Stoleté katastrofy
19.02.2005 | Hospodárske noviny
Co má společného velká česká povodeň z roku 2002, lesní polom v Tatrách a tsunami v Indonésii? Určitou sílu živlů, nečekanost a taky zhruba stoletou periodu. Poslední skutečně velké povodně zpustošily říční nivy v letech 1872 a 1890. Velké polomy byly na více místech tehdejšího Československa zaznamenány ve 20. letech minulého století. Neobvykle velká tsunami udeřila po výbuchu Krakatau v roce 1883 na pobřeží Indického oceánu a zahubila přitom asi 36 tisíc lidí, což by zhruba odpovídalo dnešnímu čtvrt miliónu obětí při předpokladu, že na pobřeží tehdy žilo pětkrát či sedmkrát méně domorodců a skoro žádní Švédi.
Nejvíc záhadné rysy mají polomy v Tatrách. Slováci, kteří historicky vždy žili mimo těch pár větších či středních měst, se nedokáží identifikovat s Bratislavou, tím nejméně slovenským městem, ale vždy spíš s řekami, jako je Váh, vrchy jako Kriváň či Sitno, anebo jeskyněmi a širými hvozdy. Vysoké Tatry mají pro Slováky stejně velký symbolický význam jako Hradčany s Karlovým mostem pro Čechy. Citový náboj je něco, s čím sdělovací prostředky rády pracují. Osud svatovítské katedrály anebo Vysokých Tater je téma, které hýbe národem. Čím hůř, tím víc novin se prodá. Ve skutečnosti polom v Tatrách, jakkoliv vypadal na obrázcích děsivě, zasáhl jen 4 % území národního parku. Většina porostů, které na čas zlikvidoval (protože v příšeří lesa jsou již připraveny semenáčky, které rychle vystřelí vzhůru), byla tvořena málo kvalitním, pěstovaným lesem, kterého by stejně jednou bylo zapotřebí se zbavit.
Slovenské lesní závody mají zajímavou zkušenost - když je polom, tak zbohatnou. Mohou dostat dotace na boj s lesními škůdci, mobilizovat síly, těžit dřevo a prodávat je s mnohem menšími omezeními než za obvyklého stavu a navíc vystupují jako zachránci lesa, což se jim normálně stěží stane. Ptáci a zvěř mají polomy rádi, lépe se v nich skryjí a na uvolněných plochách naleznou více potravy. V hromadě vývratů i medvěd radostně upadne do zimního spánku. Navíc z přírodního hlediska se zdá, že stejný mechanismus, který tento typ lesa - původně přirozenou smrkovou monokulturu - zničil, jej i vytvořil. Smrkový les funguje na Šumavě i v Tatrách tak, že pod vzrostlými stromy se krčí drobné smrčky, které mohou být - i přes malý vzrůst - desítky let staré. V okamžiku, kdy padne starý strom, vycítí příležitost a velmi rychle začnou růst. Zastíní ostatní, pomaleji rostoucí stromy a ovládnou pole. Kdybych chtěl v pásmu kolem 800 - 1000 m nad mořem uměle vytvořit smrkovou monokulturu, možná by stačilo poslat tam jednou za sto let obrovskou bouři.
V podstatě to znamená, že to, co vnímáme jako národní katastrofu milovaných Tater, je bolestivá, ale nezbytná epizoda jejich života. Pokud bychom to s tatranským lesem mysleli upřímně, měli bychom být rádi, jak pěkně zmlazuje, z profesionálního hlediska si hlídat přemnožení škůdců a zkusit nechat co největší plochy polomů přirozenému vývoji k pralesu. Protože, kde začíná prales? Tam, kde v nestejnověkém porostu musí noha poutníka překračovat padlé velikány, což jde lesnímu úřadu silně proti srsti.
A jak je to s tsunami? Za poslední století Japonsko postihlo asi 150 tsunami a asi 20 z nich způsobilo ztráty na lidských životech. V Indonésii bylo za stejnou dobu pozorováno 34 vln přinášejících smrt. Na západním pobřeží USA je od roku 1700 zaznamenáno 200 tsunami. Nejvíc postiženými oblastmi je Havaj a tektonicky neklidná Aljaška. V oblouku Aljaška - Aleuty dosahuje pravděpodobnost, že bude před rokem 2008 zasaženo zemětřesením o síle 7,4 či vyšší (a tím pravděpodobně i tsunami) vysokých 84 procent. Podobně je pro jižní Kalifornii spočítáno nebezpečí většího zemětřesení a tsunami 35procentní pravděpodobností v časovém horizontu dalších třiceti let. Pokud se na něco můžeme spolehnout, pak na to, že během dalších zhruba sta let bude zase nějaká velká tsunami v Pacifiku či Indickém oceánu, nějaká další povodeň v Čechách či na Moravě a pár velkých polomů ve střední Evropě.
Co by mohly tyto lokální katastrofy znamenat v globalizovaném světě? Tsunami na západním pobřeží USA možná položí velké pojišťovny a s nimi provázané banky, zahýbe kursem dolaru a tím i světovou ekonomikou. Zemětřesení v Kalifornii může způsobit pád velikánu typu Silicon Valley a jako v Tatrách nastartovat růst drobných, zatím neviditelných "semenáčků" nových, malých firem třeba v Číně. Jakákoliv epidemie kdekoliv na světě změní mapu turistického průmyslu. V takto propojeném světě se lokální krize stávají hrozbou i příležitostí. Velký polom je za dveřmi, ale malé stromky už také trpělivě čekají.
Další články v kategorii Ekologie
- Správa KRNAP vyzývá k hlášení invazních rostlin v Krkonoších, ohrožují přírodu (15.06.2026)
- Co rozhoduje o kvalitě kompostu? Výzkumníci ukazují, jak z bioodpadu vytěžit maximum (12.06.2026)
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, zelené střechy i ochranu před sesuvy 300 miliony korun z OPŽP (05.06.2026)
- Monitorovací výbor OP Spravedlivá transformace jednal v Mostě o dalším postupu programu (04.06.2026)
- Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy (04.06.2026)
- Na pastviny nad jesenickou Ovčárnou míří stovka ovcí. Pomáhají s péčí o horské hole (03.06.2026)
- NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit (02.06.2026)
- Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí (01.06.2026)
- Vavrouškovu cenu za environmentální osvětu získaly tři laureátky (29.05.2026)

Tweet



