Státní fond životního prostředí se mění

S kraji spolupracujeme při posuzování žádostí o podporu z SFŽP, říká ředitelka Bučilová

V červenci schválila vláda ČR Zprávu o činnosti Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) v roce 2000. O činnosti SFŽP se pro náš list rozhovořila jeho ředitelka Radka Bučilová. SFŽP je jedním ze základních ekonomických nástrojů k uskutečňování státní politiky životního prostředí a v současné době aktuálního tzv. Národního programu přípravy vstupu ČR do EU. SFŽP poskytuje finanční podporu projektům a akcím na ochranu či zlepšování životního prostředí, a to formou dotací, půjček nebo jejich kombinací. Aktivity SFŽP jsou zaměřeny na ochranu vod, ovzduší, přírody a krajiny, nakládání s odpady, čistší technologie, nízkoodpadové, nízkoemisní technologie a v neposlední řadě na využívání obnovitelných zdrojů energií. Finanční podpory žadatelům jsou poskytovány podle příslušné směrnice správce fondu, Ministerstva životního prostředí, a to ve smyslu zákona číslo 388 z roku 1991 o SFŽP ČR.

OTÁZKA: Komu jsou určeny programy na ochranu životního prostředí a jak fond spolupracuje s krajskými úřady?

Podpory z fondu jsou určeny zejména nepodnikatelským, ale i podnikatelským subjektům a obyvatelstvu. Podpory budou určeny i pro kraje: Aktualizace současných pravidel je připravována na MŽP a je také podpořena Radou SFŽP, poradním orgánem ministra. S kraji dále spolupracujeme při vyhodnocování regionálního aspektu žádostí o podporu ze SFŽP. Zřídili jsme rovněž krajská pracoviště SFŽP, která kromě činnosti informační a servisní pro všechny potenciální žadatele o podporu z fondu už od 1. července plní úlohu místa, kde se přijímají a registrují žádosti o podporu ze SFŽP.

OTÁZKA: Letos na podzim uplyne 10 let od vzniku SFŽP. Mění se lety obsah programů? Existují priority při poskytování finanční podpory?

Priority ochrany životního prostředí se mění v souvislosti se zlepšováním stavu přírody: v osmdesátých letech to byla ochrana ovzduší, dnes - s odvoláním na národní program přípravy České republiky na vstup do EU - ochrana vod. V této oblasti, zejména z pohledu středních zdrojů znečišťování, má ČR velké problémy vůbec dosáhnout na startovní čáru vstupu do EU. Proto je také největší procento výdajů určeno do této oblasti.

Hned na druhém místě stojí nakládání s odpady, zejména se zaměřením na minimalizaci vzniku rizik nebezpečného odpadu. Odpady se o druhé místo dělí s oblastí ochrany ovzduší. Nejvíce problémové jsou opět střední zdroje znečišťování. A také je potřeba zmínit oblast obnovitelných zdrojů energie a oblast čistších technologií a ochranu přírody a krajiny. Posledně jmenovaná je nyní zastřešena programem Natura 2000. Evropská unie na tento program rovněž přispívá.

OTÁZKA: Kolik projektů či akcí ročně fond podpoří a jaká je forma a výše této podpory?

Celkem je ročně evidováno asi 1300 žádostí, z čehož tisíc žádostí je podpořeno. Forma podpory se odvíjí ze skutečnosti, že největším příjemcem podpory je již zmíněná komunální sféra - jde až o 70 procent, tedy sféra nepodnikatelských subjektů. Podnikatelským subjektům je možné poskytnout pouze půjčku s úrokem 5 %. Pro nepodnikatelské činí úrok 2 %. To jsou tzv. přímé formy podpory.

Nepřímé formy podpory poskytujeme jak nepodnikatelským, tak podnikatelským subjektům a jedná se o úhradu úroků z poskytnutých úvěrů.

OTÁZKA: Jaké projekty mají šanci uspět při žádosti o podporu z fondu?

Všechny formálně úplné žádosti samozřejmě SFŽP eviduje. Poté nastupuje proces hodnocení žádostí o podporu z fondu. Již jsem zmínila jeho jednu část, kterou je regionální vyjádření, ale z našeho pohledu je nejdůležitější ekologie a ekonomika projektu.

Samozřejmě, porovnáme-li ekologické a ekonomické hledisko, zjistíme, že projekt, který má nejvyšší přínos pro životní prostředí a nejnižší náklady, získá nejvyšší bodové ohodnocení a má tedy šanci nejvíce uspět. K těmto dvěma kritériím přistupuje pochopitelně regionální vyjádření a technická úroveň řešení.

OTÁZKA: Fond poskytuje finanční podporu obcím na plynofikaci. Vzhledem k postupnému zvyšování cen plynu však nebude o tuto podporu možná nadále zájem. Program na ochranu ovzduší formou plynofikace obcí je přesto dále vyhlašován...

Předpokládali jsme, že se zvýšením cen plynu ubude zájem o tuto formu podpory, nicméně se tak zatím nestalo. Protože jsme si vědomi skutečnosti, že by do budoucna mohli mít příjemci podpory na plynofikaci problémy například s tím, že nenaplní v konečné fázi ekologické efekty, na jejichž základě byl projekt vybrán, máme v rámci pravidel o poskytování prostředků ze SFŽP připraveno určité rozvolnění smluvních podmínek s našimi příjemci podpory, a to tak, že těm, na které by mělo mít dopad toto zvýšení cen plynu, bude tzv. závěrečné vyhodnocení akce posunuto až o rok.

Dovolte mi uvést malý příklad: Starosta obce N. si podal žádost na plynofikaci obce, SFŽP ji vyhodnotil pomocí bodového ohodnocení jako vynikající a dotace byla schválena. Starosta se ovšem zavázal, že realizací tohoto opatření dosáhne jisté snížení znečištění. Po zvýšení cen plynu odřekli mnozí zájemci o přípojky svoji účast a rozhodli se, že budou i nadále topit uhlím. Starosta se dostává do svízelné situace, protože nebude moci vykázat realizaci plánovaného ekologického efektu, který vyhodnocujeme v závěrečném hodnocení. V takovém případě SFŽP posečká, zdali přece jen nedojde v obci ke změnám ve prospěch dalšího postupu plynofikace.

V místech, kam není možné dovést plyn nebo je možné využít místních zdrojů, je ovšem dávána přednost podpoře na využívání obnovitelných zdrojů energie.

OTÁZKA: Od letošního roku je Státní fond životního prostředí implementační agenturou pro program ISPA Evropské unie v oblasti životního prostředí. V čem spočívá činnost implementační agentury a kolik žádostí na tyto programy jste obdrželi a vyřídili?

Od února se SFŽP skutečně stal implementační agenturou pro program ISPA, což považuji vedle navázání spolupráce s kraji za náš velký úspěch. Program ISPA je totiž připraven pro kandidátské země tak, aby pomohl všem těmto zemím v jejich přípravách na vstup do Evropské unie, a to výslovně v realizaci investičních opatření.

V České republice je ISPA zaměřena zejména na podporu konkrétních investičních projektů v oblasti ochrany vod. Jde o velké projekty, které by "nedosáhly" na podporu z fondu nebo na podporu z programů různých ministerstev. Je dobře, že implementační agenturou se stal právě Státní fond životního prostředí, protože dokážeme reálně vnímat perspektivu období do roku 2006, pro které je program ISPA připraven, jako období, kdy se budeme moci naučit pracovat již s využitím pravidel, která jsou velice podobná standardním pravidlům a postupům, která jsou již po léta aplikována členy EU.

A co se týká samotných projektů, minulý rok byly podpořeny dva projekty. Jednalo se o projekty měst Brna a Ostravy v oblasti ochrany vod, respektive rozšíření kanalizačních systémů.

Ještě v tomto roce dojde k projednání několik dalších projektů, z toho jeden už je v podstatě Evropskou komisí přijat a potvrzen. Jedná se o projekt Severočeského vodárenského sdružení, což je sdružení obcí, které v současnosti čeká na podpis finančního memoranda. Evropské komisi byly zaslány ještě další projekty měst Jihlavy, Karviné, Prahy, Olomouce a projekt Dyje. Důležité je však říci, že již v zásobníku projektů, které máme evidovány, je asi dalších 30 projektů, s jejichž realizací počítáme pro období do roku 2006.

Zbyněk Hutar