Sucho vidí jako problém 87 procent Čechů

Sucho v současnosti vnímá jako problém skoro devět desetin Čechů. Před třemi lety ještě sucho pokládalo za problém jen 76 procent lidí. Vyplývá to z listopadového průzkumu firmy Ipsos, kterého se zúčastnilo přes 1000 lidí. ČTK poskytl výsledky průzkumu zakladatel projektu Voda základ života Jiří Hauptmann. Podle informací portálu InterSucho z konce listopadu přetrvává hlavně v Čechách i přes vlhký listopad velké zemědělské sucho, tedy v půdě do hloubky jednoho metru.

Nedostatku vody se Češi obávají stále více. Většina lidí se tedy vodou snaží šetřit. Jako hlavní důvod pro šetření vodou ale většina lidí - 71 procent - stále uvádí úsporu peněz. "Nicméně přibylo lidí, kteří chtějí pomoci životnímu prostředí - ze 44 na 56 procent - i těch, kteří se obávají nedostatku vody - z 26 na 46 procent," uvedl k výsledkům ředitel výzkumu Ipsos Tomáš Macků. Životnímu prostředí chtějí úsporou vody pomoci nejčastěji mladší lidé a také lidé s vysokoškolským vzděláním.

Dotázaní, kteří chtějí vodou šetřit, se nejčastěji snaží snížit spotřebu vody tím, že se místo koupání ve vaně sprchují. Tento způsob úspory volí tři čtvrtiny lidí. Tři pětiny účastníků průzkumu pak využívají takzvané eco programy domácích spotřebičů nebo úsporné záchody. Lidé také méně používají balenou vodu nebo se snaží více využívat dešťovou vodu.

"Velmi pozitivní je, že dramaticky ubývá těch, kteří jako důvod, proč nešetří vodou, uvádí, že o tom nikdy nepřemýšleli," uvedl Hauptmann. Zatímco v roce 2016 to podle něj uváděly dvě pětiny Čechů, letos už jenom zhruba pětina lidí řekla, že o šetření vodou nepřemýšlí. "Stále stejný počet, tedy 21 procent lidí, má ale pocit, že šetřením vodou neušetří peníze," dodal.

Sucho je v posledních letech velkým tématem i pro vládu a ministerstva životního prostředí a zemědělství. Kromě samotného vysychání přírody řeší problémy s návaznými škodami, které představuje například u suchem oslabených stromů rozšíření škodlivého hmyzu - kůrovce. Stát kvůli suchu třeba připravuje nové přehrady a menší přírodě blízká opatření.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr mezi lety 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.

Autor: ČTK