnit častěji, protože zvěř se nedostane k žádné potravě. To však není případ letošní zimy," řekl předseda Mysliveckého sdružení Radomil Fišer. Krmení získávají ze zemědělského družstva za odpracované hodiny.

"Seno si nasušíme," dodal předseda. Myslivecké sdružení Hora Tmaň dbá na to, aby zvěř nehladověla. "Obilí nám poskytují okolní zemědělci, snažíme se nakupovat výhodně, vždyť zkrmíme každý rok třicet metráků zrnin," uvedl předseda tmaňských myslivců Antonín Plátěnka.

Vypracovali jsme plán na přikrmování. Každý v něm má svůj úkol, když ho například ze zdravotních důvodů nemůže splnit, obrátí se na někoho z kolegů, a ten převezme povinnosti za něj," vysvětlil.

"Metrák obilí nakupujeme za dvě stě padesát korun, peníze získáváme brigádami, od sponzorů a od obcí. Nakoupit musíme také kamennou sůl a léčiva. Letos je spotřeba velká, zima asi bude dlouhá," konstatoval hospodář Mysliveckého sdružení Hora Tmaň Karel Zbuzek. V revíru mají tmaňští myslivci koroptve, bažanty a spárkatou zvěř. Ta jim v tomto období přidělává starosti.

"Přivítali bychom sněhovou pokrývku, aby srnky nemohly spásat mladou řepku. Bohužel ji v okolí máme zaseté hodně. I když je v krmelcích seno, srnčí dá vždycky přednost zelené pastvě. Způsobuje si pak průjmy a my máme zase o starost víc," dodal Karel Zbuzek.

"Na zimu jsme byli dobře připraveni a krmit chodíme minimálně dvakrát týdně," řekl finanční hospodář Mysliveckého sdružení Ostrý Rpety Václav Kuška. Mufloni si u krmelců pochutnají na senu, ale spárkatá zvěř raději okusuje ostružiní nebo zbytky z polních plodin.

"Koupili jsme pro ni dvanáct metráků ovsa. Bažantům sypeme posklizňové zbytky obilí a získali jsme od podniku Agrona odpad ze slunečnice," dodal Václav Kuška. Na nákup krmiva a minerálů pro zvěř musí členové sdružení Ostrý Rpety vydělat. Většinou odpracují brigádu a odměnu dostanou v naturáliích. Menší částky se dají vydělat na tombole, když je třeba, sáhnou často do vlastní kapsy. O tom však nikdo z myslivců nechce mluvit. Jejich koníček je i tak náročný.